Hlava světa
Rebecca Gablé
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413821/bmid_hlava-sveta-7hY-413821.jpeg
5
211
211
Otto Veliký série
1. díl >
Branibor v roce 929 Při krvavém útoku německého vojska pod velením krále Jindřicha I. je zajat slovanský knížecí syn Tugumír. Spolu se sestrou Drahomírou jsou odvlečeni do Magdeburgu, kde se Tugumír brzy proslaví jako léčitel. Zachrání život Jindřichovu synovi Otovi a stane se jeho osobním lékařem a učitelem jeho synů. Přesto zůstává i nadále rukojmím a zajatcem mezi dvěma světy. Když se po Otově korunovaci vyrojí odpůrci, kteří ho chtějí svrhnout, obrací se král s nezvyklou prosbou na Tugumíra, muže, který je zároveň jeho přítelem i nepřítelem… Z pera Rebeccy Gablé, která je nazývána Ken Folletem v sukních.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2019
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Das Haupt der Welt, 2013
více info...
Přidat komentář
Historicke romany mam velmi rada, ale tenhle je urcite nejlepsi, ktery jsem kdy cetla. Nejen, ze jsem se neco dozvedela o casti dejin a kulture, o ktere jsem noc moc nevedela, ale take jsem se u cteni ani chvilku nenudila a na konci mi bylo skoro smutno, ze se musim s postavami rozloucit.
Naprosto souhlasím se zdejším vysokým hodnocením! Tento historický román mne opravdu nadchl a 5 hvězdiček si rozhodně zaslouží. Hned se pustím do druhého dílu.
Už ani nevím, kdy naposledy jsem byla do historického románu, a teď mi promiňte to označení, takhle zažraná, jako tomu bylo v tomhle případě. Doslova a do písmene jsem těch necelých 700 stran zvládla přečíst za necelé 3 dny (ne, ani práce ani domácí povinnosti nešly stranou - ale večery byly opravdu dlouhé).
Skláním se před autorkou a její letitou? prací. Příběh byl promyšlený, napínavý v těch nejméně (či snad nejvíce vhodných chvílích), postavy měly nesmírnou hloubku. Nemůžu říct, že bych se s některou naprosto sžila, na každé ženě či na každém muži jsem spatřovala vlastnosti, které mě buď vytáčely, nebo mi na ústech jejich jednání vytvářelo ironický smích či opovržení. Nelze ale nepřiznat, že by ve mě kdokoliv, ať už Tugumír, Oto, Drahomíra, Gero, Thankmar, Edita či Egvina a spoustu dalších, nevyvolávali jakékoli emoce.
Několikrát během čtení jsem měla slzy v očích a vždy stačila jedna věta.
Ať už je tomu jak chce, časy to byly zlé a autorka mě dokázala pomocí písmen, slov a vypravěčského talentu přenést tolik staletí do historie. Při každém otevření knihy se moje realita ztrácela a já se propadala časoprostorem. Často jsem zapomínala dýchat, když docházelo na otázku života a smrti, moje tělo jakoby vůbec neexistovalo. Nepociťovala jsem hlad, žízeň ani jiné potřeby. Má duše byla a stále je zcela nasycena touhle knihou.
Bylo v ní vše, co může v životě potkat krále i jeho poddané - láska i nenávist, oddanost i zrada, mír i válka, něha i vášeň, život i smrt, přátelství, síla sourozeneckého původu, která ale může být i jeho záhubou.
Z historického hlediska pro mě byl příběh opravdu obohacující. Ale především mě zaujaly ty pasáže, které se týkají pohanského léčitelství - bylinky i drahé kameny, k obojímu si poslední měsíce hledám sama pomalu cestu.
Ne, nejspíš není nic, co bych knize vytkla, snad jen, že by klidně mohla být delší. Musím se ale přiznat, že už se tak trochu třesu nedočkavostí, až budu mít v ruce její druhý díl.
Je třeba si ale uvědomit, že příběh se všemi strastmi i radostmi v knize lze přenést i do naší reality. I my často soudíme děti podle toho, jací jsou jejich rodiče. I my vkládáme často svou důvěru do rukou toho, kdo nám nabídne větší výhody. I my máme svůj názor, na který chceme přetáhnout ostatní z našeho okolí.
Vlastnosti lidí se příliš nemění, a nezáleží na tom, jestli se příběh odehrává před staletími nebo v 21. století, jestli jde o záležitosti v královské rodině nebo v domě rolníka.
Jenže vždy bylo, je a vždy bude důležité hledět kupředu a nevytahovat z minulosti to, co nám už neslouží.
