Ovoce noční

https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/255058/bmid_ovoce-nocni-255058.jpg 4 1 1

O okolnostech vzniku básní pro sbírku Ovoce noční se skvěle rozpovídal - v prologu i epilogu - jejich autor. Já bych rád přirovnal naše nepravidelná setkávání k jedinému roubu, z něhož jsme po poměrně dlouhé době sklidili ovoce, tedy již zmíněné Ovoce noční. S Mirkem Kováříkem se znám od začátků svých básnických pokusů, svých juvenilií! Nebo spíše jakéhosi vnímání poezie, k němuž se mi otevřely pomyslné dveře mimo jiné skrze desku Vladimíra Mišíka, Mirka Kováříka & ETC - Pár tónů, které přebývají (vydáno 1989, nahráno 1980). Později, při osobním setkání (a následném večeru, z něhož mi dodnes zní v uších Ginsberg v Mirkově podání), jsem dostal pozvání do pořadu Zelené peří, vysílané tehdy Českým rozhlasem 2 - Praha. Potkali jsme se pak ještě několikrát v Praze, Šumperku, Prostějově… A právě při jedné z návštěv jsem jako drobný dárek dostal papír s básněmi, pod nimiž byl podepsán Jiří Kott. Vzpomínám si na to proto, že Mirkovy básně signované jiným jménem ve mně vyvolaly zmatek. Vůbec mi tehdy nedocházelo, na pozadí rozkvětu svobody, že byla doba, kdy bylo možné na základě svých přirozených tužeb „vyprojektovat celou škálu podnětů k postihu“, jak píše v úvodu knížky sám autor. Ptát se, proč nechal básník svoji imaginární postavu přežít do dnešní doby, je nasnadě. Nabízí se ovšem snadná odpověď! Knížka Ovoce noční chce být, a je dokladem své doby; doby, jež jakýkoli náznak jinakosti citů dovedla neadekvátně trestat. Pseudonym lze v současnosti chápat také jako dobové memento; člověk se musel skrývat nejen před světem, svými láskami, přáteli, rodinou, ale mnohdy i sám před sebou. Aleš Kauer, březen 2014... celý text