Pád Cařihradu

Pád Cařihradu
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/3813/pad-carihradu-3813.jpg 4 430 430

Kniha slavného autora líčí dobytí kdysi největšího města světa, posledního přímého pokračovatele římské říše.

Literatura světová Romány
Vydáno: , Český klub
Originální název:

Johannes Angelos, 1952


více info...

Přidat komentář

elcapitano
23.07.2020 4 z 5

(SPOILER) Kniha je opravdu dobrá, dávám 4 hvězdy - kvůli mé netrpělivosti mi trvalo nějakou dobu, než jsem se dokázal prokousat pozvolnějším začátkem.
V knize je několik rovin: láska, bitva, očekávání konce, .. jedno velké téma není až tak moc zmiňované, ale určitě si zaslouží podtrhnout: je to téma střetu myšlenek a hodnot v době konce jedné epochy a začátku druhé. A střetává se zde několik idejí: východní a západní křesťanstvo, muslimský svět, středověká mystika, přesahy antické filozofie, ..
Kniha kontinuálně graduje k ohromnému finále.
Je náročná a krásná.

Artim
12.06.2020 5 z 5

Člověk by řekl, že tak časově a lokálně velmi omezený děj bude znamenat i slabší zážitek. Opak je pravdou, autor dal díky tomu větší prostor hlavním aktérům a popisu úzkosti a strachu, který město postupně opanuje. A do nadcházejících hrůz zasadil milostné a velmi dynamické drama hlavních hrdinů (a ano, opět i zde má žena zásadní vliv na hlavního hrdinu).
I zde si nechal na konec vau efekt co do tajemného pozadí hlavního hrdiny a i zde je kniha psána poutavým a na jazykové prostředky bohatým jazykem.
Hned po Sinuhetovi druhé nejlepší dílo.


Terezz1
22.04.2020 5 z 5

Přiznám se, že mi dalo zabrat, než jsem se prokousala rozvláčným začátkem, a proto jsem knihu nejprve asi dvakrát odložila. Potřetí jsem se ale nechala vtáhnout do děje pomocí úžasně vylíčené atmosféry Cařihradu, včetně přiblížení historických souvislostí. Ačkoliv už podle názvu víte, jak to s městem dopadne, stejně celou dobu doufáte...

nai.ivka
11.04.2020 5 z 5

Kupodivu mě knížka zaujala o něco víc než Egypťan Sinuhet.

takana
01.03.2020 2 z 5

Dalo se to číst, ale mě moc kniha nezaujala.

Bakana
15.12.2019 2 z 5

Egypťana Sinuheta miluji, ale Pád Cařihradu mě naprosto nechytil. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Příběh mi připadal příliš rozvláčný a milostný vztah jako by ho ještě brzdil... Asi jsem od knihy očekávala něco jiného.

laura
06.12.2019 5 z 5

Četla jsem už před mnoha lety, takže dojem už mírně vyprchal, ale přesto si pamatuju, jak mě tento příběh zasáhl.

Drsný a syrový, jako většina děl tohoto autora, živočišný a plný marných nadějí, touhy po lásce, po obyčejných lidských radostech, po štěstí. Hrdinové chtějí prostě jen docela normálně žít, ale v místě, které je předurčeno k zániku, je marné doufat v zázrak...

Víte, kam to směřuje, ale v skrytu duše si přejete, aby to dopadlo jinak. Aby Cařihrad nepadl, aby všichni, kteří už v nic nevěří, věřit zase začali. Aby dostali šanci začít znovu.

Všechna ta marná snaha, všechny ty zmařené naděje, krátký záblesk lásky a spoustu bolesti a zbytečných smrtí - to člověka tiskne pod krkem a bolí to. A přesto je ten příběh krásný.

Protože láska se nevzdává - i když umírá...

Alíša236
06.10.2019 3 z 5

Waltariho miluju, přečetla jsem od něj většinu věcí, které jsou přeložené do češtiny, ale Pád Cařihradu mě bohužel za srdce nechytl. Je to opět mistrovsky napsaná kniha, ale zcela jednoduše mě nebavila....

Mynny
26.07.2019 1 z 5

Odložil jsem přibližně ve čtvrtině, místo děje jen zoufalé blouznění o lásce a náboženství, které nikam nevede, občas proložené historickým faktem nebo postavou. Se skvělým Egypťanem Sinuhetem má bohužel společného jen autora.

jiri4861
27.02.2019 3 z 5

Od Waltariho po Egypťanu Sinuhetovi už druhá přečtená kniha. Děj byl zajímavý, ale nepohltil mě tolik jako Egypťan Sinuhet.

Messilina
28.11.2018 5 z 5

Kniha se mi velmi líbila. Mika Waltari má prostě historické knížky v malíčku. V oblasti historie se mu co do čtivosti málokdo vyrovná.

tonysojka
20.11.2018 5 z 5

Tohle jsem četl už strašně dávno a vzpomínám,že to byla jedna z knih,co podnítila můj zájem o historii i o dílo pana Waltariho

gaspoda
13.07.2018 5 z 5

to byl zase výlet do historie. dálný jihovýchod 15stol. a střed dvou naboženstvi tak blízké dnešní době. no a waltariho další hrdina zamilovaného do osudové ženy.
prostě bomba.

