To by se veterinářce stát nemělo
Cathy Woodman
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/132476/bmid_to-by-se-veterinarce-stat-nemelo-vmH-132476.jpg
4
84
84
Otter House Vets série
1. díl >
Maz Harwoodová opouští rušnou veterinární kliniku v Londýně za pohnutých okolností poté, co zkrachuje její vztah s majitelem Mikem. Potřebuje se rozhodnout, co se svým životem dál, a přijme proto nabídku své kamarádky Emmy, aby se na půl roku ujala její veterinární praxe v ospalém devonském městečku Talyton. Ale tamní pobyt se pro Maz brzy promění v noční můru. V Talytonu je osamělá, místní obyvatelé je nedůvěřují, Emmina klinika Vydří dům se potácí ve finančních potížích – a navíc jsou tu ještě konkurenti, zvěrolékaři otec a syn Fox-Giffordovi, kteří se snaží nové rivalce udělat ze života peklo. Maz zpočátku drží nad vodou jen láska k jejím zvířecím pacientům a odhodlání dokázat všem, že je schopná veterinářka. Hlavně mladému Alexi Fox-Giffordovi, který zřejmě nebude tak zavilým zastáncem tradic jako jeho otec…... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 2012 , VíkendOriginální název:
Trust me, I’m a Vet, 2010
více info...
Přidat komentář
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně začal mít příběh spád a nakonec jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Určitě dočtu i pokračování :-)))
Potřebovala jsem knihu s jednoduchým příběhem, odpočinkovou. To jsem s tímto příběhem i získala. Navíc prostředí anglického venkova je prostě snové :) Oddechová kniha, určitě si přečtu i pokračování. Zklamalo mě snad jen to, jak se Emma na Maz vlastně vykašlala a ve všem ji nechala pořádně "vykoupat".
Když si na začátku řeknete: Stane se za prvé tohle, za druhé tohle a za třetí tohle, tak se na sto procent trefíte. Naštěstí tady byla linka mapující práci ve veterinární ordinaci, díky ní se jedná o čtivou, oddechovou knihu. Autorka se nevyhnula ani smrti domácích mazlíčků, což je sice smutné, ale každý jsme to zažil. Knížku to činí životnější. Co se týká linky milostné, škoda, tohle je naprosto tuctové. Velmi mne také zaráží "přátelství" mezi Emmou a Maz, jako by se tady o přátelství pouze mluvilo, přinejlepším ho vidím jako jednostrannou záležitost. Celkově se mi Veterinářka líbila, ale do dalšího dílu se asi nedám.
Čtivá oddechovka se zajímavým prostředím veterinární kliniky. Předvídatelná romantika, zajímavé veterinární případy - některé úsměvné, některé velmi smutné.
Příjemné čtení, místy dojemné, chvilku napínavé, fajn oddechovka. Romantika není můj oblíbený žánr, ale baví mě příběhy z veterinární praxe, takže si pravděpodobně časem přečtu pokračování.
Pohodová relax knížka pro deštivé odpoledne. Některé věci méně logické než jiné, ale celkově měla kniha spád a dobře se četla.
Očekávala jsem jednoduchý příběh, jak dívka na vesnici přišla. No, bylo to trochu divočejší. Ale dobře se to četlo. Trochu mě ve snu pronásledovaly operovaná zvířata, ale když jste pejskomil a čtete to před spaním... Líbilo se mi, pouštím se do dalšího dílu.
Čekala jsem spíše něco na styl Herriota a tohle byl spíš román pro ženy s trochu moc dramatickým zvratem ke konci knihy. Místy se mi příběh zdál až moc deprimující. Ale kniha se četla vážně skvěle, ideální odpočinkové čtení. Těším se na další díl.
Jednoduchá, oddychová, čtivá knížka. Protože mám ráda Herriota, neočekávala jsem kdoví jaký trhák. Nebyla jsem tedy zklamaná. Pobavila jsem se. Zasmála i zasmutnila. Jestli se pustím i do dalších dílů to ještě nevím. Možná až po nějaké době.
