Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174557/mid_osvetimska-knihovnice-ADM-174557.jpg
5
1372
1372
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , AkropolisOriginální název:
La bibliotecaria de Auschwitz, 2012
více info...
Přidat komentář
Skvělé zpracování velmi těžkého tématu. Člověk si u této knihy opravdu uvědomí, že je štěstí být zdravý, mít domov a každý den přepychovou stravu. Ne všichni měli/mají v životě to štěstí....
Přečteno skoro jedním dechem, u některých pasáží jsem měla až husí kůži při popisech děje v Osvětimi, Hamburku i Belsen- Birkenau....
Pro slabší povahy - vynechejte předposledních pár stránek... Nádherný příběh, dokázala jsem se vcítit do malé Dity, která opatruje všechny své knížky jako matka dítě...
"Na popsání holokaustu nejsou slova." To potvrdila v jednom rozhovoru i Dita Krausová, která je předobrazem titulní hrdinky knihy Osvětimská knihovnice. Autor se o to však s pomocí svědků, lidí, kteří přežili, i literatury věnující se tomuto tématu snažil, co to šlo. (A nejen on.) Ač jsou přestalé hrůzy určitě nepřenosné, tato kniha se mě dotkla opravdu velmi. Dočítala jsem ji se staženým hrdlem a uvědomuji si, že na popsání dojmů z ní nenacházím těch správných slov ani já. O holokaustu jsem už četla i viděla mnohé, ale stále mě příběhy z tohoto období dostávají do kolen. Hrozné, neskutečné. A v této knize vše pozvedává nahoru nezměrně statečná, optimistická, drzá a divoká holka - Dita Adlerová. Díky ní mi připadala knížka zvláštně nadějeplná, i když jsem věděla, že těžko čekat zázraky (navíc, když člověk už ví).
Takhle kniha mě donutila číst o tématu dál, hledat si články o rodinném táboře, Fredym Hirschovi, Rudolfu Vrbovi a dalších, přidat si do záložky "Chci číst" další knížky z tohoto období (přestože vlastně nevím, jestli o něm chci zase hned číst) a to je hodně, to o knížce vypovídá mnohé. Z hlavy se rozhodně nevykouří.
No, ufff. Na Osvětimské knihovnici je nejhorší to, že převážně popisuje život dětí v koncentračním táboře. Je strašné číst o vyvražďování lidí v plynových komorách, ale ještě hrůznější je číst, když do plynových komor odvádějí malé děti. Chvílemi jsem musela přestávat číst a jít to někam rozdýchat, kniha je totiž napsaná naprosto bravurně, ať chcete nebo ne, stanete se prostě součástí všech těch zvěrstev.
Jsem přesvědčená, že příběh Dity Krausové, jejích rodičů, kamarádky Margit, Fredyho Hirsche a hlavně jejích zakázaných tajných pokladů, budu v sobě nosit ještě hodně dlouho, ne-li napořád.
Toto téma není nikdy taková ta 'oddychovka'. Přesto jsem byla z knihy velmi zaskočená, protože navzdory tomu, že jsem na téma druhé světové války četla už spoustu knih, tahle ve mně zanechala hodně k přemýšlení.
Příběh skutečné Dity Krausové, která se stala předlohou k tomuto dílu, je dechberoucí a srdceryvný. Nejednou mi ukápla slza a na konci jsem brečela jako malá holka. Asi nikdy nepřestanu obdivovat sílu, kterou každý, kdo si tímto zlem prošel, projevil. A nikdy mne nepřestane udivovat, jaká zvěrstva může provést člověk člověku.
Skvěle napsaný, ale chvílemi nudné a zdlouhavé. Pár pasáží mi i přišlo zbytečných.
Krasne napsana kniha, ktera me hluboce zasahla. Marne hledam slova, bezesporu davam plny pocet hvezdicek.Je dobre, ze jsou psany knihy, ktere nam nedovoli zapomenout.Byla zde krasne popsana laska Dity ke kniham v tak nepopsatelne otresnem obdobi.
