Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , AkropolisOriginální název:
La bibliotecaria de Auschwitz, 2012
více info...
Přidat komentář
Silný a velice poutavý příběh, u kterého spolu s Ditou prožíváte hrůzu a děs v koncentračním táboře. Je však zde ukázáno, že kniha dokáže i tak ošklivé a ponuré místo udělat lepší, i když jen na chvíli.
Syrový, záměrně odosobněný až reportážní styl dodával knížce odstup, který mě nejvíc zasáhl. Mladá hrdinka versus zlovolná, ničící, vraždící a tak dlouho (!) netrestaná mašinerie. Knihu by měli povinně číst všichni popírači zvěrstev druhé světové války i novodobí náckové. A vzhledem k tomu, co se začíná v různých koutech světa dít znovu (islám, Ukrajina atd.), je to až nebezpečná paralela i pro dnešní dny.
Smutné čtení, u kterého jsem neudržela slzy...pravdivý příběh čtrnáctileté Dity, která se stará o osm skrývaných svazků. Tyto svazky pomáhají vytvořit iluzy normálního života stovce dětí v osvětimském koncentračním táboře.
......jasně stanovit svůj cíl. A tím je přežít.Den ke dni a hned je z toho celý týden k dobru. A takhle pořád dokola. Nikdy nesmíš mít velké cíle. Jenom přežít okamžik, pěkně jeden po druhém. Sloveso "žít" se tu časuje jen v přítomnosti......
Tenhle příběh odvážné mladé knihovnice v táboře smrti mne chytil a nepustil až do konce. Vypráví o přežívání v rodinném táboře, kde jediný únik z kruté reality představuje několik málo pečlivě ukrývaných knížek, které přinášejí alespoň závan skutečného života tam venku, kde všechno bylo ještě v pořádku. Dita se o tento svěřený poklad stará s pečlivostí a odhodláním, i když jí hrozí smrt. Není to ale jen její příběh... v táboře se odehrává spoustu malých i velkých dramat a my se setkáváme s dalšími zajímavými postavami a jejich osudy. Trochu mně v druhé polovině knihy už štvala ta neustálá posedlost Freddy Hirschem a tajemstvím jeho odchodu, proto dávám nakonec čtyři hvězdy.
Silný příběh o lidech, kteří hrdě čelili nemilosrdnému osudu! Pro nás jsou hrůzy, které neustále prožívali nepředstavitelné. Knížku jsem si dlouho odkládala, protože na tohle těžké téma musíte být i psychicky připraveni, ale rozhodně Vám knihu doporučuji k přečtení!
Téma je náročné a těžké a je třeba příběh patřičně vstřebat a i po přečtení nás nutí k přemýšlení a kladení si otázek proč? Je mi smutno z toho co se dělo! Z toho, že to nedokázal nikdo včas odvrátit.
Z knihy:
"Kdykoli začneš číst knihu, cítíš se, jako bys nastoupil do vlaku, který tě veze na prázdniny.
" I kdyby štěstí hořelo jen tak krátce jako plamínek zápalky, stačí to". . .
Po delší době kniha, od které jsem nemohla odtrhnout oči a četla ve všech volných chvílích. Bravurně napsaný děj, který má spát a kde se prolínají popisy koncentračního tábora s osudy jednotlivých lidí.
Nejsilnější skutečností pro mě je to, že je napsána na základě reálných událostí a osob.
Neuveritelna knizka, silne me zasahla. Urcite i tim jak lidsky a obycejne je to napsano. Zvlastne na me pusobilo i to, ze to nenapsal cesky autor, pritom tam je stale zminovana Praha, Cesko, Teplice, cestina, atd. Nemohla jsem ani jist ani spat, jakoby mi bylo stydno, ze ja muzu a oni nemohli. Hruzne vyliceni dr. Mengeleho me zasahlo tam kde jsem snad ani nechtela. Mozna je to tim, ze muj pradedecek sam prosel koncentrakem a bohuzel zemrel prilis brzo abych se ho mohla zeptat na to co me zajima.
Jak uz tady nekdo napsal.. " Skvělé dílo, přesto jsem si skoro jistá, že se k němu už nikdy nevrátím..."
Silný příběh odehrávající se v hrůzostrašné době, kdy lidé přicházeli o svou svobodu, důstojnost a lidskost celkově. Příběh mladé slečny Dity, která sice svobodná není, ale její mysl svobodná je a její odvaha ji hnala kupředu. Ačkoliv je tento příběh plný hrůzy a beznaděje, určitě stojí za přečtení!