"A možná je zapomnění požehnáním od bohů, protože význam má to, co je, ne to, co bylo." (s. 357)
Hezky napsaný román popisující vládu Oty I. na přelomu 10.stoleti. Historie se zde pojí s fikcí, což činí příběh zajímavý.
Ale pro mě až dost "politiky"
Po delší době jsem sáhla po historickém románu a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Ač je to román, nikoliv učebnice, přesto mě přiměl dohledat si některé reálie a rozšířit vlastní vědomosti. No, pokračování “Cizí královna” je již na pultech, tak snad se k ní v brzké době dostanu.
Výpravný historický román z 10. století o slovanském knížeti Tugumírovi a jeho nedobrovolném setrvání v blízkosti Oty Velikého.
Výborný až dobrodružný příběh, který se moc dobře čte. Zanedbatelnou výtku mám k začátku knihy, kdy většina historických událostí je čtenáři předkládaná pouze v dialozích hlavních aktérů. Ale to se velmi brzy obrátilo a následovala smršť dějově zajímavých zvratů.
Dokážu si představit, že toto je knížka i pro čtenáře, kteří primárně neholdují historické četbě.
Doporučuji.
Ať tento druh literatury nepreferuji, tak kniha je neuvěřitelná. Čte se naprosto skvěle a velmi rychle čtenáře v táhne do děje. Díky i reálným historickým faktům, se do tého knihy velmi rychle v žijete a už každým dechem čekáte další dobrodružství jednotlivých postav a jak to s nimi dopadne.
Román, který mě pohltil. Silný, nečekaný zážitek. Citlivá, moudrá knížka. Nechybí zde košatý příběh, láska, náboženství, slovanská mytologie, politika, boje a přitom všem se čte snadno jako oddechovka, i když stojí kvalitativně výš. Nadprůměrný zážitek s živými, plastickými postavami. Kniha je napsána srozumitelně a i přes některé fabulace se přehledně drží základních historických faktů.
Zjednodušeně se dá říct, že Hlava světa, odehrávající se v počátku středověku, je o vztazích německy mluvících zemí k východním sousedům a předsudkům, které k nim měli. Král Ota I. Veliký se stává vládcem východofrancké říše, v níž se hovořilo německým jazykem.
Je zde popsáno několik pozoruhodných vztahů. Ať už se jedná o problematické vztahy východofranské říše se sousedními Slovany, které pramenily z toho, že se pohanští Slované nechtěly nechat podrobit a lehce přijmout křesťanství. Snad nejhlavnější postavou je zde pro to slovanský knížecí syn Tugumír, který je v převážné části knihy „německým“ ( saským ) zajatcem a má ambivalentní vztah s Otou i jeho bratry, svými vězniteli, utlačovateli i přáteli. Díky tomu, že je převážná část románu líčena z jeho perspektivy, nahlížíme s ním do obou odlišných světů.
(Pozor, nyní následuje možný spoiler, kdo knihu nečetl, ať již raději dále nepokračuje): Mezi nejzajímavější hrdiny patří i bratři Oty, zejména přátelský, inteligentní sympaťák Thankmar, kterému osud příliš nepřál, nejdříve ho obešel v pravidlech nástupnictví vlastní otec, nechtěli ho oženit a pak mu Ota, tehdy již král, odepřel i dědictví po matce. O to kontrastněji pak působí reálná postava konfliktního, charakterově závadného, neobratného a přesto Otou i matkou hýčkaného mladšího bratra Henninga, který se krále opakovaně pokoušel svrhnout, chtěl jeho korunu a dokonce mu usiloval o život. Král mu vše shovívavě odpouštěl a nešetřil odpuštěními ani dary. Důvody této nesmyslné shovívavosti tu jsou podány dost nepřesvědčivě a jak sama autorka přiznává, je i pro ni toto opakované odpouštění čehokoli záhadou, která asi zůstane navždy neobjasněná. Život není spravedlivost sama, chyby jednoho jsou hromadně odpouštěny, jediné uklouznutí někoho druhého vede do záhuby. Osud je mnohdy nevyzpytatelný a zrovna tento historický fakt je toho důkazem.
Výborné, čtivé - přesto, že je to pěkná tlusťoška, a já úplně historické romány nevyhledávám, napsáno takovým stylem, že se člověk nenudí. Děj pěkně odsýpá, čtenáře potěší i odkazy na "českou" historii. I když se v historických vládcích Evropy neorientujete - teď už budete :) Paráda, plný počet :)
Skvělý román, připojuji se ke komentářům níže. U tlustých knih si většinou přeju, aby už byl konečně konec. Ale s Tugumírem mi bylo tak dobře, že jsem se s ním těžko loučila.
