Ovčácká chajda
Tim Winton
Příběh Jaxieho Clacktona, brutálního venkovského mladíka, která prchá z místa násilné smrti svého otce do divočiny západní Austrálie. Má s sebou jen pušku a džbán na vodu. Chce jen mír a svobodu. Život v drsné solné poušti je ale tvrdý. Když zjistí, že tam není sám, všechny jeho plány se zvrhnou. Potkává zničeného kněze Fintana MacGillise, muže, o kterém si nikdy není jistý, zda mu může věřit, přesto ale bude jeho život na něm záviset. Pastýřova chata je napínavý příběh nepravděpodobného přátelství a touhy, brutální a lyrický. Tim Winton (4. 4. 1960) je nejoblíbenější australský romanopisec. Byl dvakrát nominován na Bookerovu cenu a je vítězem rekordních čtyř literárních cen Milese Franklina za nejlepší australský román. Jeho knihy jsou tvrdé, něžné a nové. Vždy odhaluje surové, instinktivní polohy, které má člověk v sobě.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Shepherd's Hut, 2018
více info...
Přidat komentář


Dávám přednost literatuře komponované autory/muži a u tohoto dílka slavilo maskulinum hned hattrick: autor + dva hlavní protagonisté.
Neotřelý děj a přitažlivé popisy australské divočiny spolu s pragmatickým, věcným a přesto svým způsobem lyrickým jazykem daly základy velmi čtivé próze.
Pevně doufám, že autor nepřestane psát a že seženu jeho momentálně ve všech antikvariátech beznadějně vyprodanou prvotinu "Tep prachu"


Dobře napsáno, napínavé, ale mám pár výhrad. Trochu hůř se četlo, protože bylo psáno nespisovně, hovorově, navíc přímá řeč nebyla uvozována. Volvox Globator opět "nezklamal" a v textu zanechal poměrně dost chyb. Kdy už se konečně tento vydavatel polepší? Dále tak asi ve dvou třetinách jsem najednou získal pocit, že to je román pro náctileté, i když to před tím tak nevypadalo. No a závěr hodně nedokončený, sice se dá říct, že to skončilo, ale Winton si evidentně nechal prostor pro pokračování. Z 80% tak kvůli zmíněným nedostatkům dávám 70%, i když ve výsledku 4* a nic to nemění. 7. 1. 2022.

Působilo to na mě jako kombinace Bukowskiho a Cormaca McCarthyho. První část je hlavně o klukově víceméně neradostné minulosti na okraji společnosti, jeho fotrovi, rodině a zakázaný lásce. Ten styl (především první půle) asi nebude sedět každýmu a dost jsem s tím zezačátku bojoval (nutno říct, že to bylo taky tím, že jsem to četl uprostřed "Vánoční rodinné pohody" a s tím je tenhle příběh zvostra v kontrastu); ale i tak je hlavně první třetina docela slabá a trvalo mi nějakou chvíli, než jsem se na kluka (přes občasně proznívající hudbu z pohádek) "naladil". Ta první půle mi částečně připomněla Šunkový nářez. Ale zhruba od druhý půlky, od doby, kdy se na scéně objeví stařec, to jde kvalitativně nahoru a to především díky dialogům, který jsou jak od McCarthyho. Anotace je poměrně přesná, je to brutálně lyrické. Celkově moc dobrá knížka. Doporučuji.
V hodnocení bych souhlasil s mgeisselreiterem. On dal 4 hvězdy a hodnotil byl 70%, takže dávám 3 hvězdy, abych to vyrovnal. Vzpomněl jsem si na knížku z dětství, Ota Hofman: Útěk. Podobná témata jsou také od Davida Vanna: Srub nebo Ostrov Sukawan