Pád
Rogelio J. Pineiro
Jack Taylor odjakživa potřeboval k životu dobrodružství a adrenalin. Pro vládu testoval výzbroj a výstroj v nejrůznějších drsných prostředích, od vyprahlých pouští přes hlubiny oceánů po ledové vrcholky hor. Až mu byla i samotná Země malá… Dalším krokem v Jackově slibné kariéře je zvlášť extrémní kousek – na vlastní kůži vyzkouší možnost strategických výsadků z kosmu. A nejde o „pouhý“ skok ze stratosféry, jaký absolvoval Felix Baumgartner nebo Joseph Kittinger. Jack se chystá vrhnout se do prázdna až z nesmlouvavé žhavé termosféry, překonat rychlost zvuku a čelit řadě předvídatelných nebezpečí: vzplanutí v atmosféře, selhání výstroje či vlastního organismu. Jenže na to, co ho čeká dole na Zemi, ho žádný výcvik nepřipravil!... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2016 , BaronetOriginální název:
The Fall, 2015
více info...
Přidat komentář
Pro knihu jsem se rozhodl po přečtení citátu na přebalu "Minulý rok jsme tu měli Marťana od Andyho Weyra, teď tu máme Pád od Pineirda". A protože se mi Marťan celkem líbil, tak jsem se do této knihy pustil se zápalem hodným sirky. Mě osobně nadchla hlavní myšlenka příběhu, resp. věc, která se stala hlavnímu hrdinovi, dvě dějové a prostorové linie... Jenže v průběhu čtení nějak došlo k tomu, že se její potenciál přestal vyvíjet a jediné, co zbylo, byla akce, ve které nejdrsnější příslušník nejdrsnějšího uskupení SEAL drtí všechny ostatní jako skořápky ořechů. Určitě se ale nejedná o špatný příběh. Je to jednohubka na týden, která možná trochu nadchne, určitě pobaví, a neurazí. Jen škoda toho nevyužitého potenciálu...
Námět mě oslovil, obálka knihy nadchla. Ale psaní již nikoliv. Tři slova: Zdlouhavé, náročné, zdlouhavostí.
Tohle bylo spíš slabší. Dalo se to číst, ale některé věci se tam dost opakovaly a časem už lezly na nervy (například to, že hlavní postava je prostě super hrdina ze SEAL ugh). Je to škoda, protože námět je zajímavy, jen to není tak dobře napsané (nebo přeložené?).
Hele Jacku, ty jsi tak trochu Mec Gyver.
Tvorbu skafandru podomácku bych odpustil, to bylo docela vtipné ... a koneckonců sháněl k tomu pod rukou komponenty ... ze skafandrů ruských. Budiž. Jinak ale scifi linka byla spíchnutá docela horkou jehlou, fyzikální podstatu událostí raději neřešme.
Asi nejzásadnější rušivý moment pro mě byl, že v průběhu psaní autor evidentně měnil koncept pádu ... skafandr měl hlavní konstrukční prvky pro let nohama napřed, ale nakonec autor zvolil let hlavou napřed (chudák hrdina ... negativní přetížení několik G by asi nezvládl). Akční linka je taková komiksově superhrdinně nadneseně vydařená, jak už tu psáno bylo víckrát. Díky tomu jako rekreační relax čtení za to asi stojí.
Jednoduché akční béčko, které pracuje s tématem paralelních světů, naneštěstí nijak zásadně originálně, až prakticky vůbec. Hlavní premisa příběhu spočívá v motivu vojáka za nepřátelskou linii, ve světě, který je jako ten jeho, ale zároveň jiný. Všichni mu jdou po krku a on se kromě záchrany sebe sama snaží zachránit i svou vlast, protože paralelní zlouni chystají podrazáckou invazi.
Kladem románu je gradace, která šlape jako dobře promazaný kulomet. Od první stránky nasadí Rogelio Pineiro svižné tempo a v průběhu vyprávění se neohlíží ani na logiku jednání, ani na technické detaily. Vše je podřízeno spádu, aby se čtenář ani na minutku nenudil. Slabinou pro mě ovšem byl prvoplánový hrdina, ten nejchytřejší, nekrásnější, nejsilnější a nejšlechetnější voják, kterého jen americká armáda našla. Blé.
Takže ano, jako adrenalinová střílečka perfektní, čekáte-li méně fantastiky a více akce. Jen ten sladký konec si autor mohl odpustit, působí to, jako kdyby příliš často sledoval Poštu pro tebe.
Mno, mě se to líbilo :-)
To rozdvojené vyprávění ve dvou rovinách bylo zajímavé. Popisy bojů a a "vědecký" pohled byl fajn. Místy trochu drsnější. Marťana jsem jen viděl (to je asi plus;-), takže nesrovnávám - je to jiné, ale taky dobré. A to jak někteří kroutí hlavou nad podomácku vyrobenou kombinézou - proč? I ve skutečném světě jsou šikovní lidé, kteří dovedou vyrobit super věci a to profesionálně.
Kniha má výborný nástup, jelikož hned od začátku se jde na věc, a je to bohužel taky nejlepší část příběhu. Protože jakmile se začne rozkrývat co se vlastně stalo, spadne napětí jako Jack Taylor z nebe. Zbytek je pak plný akce, až trochu přehnané. Ano, Jack Taylor je sice bývalý příslušník SEAL, ale tady je z něho skoro superman. Takže nakonec jen průměr.