Tak tohle bylo něco!
Setkání se Sasy a Slovany, v letech 929-941.
Moje vzpomínky na školu z tohoto období nejsou v podstatě žádné, takže jsem se s tímto žánrem nyní setkala poprvé. Nedávno jsem četla knihu Slon pro Karla Velikého a doporučuji stejný postup :)
V roce 929 saský král Jindřich I. Ptáčník napadl Branibor a zajal knížecího syna Havolanů Tugumíra a jeho sestru Drahomíru. Drahomíra poté otěhotní a pobývá v klášteře, z Tugumíra se stává léčitel Sasů a později osobní lékař saského prince a později krále Oty.
Kniha má pod názvem uvedeno "střet křesťanství a pohanství" a je to přesně tak. Každá věc se dá odůvodnit tím "správným" způsobem... Prostě "Bůh to tak chtěl" nebo "bohové to tak chtějí". A to je svaté.
Když se podívám na chování všech jedinců v této době, nic se neliší od toho našeho, kromě toho, že používáme jiné nádobí a na oheň nepoužíváme pazourek. Touha po moci, po nadvládě. Touha mít vždy pravdu a neskutečná a neskutečná nenávist, protože ten druhý má jiné názory...
Měla jsem strašnou chuť ublížit Gerovi, vyhnout se Henningovi a strávit alespoň chvíli u Havoly a užívat si klidu...
Kniha se mi hodně líbila, v jednu chvíli mne tedy autorka hodně naštvala a zhruba od poloviny knihy to bylo hodně o politice a církvi a víře, ale bylo to báječné čtení. Určitě si brzy přečtu i další díl. Jen doporučuji vyšetřit si co nejvíce času, protože pokud jste jako já a zjišťujete si další informace, je to docela nálož. A také musím poděkovat za autorčin doslov, ten mi hodně pomohl.
Panečku, to byla jízda! Přidávám se ke spokojeným čtenářům a knížku s výstižným podtitulem "střet křesťanství a pohanství na počátku středověku" rozhodně doporučuju. Není to jen o osudu budoucího saského krále a císaře Otovi I. Velikém, ale i o jeho zajatci, slovanském princi, dříve pohanském knězi a léčiteli Tugumírovi.
Od R.Gablé jsem zatím nic nečetla. Od teďka jí budu mít v paměti. Koukám, že se na tenhle rok, dokonce už v červnu, chystá další díl z objemné série Otto Veliký, takže o zábavu budu mít postaráno.
Autorce věštím (nebo spíš přeju?) větší popularitu, zatím vidím, že se její knihy u nás moc nečtou (všechny její tituly mají zde na databázi zatím - nyní v dubnu roku 2020 - jenom od 3 do necelých 50 čtenářů), a to je zatracená škoda, protože psát vážně umí.
Hlavu světa, 1.díl ze série, teď doporučuju, kudy chodim. Snad se těmito historickými romány u nás Gablé konečně zviditelní, budou zaslouženým průlomem a její knížky u nás budou vycházet i nadále.
Obsáhlejší historický román s mnoha postavami, který se čte velmi dobře. Před první kapitolou je umístěný seznam postav, skutečných i fiktivních, obsahuje jejich jména včetně toho, zda se jedná třeba o kněze nebo v jaké je příbuzenském poměru k hlavním postavám. Zpočátku to usnadní orientaci.
Myslím si, že kniha potěší zejména mužské čtenáře, ale v pohodě jí přečte i čtenářka, která si pod pojmem historická kniha nepředstavuje jen zaláskovanou oddechovku. Dobrodružné, zajímavé, poučné, moc jsem od toho nečekala a nakonec byla překvapená. Jen těch hutných 655 stran, navíc psaných malým písmem, chce trochu víc času a trpělivosti.
Od autorky jsem četl již Druhé království a musím říct, že jsem z toho byl nadšený, takže jsem k téhle knize přistupoval s velkými očekáváními. A bylo jim vyhověno beze zbytku. Na rozdíl od Druhého království jde celkově rychlejší knihu, což je na jednu stranu smutné, protože R. Gablé má tu schopnost, že Vám její postavy hodně přirostou k srdci. Respektive velká část z nich a to navzdory tomu, že pozornost je především upřena na Tugumíra a Otu. Autorka sama přiznává, že v tomto případě (navzdory tomu, že zde jsou i její hlavní postavy skutečné) napíná historicitu až na doraz, ale vzhledem k dostupným pramenům je to zcela pochopitelné.