Přečetla jsem jedním dechem, kniha je krásně napsaná, dá se říct velmi poeticky o šílených věcech. Opravdu silný příběh, o to silnější, že to není úplně vymyšlené..
Až mne mrazí kolik asi takových kápů kolem nás chodí.Jak funguje propaganda v záporném slova smyslu a otázka, nejsme ovládáni jak lidé v budoucí krásné třetí říši?Stojí za zamyšlení!Ale kniha je velmi krásná,čtivá a pravdivá.Svatá pravda,že to, co ti nedají lidé, dají ti knihy,jen umět přijímat v dnešním konzumním,přežraném světě!
Tato kniha není žádným lehkým čtením a rozhodně ji nedoporučuji číst před spaním.
Je to bezesporu krásná kniha, plná emocí a momentů na zamyšlení, která však čtenáře emocionálně trýzní. Teď to ale nemyslím nijak ve zlém. V jeden moment nezůstává oko suché, v druhou chvíli je zase zpochybněna vaše víra v lidskost, kdy autor popisuje zvěrstva, jež se v Osvětimi odehrávala, až nakonec přestanete věřit v dobro a chopí se vás naprostá bezmoc. Všechny tyto emoce se ve vás střídají a jsou prolnuty krátkými okamžiky štěstí a naděje, které hlavní hrdinové v té hrůze i tak prožívají.
Je to kniha, která se vám dostane pod kůži a která jde až na dřeň. Ale i přes svůj těžký obsah vás naprosto pohltí. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem měl tu možnost číst, takže rozhodně doporučuji i ostatním.
úžasná, silná kniha, která v člověku probudí pokoru a vděk za to, co má a kde žije
... smutný, ale silný příběh drsných událostí. Při čtení mě mrazilo, když si člověk jenom představí, že by něčím takovým měl projít, čekat, kdy přijde selekce a jak o něm bude rozhodnuto.... četlo se samo
Mrazivá upřímnost této knihy snad nikomu nedá zapomenout. Výborný příběh založený na skutečných osudech, doplněn o magickou sílu knih.
Proti jiným knihám o holokaustu popisujícím příběhy vězňů je tato překvapivě mírná a krotká. Oceňuji, že autor nedrnká pouze na strunu dojetí a udržuje si jakýsi střízlivý pohled,ba dokonce i nadhled, kniha tak může být dostupnou i pro mladšího čtenáře. Nepopisuje jen všudypřítomné utrpení, ale i sílu, odvahu a odhodlání jedinců. Velmi mě překvapila u španělského autora provázanost s českou kulturou, například smysl a obhajoba Švejka velmi trefně odráží situaci po jeho vydání i zde. Velmi hezký je i doslov, kde nás autor nechává nahlédnout trochu "pod pokličku" tvorby celé knihy.
Téma knih, knihovnictví a vůbec smyslu čtenářství a imaginace v nelidských podmínkách Osvětimi myslím nenechá chladným žádného milovníka literatury.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura knihovníci, knihovnice Fredy Hirsch, 1916-1944 podle skutečných událostí rodinný tábor BIIb
Osvětimská knihovnice
Opravdu dojemná kniha. Zajímavostí je to, že se v knize objevuje Rudolf Rosenberg, alias Rudolf Vrba, který popsal svůj útěk v knize Utekl jsem z Osvětimi.
Tuto knihu bych postavil mnohem výše než ostatní, co jsem o Osvětimi četl. Je tam více citu, lásky, něhy a krásně popsány lidké pocity a hlavně síla knihy, která pomáhala útrapy vydržet. Neodpustím si citovat jednu pasáž, která mě dostala:
"Dita pohlédne vzhůru a na tvář, dlaně i šaty jí usedají drobné šedavé vločky, jež dotekem mizí mezi prsty. Lidé z bloku 31 vycházejí ven, aby se podívali, proč je všude takový rozruch..."Nebojte se", volá na děti Mirjam Edelsteinová. "To jsou naši přátelé ze zářijového transportu. Vracejí se."