Karhal
04.07.2018 5 z 5

nevíme, co činíme! perfektní knížka, jako vždy dokáže naprosto vtáhnout do příběhu, do doby v něm popisované..

HannyC
23.05.2018 5 z 5

Tak trochu Egypťan Sinhuet - a přesto je tu něco "jiného" ... drásavějšího ... VARUJÍCÍHO ... politika je politika, láska je láska a to nehledě na víru či rádoby "to pravé" náboženství ... v tomto případě autor nechtěně demonstruje zcela AKTUÁLNÍ NÁSTIN dalšího pokračování Evropy ... jakékoliv politické "namlouvání" skončí ZCELA A JISTĚ v souladu s touto knihou, to jest: useknutím hlavy kinžálem ... a je úplně a zhola jedno jaký je rok ...

Rihatama
01.03.2018 4 z 5

Po Waltariho Pádu Cařihradu jsem sáhla mj. i proto, že Florencii i Istanbul/Cařihrad/Konstantinopol, ještě před 15 lety s jasnou linií mezi evropskou a asijskou částí, dnes pohlcený v jednotící šedi mezinárodního mumraje, jsem sama několikrát navštívila. Vyprávění Latince/Řeka Jana Angela a jeho životní příběh, či spíše pouť životem, připomíná poezii, více než prózu, a Jan Angel básníka, více než vojáka. Poetika příběhu ovíjejícího se kolem ústředního tématu, pádu Cařihradu, je jemná a drásající zároveň. Je osvětlující co do poznání dávných příběhů a co do bez/významu zde se křížící ortodoxní, katolické a muslimské víry pro své nositele a šiřitele. Příběhu dominuje hluboká milostná linka, za kterou by se nemusel stydět ani Shakespeare. Umožňuje však poukázat na rozervanost Janovy duše, projevit Janovo odhodlání a víru, za kterou je připraven zemřít a smrt blízkých u něj a v konečném důsledku vede k poznání, že "Ztrátou duše se přerušuje bytí člověka. Tělo je jen tělo.".

Balrog
07.01.2018 5 z 5

Obdivuju Waltariho za tuto knihu! Je to neskutečně komplexní dílo - pokud jde o děj, je tu milostná i akční linka. Co mi ale přišlo nejvíc hodnotné, byly postavy, které každá viděla věci ze svého úhlu pohledu a každý ten úhel pohledu je ospravedlnitelný. Waltari si dal obrovskou práci s dialogy postav, které probíraly náboženské, historické i filozofické témata. Každý měl vlastní motivace a vlastní touhy a kniha vykresluje to, jak rozmanité jsou lidské povahy a osudy. Podle mě je právě toto největším poselstvím do budoucna. Podle mě je nerozhodné, že je to zasazeno do období pádu Cařihradu, myšlenky v knize by se daly aplikovat na jakýkoli konflikt snad kdekoli na světě.

PetrHolec
09.10.2017 4 z 5

Zajímavá kniha s propracovaným, strhujícím dějem a krásnými charaktery postav. Vřele doporučuji!

MrKrahujec
30.08.2017 4 z 5

Je to, samozřejmě, opět brilantní, ale přesto mě neopustil pocit, že se pan Waltari ve svých hlavních hrdinech poněkud opakuje. Vždyť ten Jean Angelo je v podstatě úplný Egypťan Sinuhet, jak povahově, tak i svým královským původem. To by konečně vůbec nevadilo, jen kdyby tento typ hrdiny byl aspoň o trochu méně morousovitý a školometský.

Jaruš7
13.06.2017 5 z 5

Nezaměnitelný, skvělý styl, vydala jsem se po cestě poznání s M.W.
Jedno starobylé slavné město a hned tři názvy, Konstantinopol, Cařihrad ( pád - květen r. 1453 ), Istanbul. Deník začíná v prosinci v roce 1452 , blíží se konec Byzantské říše, název města mu dal císař Konstantin I. Veliký a neubránil ho Konstantin XI.
Bohatý příběh z historických pramenů, plný tajemství a citový konfliktů, lásky a vzdoru v opevněném městě očekávajícím napadení sultánem Mehmedem II.
Pro příhodnější pohled na netu jsou obrazy - výjevy z dobytí Cařihradu. Už jen pohled na enormně mohutné hradby - pozn. dobyvatelé je podkopávali,
ta obrovská děla, která bortila toto opevnění, tisíce obléhatelů na pevnině i na moři, boj a obrana se vším utrpením pohlceném v marnosti. Naděje na život s láskou se zdá neuskutečnitelným snem. Citát : " Přišla má láska s vůní hyacintů. Hřích je zrada všeho co člověk umí a zná. "
Boj o bohaté město na rozmezí víry latinské, (křesťanské), řecké a muslimské. Dodnes horké a citlivé místo na mapě světa.
Z MP3 + obrazy + wikip. = úžasný, poučný a pozoruhodný zážitek.