Otvírání studánek
Miloslav Bureš
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389893/bmid_otvirani-studanek-AgZ-389893.jpg
4
17
17
Veršovaná zkazka o májovém otvírání a čištění studánek, které vždy s příchodem jara prováděly děti na básníkově rodné Českomoravské vysočině. Obsah: Legenda z dýmu bramborové nati Romance z pampelišek Otvírání studánek 3.vydání Básnický text "Otvírání studánek" Miloslava Bureše se stal předlohou nejznámější kantáty Bohuslava Martinů.... celý text
Přidat komentář
Až budu příště na Novoměstsku, bude mi v uších znít kantáta Bohuslava Martinů Otvírání studánek.
První knížka, kterou jsem souběžně četl při poslechu audiozáznamu královéhradeckého dětského sboru Jitro. (CD je součástí vydání z r. 2009.)
Studánko, hlubáňko, králko, Rubínko, uchovávej si svou průzračně čistou duši...
"Když studánku
a stružku
vyčistili,
vytrysklo
z hlubin
tolik utajené síly,
že se vody
z břehů vylily
a s květy
objaly."
Veršované pohlazení po duši, které by mohlo oslovit i ty čtenáře, kteří se poezii jinak obloukem vyhýbají. Při čtení této útlounké knížečky jsem měla pocit, že je mi zase pět a jsem zpátky ve školce, kde nám ji předčítá hodná paní učitelka – matně vzpomínám, že tam jsem tyto verše slyšela poprvé (a na dlouhou dobu naposledy).
Říká se, že v jednoduchosti se skrývá krása. Ve zdánlivé jednoduchosti a prosté čistotě Burešových veršů jakoby se skrýval duch lidského génia - verše plynou stejně přirozeně a nenuceně jako horské potůčky, dým z ohníčků přivolává hladové pasáčky a voda ze studánek napájí žíznivé poutníky. Když se pak krásná báseň spojí s jedinečnou hudbou Bohuslava Martinů, vzniká z toho dílo přímo nadpozemských kvalit, zdroj neobyčejné energie a lásky, ke které se člověk rád pravidelně vrací a má pocit, jako by se vracel domů - tam, kde je mu dobře, tam, kde je milován. Pomocí těchto veršů se čtenář skrze ryzí lidství dotýká božské podstaty....
Autorovy další knížky
| 1957 |  Básnický almanach 1956 |
| 2009 |  Otvírání studánek |
| 1961 | Zpívající lípa: Pověsti a příběhy z Vysočiny |
| 1960 |  Hory mají srdce v člověku |
| 1969 | Jedlíci brambor |
Zlý moci zaháním,
nemoci vyháním!
Ty, větře, odnes je s mraky,
co zhoubu nosí.
Za lidi, zvířata i louky prosím,
za hory i za doliny, za ptáky v povětří.
Všechny dobré ušetři,
těm, co ze srdce litují, odpusť jejich viny.