Cathy Woodman
Právě jsem dočetl třetí knížku. Faktem je, že nad některými životními kroky v rámci každé ze tří knih jsem poněkud trnul, nesouhlasil a někdy mne i mrazilo. Přesto mne nakonec tento životní a nejen životní příběh natolik zaujal, že na závěr přidávám další hvězdičku.
Trošku jsem váhal, kdyby taková možnost existovala, asi bych dal tři a třičtvrtě, ale nakonec jsem přidal tu čtvrtou hvězdičku celou.
Poznámka:
Ke všem třem knihám připojuji tento, ve všech třech případech identický komentář, a současně u první a druhé knihy měním hodnocení ze tří na čtyři hvězdičky.
[Zde následuje původní komentář, se kterým byly spojeny tři hvězdičky,:
Pro čtenáře "herrioťáky" trošku moc červená knihovna. Přečíst se to dá, a po dalších dílech sáhnete téměř jistě. Je tu hodně o zvířátkách, příběhy veselé ale i smutné. Takový život prostě je, na tom nic nezměníme. Život lékaře, veterináře, tedy v tomto případě veterinářky, zahrnuje samozřejmě i příběhy na obou krajních pólech jejich praxe, ty úsměvné i ty co vás nepochybně zarmoutí.
Mám v současnosti přečtené první dva díly, a začínám číst třetí.
Moje hodnocení se vzahuje tím pádem k oběma prvním dílům (nevidím mezi nimi rozdílu), a je tedy v obou případech identické. S největší pravděpodobností se to u třetího dílu zopakuje. Milovnice načervenalých příběhů budou tyto knihy jednoznačně hodnotit lépe nežli já, ale to jim samozřejmě nevyčítám.
Knížky jako celek jsou i dobrým studijním materiálem pro začínající podnikatele. Pokytují jim poučení o tom, že pouhé nadšení a dobré nápady nestačí, že občas bývá velice krušno, a že je to úvazek, jak se dnes říká 7 x 24, což o medicíně, i o té veterinární platí dvojnásob.
Mimochodem uklouzl jsem svého času ošklivě v Klatovech na schodech v Černé věži. Celou paži jsem měl tmavou, téměř černou. Po návratu do autobusu nebyl po ruce žádný "lidský" lékař, "JEN" pan veterinář. A tak se mohu pochlubit, že mne vyšetřoval on. Myslím, že nás s touto zkušeností zase tolik nebude. S vyšetřením jsem byl naprosto spokojen, hlavně se mu podařilo mne uklidnit. A tak jemu i všem ostatním veterinářům chci na tomto místě poděkovat za sebe i za všechna zvířátka.]
Možná jsem byla moc sentimentálně naladěná a jindy by se mi četlo lépe, ale nedělalo mi dobře číst tolik o umírání zvířátek. Ale jinak fajn knížka a hezky lehce napsaná.
Život veterinářky Maz a její veterinární ordinace " Vydří dům" ,se četl dobře, příjemná odpočinková kniha ,plná zvířátek ,lásky i romantiky.
Pohodová, odpočinková knížka, nic náročného, hezky psaná, takže určitě stojí za to si jí přečíst.
Autorovy další knížky
| 2012 |  To by se veterinářce stát nemělo |
| 2013 | Tak už to u veterinářky chodí |
| 2013 |  I to se veterinářce může stát |
Maz se rozejde s přítelem, který je shodou okolností i její šéf na veterinární klinice. Rozhodne se jako zástup vypomoct své kamarádce Emmě, která potřebuje delší dovolenou. Od svého příjezdu zjišťuje, že je asi přece jen více městský člověk než venkovský veterinář. Oblečení, nákupy, zábava, to vše vypadá na venkově dost jinak. A především pak nedůvěra místních, kteří se raději obracejí na třetí generaci Fox-Giffordových, kteří se starají o velká zvířata. Maz je mezi cizími, v ne zrovna přátelském prostředí a ještě se jí nedaří. Hezky vystavěný příběh, který ukazuje i těžké chvíle v profesi veterináře, když se nepovede operace nebo musí utratit zvíře.