Těšila jsem se na sci-fi, ale byla to spíše samá akce, střílečka a to já vůbec nemusím. Srovnání s Marťanem je úplně mimo. Šití skafandru doma na šicím stroji mě dorazilo a měla jsem co dělat, abych se donutila knihu dočíst.
Tak tohle se nepovedlo. Námět je skvělý, první třetina knihy dobrá, ale pak se z toho stane nudný akční thriller. Technické pasáže i akční scény jsou nezajímavé, občas jsem se v ději hůře orientoval. Nedokončenými větami chtěl asi autor zrychlit děj, ale bylo to spíše otravné. Pro mě zklamání roku.
Trochu více průměrná sci-fi, která obsahuje nějakou tu akci, konspiraci a hlavně popis technologii. Rozhodně to není humorný Marťan. Bohužel, zde vydavatel šlápl úplně vedle a čtenáře tímto přirovnáním jenom zmátl.
Tuto knihu rozhodně nedoporučuji fandům různých Labyrintů, Hunger Games, Divergencí, atd, kteří si myslí, že už jsou odborníci na žánr sci.fi a fantasy. Budete hodně zklamáni a bude se vám to zdát nezábavné.
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou, byla ve slevě, protože měla poškozenou vazbu. Tak jsem po ní sáhla a byla jsem příjemně překvapená, protože jsem nečekala tak elaborovanou zápletku - oukej, souhlasím se spoustou recenzí tady, že to bylo trochu předvídatelné, postavy nebyly moc líbivé (obzvlášť "originální" Angela mi vůbec nebyla sympatická) a když Angela č. 2 šila vesmírnou kombinézu v podstatě na koleni pomocí ukradených materiálů, které nevím kde zvládnul splašit Dago a jeho supertým, tak jsem se musela pousmát. Ale bylo to napínavý, nemohla jsem se od toho odtrhnout a mám ráda tento styl knih, kde je objevena nějaká nová technologie, která může změnit, potenciálně zničit svět. Je to trochu klišé, ale je to vážně čtivý a baví mě to. Obdivovala jsem znalosti autora a detailní popis situace za letu, při boji atd. mě ohromil. Samozřejmě ale nejsem fyzik ani příslušník SEAL a tak nevím, jak moc v tom byly chyby a blbosti :) Ale celkově kniha super!
Anotace se mi zdála hodně slibná a na knihu přirovnanou k Marťanovi jsem se těšila. Ale v mých očích byla prakticky nečitelná. Nechci ji hanit, budou tací, kterým tento styl sedne, já mezi ně však určitě nepatřím. Přiznávám, že jsem knihu sotva dočetla.
Knížku jsem koupil je ze dvou důvodů - byla levná, a potřeboval jsem vyzkoušet svůj nový Kindle. Hodnotil bych to jako akční béčko, s dobrým, ale trochu nevyužitým potenciálem. Celé je to vlastně o tom, že jedni honí druhé, a pak naopak. Navíc nemám rád knížky, kde hlavní hrdina je největší borec na světě a během celé doby mu neteče do bot. Závěr eins zwei a otevřený konec, který má snad lákat na pokračování. Průměr, ale dobře se to četlo, a stopy a palce bych zakázal.
Hodně lidí mi tvrdilo, že pád je trochu jiný Marťan. Patrně nikdy Marťana nečetli. Autor se snaží stavět na reálných základech a do těchto základů vkládá šílené bludy. Člověku, který se zajímá o speciální jednotky to hodně bije do očí. Celkově je kniha vyvážená a podle mého má dobrý poměr spádu v ději s délkou textu. Až na konec kdy mi přišlo, že autor vše ukončil na dvou stránkách, ale možná to jen můj pocit.
Největší sci-fi je manželka šijící hlavnímu hrdinovi skafandr do atmosféry doma v obýváku na šicím stroji. Jinak je to akční béčko, kdy hrdina přežije pobyt v nacucky rozstříleném domě či výbuchy granátů v ulicích. V doslovu jsem si přečetla, že autor napsal tuto knihu na zakázku, kdy dostal téma už připravené, podle toho to také vypadá. Tristní je konec ve stylu červené knihovny (západy slunce, dětičky a zmrtvýchvstání). Vadilo mi také, že nebyly jasné předěly mezi jednotlivými světy( 2x Angela, 2x Pete, 2x Dago), stačily alespoň tři hvězdičky na konci odstavce.
Nějak mi neseděla ani datace - Angela se ve 14 letech přidala k Anonymous, založeným v roce 2003, narodila se tedy v roce 1989, nyní jí je 40 (viz strana 40 a 41), tudíž jsme v roce 2029. Hastings měl bojovat ve Vietnamu, odkud Američané v roce 1973 odešli, kdyby mu bylo 18 let, narodil by se v roce 1955, tudíž by mu v roce 2029 bylo minimálně 74 let,spíše víc, nechápu tedy, jak mohl mít tak skvělou fyzičku a chtít zplodit dva syny.
Štítky knihy
špionáž speciální vojenské jednotky alternativní vesmír Navy SEAL (spec.námořní jednotka USA)
Námět zajímavý, tím pádem začátek opravdu ujde, ale potom už následuje naprosté a totální klišé - Rambo Jack prostě kosí všechny. Připomínalo mi to počítačovou hru Just Cause :) Navíc se pak člověk při čtení snadno ztratí a musí nejdřív rozkódovat, jestli se zrovna jedná o děj na Zemi 1 anebo Zemi 2.. No a finální skok zpátky do ´staré´ dimenze mě dostal; spíš jsem doufal, že se v rámci mnohovesmíru Jack prostě netrefí a skončí na úplně jiné Zemi :-D