Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174557/mid_osvetimska-knihovnice-ADM-174557.jpg
5
1372
1372
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , AkropolisOriginální název:
La bibliotecaria de Auschwitz, 2012
více info...
Přidat komentář
Silná kniha, depresivní prostředí Osvětimi jsem zažila před několika lety a dodnes ve mě zůstává. Přála bych to všem co holokaust popírají.
Velmi poutavě napsaný příběh Dity, která se mi ze začátku zdála místy příliš smělá až drzá v prostředí Březinky, ale když jsem pak viděla její autentickou fotku, tak jí to věřím. Román napsaný podle pravdivých skutečností, které jsem si mohla porovnat s již jinými přečtenými knihy ( Fredy Hirsch, Rudy Rosenberg ).Knihu bych určitě doporučila všem co se zajímají o tuto tématiku, čte se sama.
Vůbec jsem nečekala, že by se mi kniha z druhé světové války mohla tolik líbit. Je to hrozně moc čtivě napsané a stránky mi mizely pod rukama, i když kniha pojednává o nelehkém tématu. Taky se mi moc líbilo vyprávění z pohledu více postav, takže se dozvíte o různých častech tábora o lidech, kteří se pokoušeli utéct a o těch, kterým se to povedlo, o rozdílu mezi dětmi, dospělými, muži a ženami a o zacházení s lidmi podle jejich postavení ve společnosti. Moc se mi líbil začatek knihy, kde vás autor seznámil s dějem a hlavními postavami a konec, kde jsou napsané osudy postav z knihy. Příběh je moc hezky podrobně napsaný a velice smutný, ale zároveň krásný a autor se toho dle mého zhostil opravdu výborně.
Tolik příběhů už bylo o II. světové válce napsáno a přesto evidentně může dobrý spisovatel přijít s novým pohledem a dalším příběhem, který se čte jedním dechem. Velkou přidanou hodnotu má pro mě fakt, že kniha zakomponovala příběhy skutečných osobností a díky tomu jsem si rozšířila obzory. Velmi oceňuji epilog a shrnutí, jak to s tou či onou postavou po válce nakonec dopadlo. Také klobouk dolů před autorem, takovou znalost Švejka by i mnoho Čechů mohlo závidět. Tato kniha rozhodně stojí za přečtení.
Krásná kniha!!!! Ze začátku jsem z ni byla v rozpacích, ale postupně jsem byla čím dál víc nadšena a nakonec jsem ji četla jedním dechem!
Neuvěřitelný, ale bohužel pravdivý příběh dívky, která se ocitla v pekle.
Úžasná knížka, kterou jsem doslova hltala stránku po stránce a zároveň trnula hrůzou, ačkoliv je mi jasné, že hrůzy, které se děly, se ani v knize popsat nedají. Člověk si ani nedokáže představit, jaké hrůzy se děly a co si všechno lidé v Osvětimi skutečně prožili. Teprve potom mohou říct, že si váží toho, co je dnes bráno jako standard.
Velmi silný příběh, který je i přes značně těžké téma napsaný opravdu čtivě. Každý, kdo tohle šílenství přežil, měl kromě obrovské vůle přežít i velké štěstí, protože smrt byla pořád nablízku. Je dobré si tyto události připomínat, aby nebyly nikdy zapomenuty.
A. G. Iturbe pouze spojil několik silných, známých příběhů, které popisují holokaust z vlastní zkušenosti. Tyto příběhy spletl dohromady a převyprávěl je velmi okrajovým a zjednodušeným způsobem... a tak vznikla splácanina Deníku Anny Frankové, Utekl jsem z Osvětimi a dalších významných děl. Popravdě si stále nejsem jistá, zda Osvětimská knihovnice má vůbec nějakou hodnotu, jelikož pouze spojuje již napsaná díla a čerpá z jejich poselství.
Dlouho se mi nestalo, aby mě kniha dohnala k slzám. Osvětimská knihovnice je jedna z těch výjimečných knih, které to dokážou.
