Otrokyně sadistů: Marně jsem volala o pomoc - nikdo mi nevěřil
Silvia K.

Devítiletá Silvia byla znásilněna a děsivý zážitek ji psychicky tak poznamenal, že si s její výchovou nikdo nevěděl rady. Po propuštění z dětského domova pro mladistvé kriminálníky našla místo vychovatelky v domě bohatého manželského páru. Sen o štěstí se však opět rozplynul…
Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , AlpressOriginální název:
...doch helfen musste ich mir selbst
více info...
Přidat komentář


Knížku jsem přečetla za dva dny, nemohla jsem se od ní otrhnout, opravdu strhující příběh. Člověku se ani nechce věřit, že by jednoho člověka mohlo potkat tolik zlýho. Ale bohužel..i takovej je život.

No hloupá byla hned několikrát. Dětství strávené ve výchovných ústavech, kamarádství s prostitutkou, flákání se po barech, nedokončená škola, jela na hory s cizími lidmi i když jí rodiče varovali, následně i přes to co se stalo na horách šla s nimi na schůzku a dobrovolně s nimi jela do jejich domů, pak na patnáct měsíců zmizí, uplete si děcko se známostí na jednu noc, a jako třešinku na dortu si vezme domů agresivního feťáka. No ti prarodiče aby měli svatozář.


Kniha je napsaná celkem čtivě, a po prvních špatných zkušenostech které se autorce staly, má člověk pocit jak je svět nespravedlivý. Ale pak když pokaždé dostane druhou šanci, má lásku a zázemí v celku stabilní rodiny a stejně do toho zase spadne. Absolutně ignoruje názory rodiny a přátel, s neskutečnou naivitou a vírou vždy vleze do té nejhorší díry a pak se hrozně divý jak je svět nespravedlivej. Kniha ve mě spíš než soucit vzbudila naštvání na autorku, jak může být tak blba a stále padat na hubu bez toho aby se poučila a určitým lidem se vyhýbala. Mám pocit z toho pocit že k ní byl život laskavý ale ona to ignorovala a jako by chtěla potrestat svou mámu a rodinu za to že jí dali do domova a vždy si vybarala tu horší cestu. Jako by jí karma hnala do těch nejhorších situací aby se v tomhle životě toho hodně naučila.
Spíš mám pocit že si to zasloužila.


To je i můj názor,jako má Daniel-la,že si Silvia mohla za většinu problémů sama.Tím nemyslím únos ,ale to před i po něm.Čekala jsem od děje víc,podle hodnocení... Snad měl být děj popsaný jinak,líp.
Popisování týrání bylo hrůzostrašné,vůbec si neumím představit,že by to mohl někdo přežít. A po tom všem otěhotnět, vdát se a vůbec někomu cizímu věřit :(


Knihu jsem si vypůjčila díky vysokému hodnocení. Ano děj je hrůzný, ty praktiky. Je to i odraz dnešní doby bohužel. Ale jako tak mě to moc nebavilo, jak to bylo napsané. Ani jsem to nedočetla, přestalo mě to bavit. A ta hrdinka IQ 0, jako tak si za všechno mohla sama jak se chovala. Nevím.


Skvělá knížka, obdivuji Silvii za to, že svůj boj se životem nevzdala a bojovala až do konce. A stejně jako Nikusscha doufám, že teď už bude konečně šťastná :)


hodně zajímavá knížka. Nikdy bych nechtěla nic z toho prožít. Doufám že teď už je konečně štastná :-)


Skvělá knížka, napínavý děj, dost drsný- pro všechny to určitě není.. Tuhle knížku si budu pamatovat asi navždy... Silvia toho hodně zažila a přesto byla fůrt statečná- konec mě dostal :)


strhující děj, na který jen tak nezapomenu. to, co hlavní hrdinka přežila je úplná hrůza. Skvěle sepsáno, doporučuji.


Jak už bylo napsáno, je to hodně drsná kniha, napsaná jednoduchou formou... je to smutné, že se jí to stalo a myslím, že to hodně ovlivnilo i její budoucí život a život jejích dětí, který také v knize popisuje :(


Poprvé jsem se o téhle knize doslechla ještě na základní škole, kdy nám o ní referovala moje spolužačka před celou třídou. Až po 10 letech sem se k ní dostala a je nezapomenutelná. Autorka čtenáře nešetří a popisuje doslova jakým způsobem byla hl. hrdinka znásilňována ve sklepení. Doporučuji všem, kteří chtějí zakusit to, čím prochází znásilňované dívky.


Opravdu silné kafe. Obávám se, že já osobně bych po takovém zážitku zřejmě ztratila zdravý rozum a i kdybych byla zachráněna, návratem do života by byl ústav pro duševně choré.


velice čtivá knížka... velmi jednoduše napsaná. Jako každá knížka tohoto typu - ale zabaví


Hrozná kniha...sem tam mi bylo až špatně..slza uklouzla...fakt hrozné...
jak je možné, že se něco takové skutečně stalo???
Moje dokonalá a úchylná maličkost si samozřejmě knihy všimla a stejně tak, jak oplzle osahávala obal "Byla jsem otrokyní v satanské sektě" jsem hladila i tento. Přistihla jsem se rvát knihu pod triko, jako by přítomná důchodkyně snad usilovala o ten samý titul. "Sorry babčo!"
Je to dost dlouho, kdy jsem měla z knihy špatné spaní.... Ani ne jako z námětu, ale z té blbosti hlavní postavy....
Kdy se vám stalo, že hlavní postava se vám hnusila? Proč mi náhle přišlo, jako by si sedl zneužitý chudák, manželka násilníka, nevychované děcko, narkomanka, neschopná matka, pornoherečka, naivní kráva a řekli si: Co kdybychom napsali něco společně....
Pokud je to vážně celé autobiografické, tak se trochu domnívám, že patřičné ústavy nefungovaly. Že hlavní hrdinka se nepoučila ani z toho, že byla vystavená smrti jako sexuální otrokyně. Že po tomto zážitku si nevážila života a zničila ho i svým dětem. Že někdo takový byl stále hrdý na to, jak si vede a přesto se měla stydět a odprosit svou matku a celou svou rodinu. Tuhle ženu měli přivázat v pokoji a nedovolit jí mít děti, protože dle mého ona není člověk, který by mohl schopně a zodpovědně vychovávat děti a co hůř, i když si to růžově malovala neuměla se k tomu postavit.
Kniha mě znepokojila, ne tím co se děje ve světě, ale tím, že někdo takto hloupý a natvrdlý. To nebylo o hrdosti, ale o blbosti. Téměř to není k politování....
Ano, část s mučením a uvězněním ano, to beru. Přeci jí jen bylo 16, ale to co se událo potom... to už je více méně její podpis. Za to nikdo nemohl... nikdo. A udivuje mě, že labilní ji uznali až kdypak... Všichni museli počítat s tím, že po tomhle incidentu jistě bude labilní. A přesto, jakým způsobem autorka popisovala hrůzy, které zažila... Si života poté nevážila. A bez studu si troufám říct, že možná sebevražda ....