Neskutečná kniha. Skvěle napsaná a jedna z těch, které by měli být zařazené do povinné četby.
Co k této knize napsat... dočetla jsem ji a bylo mi úzko - úzko z toho všeho, co se může dít... Přes týden jsem neměla chuť vzít jakoukoliv jinou knihu do ruky. Potřebovala jsem všechny pocity vstřebat a srovnat se s nimi. Byť je to s touto tematikou moje první kniha, vřele doporučuji. Tím, že jsem ji dočetla, jsem překvapila sebe samu. Taktéž se přikláním k názoru, že by se měla zařadit mezi doporučenou středoškolskou literaturu. Každopádně si kniha našla místo v mé knihovničce a za pár let se k ní vrátím.
Knížka mě nezasáhla tak, jak bych očekávala. Možná je to tím, že s vyvraždováním lidí nacisty jsem se mnohem více konfrontovala v knize Obyčejní muži... Přesto je to podle mě kniha, která by měla být zařazena do povinné četby na středních školách. Přibližuje v románové podobě hrůzy koncentračních táborů i zločiny proti lidskosti a neměla by chybět v přečtených knihách každého z nás. Tak si můžeme snáze uvědomit, co skutečně tito lidé prožívali a jak moc je to poznamenalo...
Věděla jsem, že to nebude snadné. Věděla jsem, že budu řvát jak želva a věděla jsem, že mě to nenechá nepoznamenanou... Přesto mě to zasáhlo víc, než jsem mohla čekat.
Židovská otázka mě vždycky zajímala a vždycky asi bude. Koncentráky samozřejmě nejsou výjimkou - snad proto, že mí prarodiče se jim jaksi zázrakem vyhnuli. Tenhle příběh mě ale zasáhl o něco víc, než většina ostatních. Nejen, že jsou to vzpomínky skutečného člověka, ale všechno je v knize tak věrohodně popsané, že máte pocit, že to sami prožíváte.
Takových knih by mělo být víc, aby se na to nikdy nezapomnělo, aby někteří nemohli říct, že jsou to jen výmysly nějakých pomatenců! Snad někdy v budoucnu se to tak opravdu bude zdát, ale pro nás je to stále bolestně živá vzpomínka na to, co jsou někteří "lidé" schopní provádět...
Dita má můj veškerý obdiv... Představte si to, je vám čtrnáct, jste v koncentráku a jediné co máte, je pár odrbaných knih...
Skvělé dílo, přesto jsem si skoro jistá, že se k němu už nikdy nevrátím...
Co napsat, aby zase nevyhrkly slzy? Smutné, přesmutné čtení. Jedna z oáz v té hrůze koncentračního tábora Osvětim je maličká knihovnička, o kterou se stará židovská dívka Dita. Čítá do desíti knih všelijak pomuchlaných, poničených a zubem času jinak provrtaných. Tajně ukrytých.. Při čtení děti i dospělí snad na chvíli zapomenou na útrapy a hrůzu války. To peklo kolem je k zešílení.....Moc krásně je zpracován motiv "živých knih"..Kdy jeden člověk umí vždy dokonale převyprávět jednu vybranou knihu. Kdo má slabé nerstvo, prosím raději mu doporučuji se jít místo knihy projít...
Pravděpodobně( možná) je to první kniha, která popisuje rodinný tábor v Osvětimi, která zachycuje osobu Frediho Hirsche i jeho záhadnou smrt. Poprvé se mě líbí tato kniha, která vyšla ze vzpomínek dívky židovského původu, neboť jsem četla mnoho knih, které napsali lidé, ale rodinný tábor v Osvětimi byl nepřístupný. Tato kniha zachycuje vzpomínky na rodinný tábor. Bohužel mě nadzvedla i hlavní hrdinka Dita, která mě připadala taková tvrdá, dospělá, myslela spíš v literárních postavách. V knize je popsán i osud Dity Adlerové po válce. V knize jsou zachyceny osudy některých lidí jako Rudolfa Vrby, Viktora Pesteka, Eichmana i Mengeleho. Každopádně knihu doporučuji ke čtení.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura knihovníci, knihovnice Fredy Hirsch, 1916-1944 podle skutečných událostí rodinný tábor BIIb
Krásně napsaná kniha o úžasné dívce milující knihy. Není co dodat, vše už je tu napsáno. Vřele doporučuji!