Ozvěny života
Barbora Dvorecká
Jak vypadá domácnost, do které se k přechodnému pobytu přihlásí mýval? Proč není možné zbohatnout chovem kachen a komu vadí, že se autu občas říká plechovka? Co šeptá řeka těm, kdo umí naslouchat, a kam odcházejí psi, když se naplní jejich pozemský čas? Odpovědi nabízí další neotřele úsměvná, něžná a zároveň hořce pravdivá kniha šumavské spisovatelky Barbory Dvorecké. Nechte si vyprávět příběhy plné smíchu i slz, příběhy o lásce, přátelství, věrnosti i zradě. Nechte se jimi okouzlit a přesvědčit, že i obyčejný život je plný zázraků…... celý text
Přidat komentář
Moc hezká knížka. Plná zvířátek. Nejednou mi ukápla slzičká. Nesnáším týrání zvířat.
Dvě věty z knížky co se mi líbi:
Jak říct jedinému z těch desítek páru očí plný naději: Ty půjdeš se mnou domů. A těm ostatním: Vy zůstáváte......
Vím naprosto jistě, že psi duši mají. O lidech si totéž tvrdit netroufám...
S oběma větami musí na 1000% souhlasit.
P.S : adoptujte pejsky.
Ozvěny života jsou opět krásnou knihou, která člověka dostane, rozesměje, rozpláče. Opět se v knize nachází úžasné ilustrace, nad kterými se opět rozplývám. Ale musím říci, že Doteky života se mi líbilo o něco málo více. Ale i tak si Barbora Dvorecká získala mé srdce.
Doteky života se hodně dotkly mé duše a srdce byly smutné a hodně dojemné.Ozvěny se mě nedotkly tolik jako kniha Doteky života .
Tato knížka je více humorná už není tak smutná a dojemná. Tentokrát čerpá více ze života autorky. Jejího boje s počítačem, autem a s jinými každodenními nástrahami .
Stejně jako "Doteky života" od téže autorky je i toto naprosto úžasná kniha. Ačkoli bych ji dokázala přečíst za odpoledne, podobně jako "Doteky" jsem ji četla po kouskách a vychutnávala si každou větu i nádherné obrázky.
♥♥♥♥♥
Miluju.
A stejně jako Doteky - některé příběhy mi zlomily srdce... na milion kousíčků. Nezapomenu a děkuju za tak velký, silný a nezapomenutelný zážitek!
Cítím se stejně, jako když jsem četla Doteky života. Příběhy mě dojaly, rozplakaly, rozesmály i donutily přemýšlet, jak můžou na světě existovat kromě tak dobrých a hodných lidí i lidé zlí, kteří by bez váhání dokázali ublížit zvířeti. Opět doplněné krásnými ilustracemi. Doporučuji ji stejně tak, jako první díl. :)
Nádherná kniha od šumavské spisovatelky, paní Barbory Dvorecké, která se naprosto rovná jejím "Dotekům". Kniha plná úsměvných, něžných, ale bohužel i hořce pravdivých příběhů. Paní Barbora nám v povídkách vypráví hlavně o lásce ke zvířatům, která jde ruku v ruce s lhostejností, až nenávistí k nim. Někdo totiž zvířata miluje a někdo je nesnáší. Vyprávění jsou plná lásky, smíchu, přátelství, věrnosti, dojetí, ale i zloby, zla, nenávisti, sobectví a zrady.
UPOZORNĚNÍ: Pokud nemilujete zvířata, tak se knížce vyhněte, nepochopili byste ji!!!
Ilustrace paní Ivety Autratové jsou třešničkou na dortu této úžasné knihy.
"Vím naprosto jistě, že psi duši mají. O lidech si totéž tvrdit netroufám..."
Tato povídková kniha je skvělou volbou pro citlivé duše.Neváhejte.