Příběh Dity je na jednu stranu tragický, na druhou stranu inspirativní. Inspirativní v tom, že i na neutěšeném místě dokážete najít naději, úkol, smysl života. A hlavně si uvědomíte, že vaše problémy vlastně žádné problémy nejsou. Netrpíte hlady, mátě střechu nad hlavou, je vám teplo, máte přístup k základním hygienickým potřebám. Važme si všeho, co máme.
Ditina neskonalá odvaha, nezdolná vůle bojovat, smysl pro spravedlnost a optimismus jsou obdivuhodné. Od takových lidí bychom se měli učit. Zároveň je nutné nezapomínat, co se v minulém století dělo, abychom něco podobného už nikdy nenechali dopustit.
O knize jsem nic nevěděl a po prvních stránkách jsem se trochu bál, že se bude jednat o nějakou lovestory, kdy se puberťačka zamiluje do tajemného Fredyho... Nakonec se kniha rozjela a totálně mě rozsekala svou syrovostí, kterou bych u filmů přirovnal k Pianistovi nebo Schindlerovu seznamu. I když mi u vypravěče trochu vadilo přeskakování z přítomného do minulého času při líčení příběhu, zasluhuje si tato kniha podle mě plný počet hvězd.
Po návštěvě Terezína jsem dlouho nebyla schopná číst knihy na toto téma .
Tahle je moc dobře napsána. Silný příběh životní odvahy a pokory.
Četla jsem i Odložený život přímo od Dity Krausové a tato kniha jej výborně doplnila, protože se soustředila přímo na léta v Osvětimi. Bylo pro mě velmi zajímavé dozvědět se i o dalších osobnostech více podrobností románovou formou. Pro mě to byla další skvělá kniha o příšerných věcech, které však nesmí být zapomenuty.
Vpodstatě teď řeším, kdo jsem já, abych nějakým způsobem hodnotil knihu, která v sobě nese tak neskutečně silný příběh. Zlo a podmínky, které si dnes prostě nedovedeme představit, k tomu všudypřítomnou smrt, kterou už všichni brali jako prostou součást bytí. A do toho několik záblesků naděje a snahy o útěk alespoň duševní, ať v podobě bloku rodinného tábora, hraní si na školu či několika odrbaných, ale s láskou opečovávaných svazečků knih.
Příběh knihovnice Dity určitě stojí za přečtení, ikdyž moc úsměvů nevykouzlí, ale toto prostě jsou ty příběhy, které bychom neměli zapomínat, historicky to prostě není tak dlouho, co se v civilizované evropě páchala dnes již nepředstavitelná zvěrstva.
PS: A komu na knížce něco vadí, tak ať se tam zajede podívat, dá se tam meditovat mnoho hodin a pak ten plný počet prostě musí dát každej.
===================================
"Ty se modlit nebudeš?"
"Modlit? Ke komu?"
"Ke komu asi? K Bohu. Měla by ses také modlit."
"Statisíce Židů se k němu modlí už pět let a nikdo je nevyslyšel."
"Možná že jsme se nemodlili dost nebo dost důrazně, aby nás vyslyšel."
"Nech toho, Margit. Ty si opravdu myslíš, že Bůh je schopen vědět a potrestat tě, když se o šabatu nechováš, jak bys měla, a přitom by mu ušlo, že zabíjejí tisíce nevinných a s dalšími tisíci vězňů zacházejí jako s prašivými psy? Opravdu si myslíš, že by se to nedozvěděl?"
"Nevím, Dito. Je hřích ptát se, proč Bůh dělá věci, které dělá."
"V tom případě jsem hříšnice."
"Nemluv tak! Bůh tě potrestá!"
"Ještě víc?"
"Dostaneš se do pekla."
"Nebuď naivní, Margit. V pekle už jsme dávno."
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura knihovníci, knihovnice Fredy Hirsch, 1916-1944 podle skutečných událostí rodinný tábor BIIb
Osvětimská knihovnice
Do půlky knihy jsem váhala, zda jsem udělala dobře a dala jsem na recenze. Po půlce se příběh rozběhl a četlo se docela hezky. Příběh je velmi silný, jako určitě všechny s touto tématikou, a vůbec nehodnotím děj, ale něco mi prostě vadilo na stylu psaní. Asi už bych si znovu nepřečetla.