Můj první historický. Už dlouho se mi nestalo, abych po dotčení měla takový ten pocit A CO TEĎ? Kniha se krásně četla, děj plynule běžel a ani napětí nechybělo. Autorce se podařilo, že po téměř dvou měsících mám pocit, jako bych se loučila s přáteli. Těším se na pokračování. Děkuji!
Pěkná historická kniha se skutečnými postavami.
Jen mi urcite pasáže přišly zdlouhavé.
Kniha se četla dobře
Opravdu vynikající historický román :-) Sasové proti Slovanům, křesťanství proti pohanství. Díky autorčinu vyprávěcímu talentu Vám drsné desáté století našeho letopočtu vystoupí před očima plasticky, velmi reálně a hlavně poutavě :-)
Historická sonda do 10. století, skutečné postavy - král Ota I, zlý synovec Gero, princ Havolanů Tugumír. Kromě poutavého příběhu též zajímavý pohled na dějinné události mezi německy mluvícími zeměmi a slovany z druhé strany - tedy z pera německé autorky. Slované viděni jako nižší národ, který je třeba si podmanit, inkasovat tribut a obrátit jej na svoji víru. Stále aktuální!
Tak jo. Po dvou měsících jsem dnes chtě nechtě dočetla historický román Hlavu světa a musím napsat, že ačkoliv se jedná z větší části o fikci, tak i přesto si příběh krále Oty, slovanského knížete Tugumíra a dalších fiktivních i skutečných hrdinů získal mé srdce a pro mě je nejlepší knihou loňského roku a už se moc těším na jeho letošní volné pokračování. Teď se cítím, jako by mě opustili nejlepší přátelé a já je už neměla nikdy vidět. Naposledy jsem něco podobného zažila po přečtení knih Porodní bába od řeky Hope a Porodní bábou proti své vůli...
Osobně asi knize nemám ani co vytknout. Po delší době je to pro mě opět jeden, z povedených a napínavých historických románů, který se odehrává v mém oblíbeném středověku a je plný světských i církevních intrik, piklí, mocenských svárů, vojenských tažení, střetů křesťanství se starými pohanskými bohy a zvyky, okořeněný milostnými pletkami, takže si podle mě přijde každý čtenář na to své. Nejvíce se mi asi líbilo celkové vykreslení tehdejší doby, jak přibližně mohl vypadat život Slovanů a Sasů a jak se vnímali navzájem. Rozhodně to tehdy neměl nikdo vůbec lehké a jak jsem chtěla ze začátku fandit jen jednomu "táboru", samozřejmě tomu slovanskému, tak jsem nakonec přece jen držela palce i Otovi...
Pokud tedy patříte mezi fanoušky raného středověku stejně jako já nebo jen rádi čtete historické romány, tak si Hlavu světa rozhodně nenechte ujít.
Štítky knihy
křesťanství německá literatura 10. století Slované, slovanství pohané, pohanství Sasko historické romány Ota I. Veliký, 912–973 na pozadí skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hlava světa |
| 2020 | Cizí královna |
| 2021 | Úsměv Štěstěny |
| 2004 | Druhé království |
| 2004 | Zrada |
Román o počátcích německého středověku na konci 10. století. Kde by mě napadlo, že by mě mohl tak zaujmout. Kdyby zaujmout, přímo nadchnout. Bezpochyby je to spíše zásluha Gablé, než samotné doby nelítostných bojů Germánů a Slovanů. I když pravdou je, že dnes jsou některé tehdejší slovanské marky německým územím, jako Braniborsko. Čtenáři se zcela určitě dostává vysoké historické přesnosti, jakkoli o polabských pohanských Slovanech 10. století či samotnému Tugumirovi toho moc není. Ovšem padouši Gero a Henning mají rovněž své věrné historické předlohy. A když přihlédnu k tomu, že autorka je Němka, nevychází Slované z oné doby tak špatně, jak bych možná čekala. Gablé musím pochválit za mimořádnou rovnováhu děsu, hrůzy a porážek na straně jedné a vítězství, laskavosti a zdravého rozumu na straně druhé. Vpravdě nádherný román. Člověk vůbec nevnímá počet stran... spíš se tak trochu obává, kdy přijde konec. Ovšem být ženou ve středověku, v jakémkoliv století, muselo být pouze pro silné povahy. I když možná ne pouze ve středověku.