Pád do milosti
Adyashanti (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/221671/mid_pad-do-milosti-221671.jpg
5
18
18
Milost - rozporuplné slovo, alespoň v češtině. A přece jde o stav bytí, kterého je nám tolik zapotřebí. Adyashanti, mladý u nás ještě neznámý autor, se zabývá příčinami utrpení, které si ale často způsobujeme sami. A zároveň nabízí návod, jak z toho ven. Jakmile se dokážeme všeho pustit, uvolnit se a spadnout doprostřed přítomného okamžiku, může nás prostoupit svoboda, kterou všichni hledáme. Tato kniha ukazuje zůsoby, jak se takovému stavu bytí otevřít, jak se otevřít milosti a tomu tajemnému světlu, které září během skrytých a tichých okamžiků. Které v nás zažehává jiskru a mění náš způsob vnímání světa. Máme-li se milosti otevřít, musíme se vzdát iluze, že máme svůj život pod kontrolou, přestat se zabývat minulostí a žít budoucností. Poznatky, které Adyashanti shromáždil v tété knize, by měly sloužit k přemýšlení a meditaci, pomocí které můžete zjistit, zda máte stejnou osobní zkušenost. Pravdu totiž nenejdeme ve slovech, ale pouze v nás samých.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla podruhé vydána v roce 2021. A další dojem po tolika letech? Tentokrát jsem samozřejmě i já sama už někde jinde než kdysi, více jsem na druhé čtení vnímala přítomnost mentora vedle sebe a celkově na mne kniha působila citlivěji, tišeji než poprvé.
Možná to je kouzlo druhého čtení... posunu v životě.
Kniha by mohla být tak poloviční. Spousta myšlenek se tam často opakuje. Kromě toho je to vlastně buddhistické učení, jak se dostat do stavu "za mysl", nalézt své vnitřní ticho a pochopit, že nejsme to, co si myslíme nebo představujeme, že jsme, protože naše podstata je úplně něco jiného. Za mě trochu zbytečná kniha, protože zdrojových mistrů a textů k buddhismu je víc než dost a tak není potřeba to mít ještě zprostředkované přes dalšího rádoby učitele.
Knihy jako je "Pád do milosti" čtu tak dvě tři za rok, někdy jenom jednu. Když mi chybí dvacet stránek do konce, vím, že je to ještě klidně na měsíc.
Mám hodně ráda Adyashantiho krátké párminutovky na youtube, tam jsem ho vlastně poznala. Zajásala jsem, že je alespoň jedna jeho kniha dostupná u nás.
Záleží na nastavení každého, jestli mu podobná vyprávění o životní filozofii připadají nádherná a jejich čtení je pocit jako vychutnávat si ten nejlepší čokoládový dort, nebo jestli mu připadají jako snůška keců a blábolů, plácání o ničem.
"Pád do milosti" jsem dočetla a nedočetla. Stejně jako Eckharta Tolleho, A. De Mella, Alana Wattse, Byron Katie, Moojiho, Nisargadattu a pár dalších. Klidně začnu od začátku znovu.
Je mi hodně blízké, že se nejedná o žádnou náboženskou agitku, vlastně právě úplně naopak.
"Představa, že se chytíte za šos nějakého duchovního učitele a ten vás dovede k osvícení, je velká iluze. Tak to nefunguje. Probudit se, zjistit, co je osvícení, dojít na konec utrpení, to všechno vyžaduje, abychom se ochotně ujali tohoto života, abychom plně přijali svou inkarnaci, aniž bychom na ní lpěli nebo se s ní ztotožňovali."
Adyashantiho zenová učitelka se ho vždycky ptala: "A co myslíš ty, je to tak správně?" Chtěla, aby ho vlastní selský rozum a moudrost dovedly na správnou cestu. Nechceš? Nikdo tě nedrží, odejdi nebo přijď později, v pohodě:)
Moc se mi líbí přirovnání, že všechno, o čem se dá mluvit, je jako prst ukazující na Měsíc, ne Měsíc samotný. To je nejdůležitější si zapamatovat. Samotná naše zkušenost je to podstatné.
Všechna největší náboženství jsou ve velké většině praktikována tak, že se uctívají právě prsty ukazující na Měsíc. Uctívají se slova a naučení, která napsal někdo jiný. Přesně to, co je pro duchovní učitele, jako je Adya, málo podstatné.
"Jeden ze způsobů, jak zhodnotit, jestli je nějaké duchovní učení dobré nebo ne, spočívá v tom, podívat se na to, nakolik nám pomáhá naslouchat naší vnitřní moudrosti. Vaše vnitřní moudrost vám napoví, jestli jste se neodchýlili ze své rovnováhy. Skutečné duchovní učení nikoho nepřipravuje o jeho nezávislost."
Pro mne je prostě celá tahle kniha úžasná a nádherná:)
Velmi zajímavá, z mnoha úhlů pohledu až nadčasová kniha.
Myšlenky tu autor nechává volně plynout a zabíhá často do nejzvláštnějších zákoutí lidské duše a logiky. Myslím si, že mnoho z toho, co je v této knize řečeno, prověří čas a takový ten celkový postoj a postup lidstva dál...
Kniha by mohla být klidně poloviční, autor se dost často opakuje, ale to je problém drtivé většiny anglofonních autorů. I tak dávám pět hvězdiček. Skvělá kniha, ke které se doporučuji opakovaně vracet s odstupem času.