Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar
Jednoho všedního rána roku 1943 chystala Helene Hannemannová svých pět dětí do školy, když do jejího bytu vstoupili němečtí policisté. Heleniny nejhorší obavy se naplnily: na přísný rozkaz SS měla být vzata do vazby celá její rodina – děti i manžel, všichni romského původu. Přestože Helene byla Němka a rozkaz se na ni nevztahoval, odmítla rodinu opustit. Po strašlivé cestě dorazili do Osvětimi, kde byli vrženi do zmatků táborového života. Manžel Johann byl od rodiny oddělen, Helene se však vší mocí snažila chránit děti své i ty, které měla kolem sebe. Když věznitelé zjistili, že Helene je nejen Němka, ale také školená zdravotní sestra, přinutili ji sloužit v táborové nemocnici, kterou řídil nechvalně známý doktor Mengele. Přestože ji podmínky v Osvětimi ničily psychicky i fyzicky, udělala všechno, co bylo v jejich silách, aby všem dětem kolem sebe pomohla mít se alespoň trošku lépe.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Canción de cuna en Auschwitz, 2016
více info...
Přidat komentář
Dobře napsaná kniha. Je to silný a hlavně skutečný příběh Němky árijského původu, která si vzala za manžela cikána. Je to silný příběh o lásce matky ke svým pěti dětem. Na tyhle hrůzy z druhé světové války by se nikdy němělo zapomenout. Knihu doporučuji
Za mě velké zklamání. Celá kniha se mi zdála pomalu jako pohádka, kdy se místy autor snažil zasadit ty hororové prvky Osvětimi. Ale nešlo mu to. Po celou dobu čtení mi připadalo, že je hlavní hrdinka spíše na nějaké horší dovolené, a ne v koncentračním táboře. Ani styl psaní mi moc nesedl a docela jsem se musela přemlouvat k dalšímu čtení. Pokud máte rádi knihy z této doby doporučuji spíše Vypravěčku od Jodi Picoultové, která je na úplně jiné úrovni. Za mě 2*
I přes některé nedostatky si myslím, že je kniha velmi povedená. Nejvíce mě vlastně zaujal až konec, vyvrcholení příběhu bylo napsáno vážně poutavým způsobem a dlouho potom jsem ještě na hlavní hrdinku myslela. Mohu s klidným svědomím doporučit.
Na téma holocaust jsem pár knížek přečetla. Tato mi nepřišla příliš věrohodná. Působila na mne spíše jako naivní představa. Ovšem je to jen můj názor...
Kniha je opravdu pěkná, snadno a rychle se čte. Je psána takovým jednoduchým slohem, od autora jsem nic jiného nečetl, ale zřejmě zde budou jeho limity, takže knihu čtenář zhltne opravdu jedna dvě a možná právě proto tomu chybí taková ta třešnička na dortu, na jakou čtenář nezapomene, kus pořádné dramatičnosti. Detail, ten co se člověku dostane doslova pod kůži. Ale každopádně jde o dojemný příběh z maličko jiné strany Osvětimských hrůz a je zvláštní, že o postavě Helene Hannemann, poměrně výrazné osobě dějin Osvětimi, ten český internet z vod informačních zarytě mlčí, jakoby ani neexistovala.
Další z příběhů z té nejhorší doby, tentokrát pravdivý příběh německé ženy provdané za cikánského manžela. Osudy Helene, jejího muže a jejich pěti dětí je dalším děsivým svědectvím o pobytu v Osvětimi. Kniha podává další informace a zážitky z války, tentokrát hlavně z pohledu cikánského tábora. Něco trochu jiného, nicméně stejně děsivého jako v jiné literatuře s tímto tématem.
Kniha je velmi dobrá, ale pokud bych to měla porovnávat s jinými knihami s tématikou holocaustu, tak mě tolik neuchvátila.
Na toto téma jsem četla poměrně velké množství děl,takže mám s čím srovnávat.
Nebylo to špatné, četla se rychle, ale byla jaksi naivní a bylo znát, že není psaná osobou, která příběh prožila.
Pro slabší povahy zajímající se o holocaust je to dobré čtení, ale mně nestačila. I když mám sama děti a s matkou jsem soucítila, nedokázala jsem se zanořit do hloubky příběhu a uvěřit mu.
Ze čtení jsem byla trošku rozpačitá - téma skvělé, ale jak už tu zaznělo - chyběla mi tu naturalističnost jako v jiných knížkách z koncentračních táborů. Přišlo mi to trošku odbytě zpracované - už i v tom směru, že jsem během čtení objevila pár překlepů. Jako povinná četba pro středoškoláka dobré, ale připadalo mi to spíš jako pohádka zasazená do tragédie se špatných koncem.
Jsem z toho nějak rozpačitá. Nebylo to zas tak špatné, ale líčení cikánského tábora a školky na mě nepůsobilo úplně věryhodně.
Asi moje první kniha, kde se píše o cikánske komunitě v Osvětimi. Konec knihy mi vyrazil dech, otočila jsem stránku s tim, že bude další kapitola a místo toho konec! Moc krásně sepsaný příběh, určitě ho nezapomenu a budu ho šířit dál.
Tato knížka se četla docela příjemně. Jen mi přišlo, že když už chce brnkat na tuto osvětimskou notu, tak by to mělo být jaksi drsnější? Surovější? Sama nevím, proč jiné knihy s touto tematikou se mi dostaly daleko více pod kůži. Kniha je jiná v tom, že popisuje příběh ženy, která tam vůbec nemusela být a přesto svou rodinu neopustila. Svým árijským vzhledem i původem byly pro ni podmínky v táboře přeci jen jiné než pro ostatní. Ale rozhodně nebyla zlá. Naopak. Jen se mi zkrátka nedokázala dostat do nitra takovým způsobem, abych konec knihy náležitě prožila.
Zas tolik mě to nenadchlo. Dle mého názoru, naprosto průměrný autor, který pouze vsadil na jistotu, tohoto citlivého tématu.
Síla, naděje, láska, (ne)lidskost... osvětimský příběh vyprávěný zase z jiného úhlu, který pochopí především ženy-matky.
Krásna kniha...a velmi smutna... nečakala som taký koniec :( Naozaj by som každému školákovi odporúčala ako povinné čítanie.
Přečteno jedním dechem. Psáno z pohledu Němky, manželky cikána, matky, která měla neuvěřitelnou vnitřní sílu a odvahu.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) španělská literatura Romové, cikáni Josef Mengele mateřská láska pokusy na lidech holokaust, holocaust podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2019 | Osvětimská ukolébavka |
2020 | Děti s hvězdou |
2013 | Papež František: Muž modlitby |
2022 | Spomeň si na mňa |
Dobrovolně v Osvětimi, pro někoho neuvěřitelné, pro milující matku zcela přirozená věc. Velice emotivní a poučný příběh, který vás donutí nad knihou přemýšlet.
Musela jsem si ji dávkovat, jelikož mi občas u čtení ukápla slza. Doporučuji
5/5