Pád Paříže
Ilja Erenburg
Román zachycuje Francii v době nástupu fašistického Německa a odhaluje vnitřní přičiny, které vyústily v tragedii Francie ve druhé světové válce. Ukazuje nejen bankrotářskou politiku buržoazie, která vydala fašismu Španělsko, Rakousko, dovedla Evropu k Mnichovu a nakonec k válce. Proti Desserům, Montigniům, proti Viardům a Tessatům, kteří ženou Francii do katastrofy, jejichž heslem je "lépe je být šťastnou Andorrou, klidným Monacem, než rozvalinami Kartaga", kteří zrazují spojence, vydávají jednu pozici za druhou a za každou cenu se snaží spoutat dělnickou třídu, staví I.E. druhé Francouze, kteří bojují ve Španělsku, protestují proti Mnichovu, kteří zachraňují čest Francie a představují její zítřek.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1963 , Mladá frontaOriginální název:
Padjénije Paríža
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha se mi moc nelíbila, nemá žádný spád, nic vás nežene číst rychle dál, obšírně se tu řeší intriky poslanců a politika.
Četla jsem vydání z roku 1954 a v tomto vydání mě zaujalo, že kniha byla vydaná pouze pro příslušníky čs. branné moci.
Mě to prostě zaujalo, já nevím snad skvělým smyslem pro detail.
Díky JirkaD. a jeho komentáři už vím zcela přesně co mě na tom zaujalo.
tuto knihu mám ve 3 vydáních od roku 1948 az do 60 let a je kupodivu stejně napsaná. Jinak jsem byla překvapena že autor je ruského puvodu a znal takovou historii Francie alespon si myslím jinak knihy jsou dobře přeloženy.
Autorovy další knížky
2001 | Tvé šedé oči se mnou všady jdou |
1954 | Bouře |
1966 | Trust D.E. |
1986 | Lidé, roky, život |
1960 | Dýmky |
Jedinou slabinou této jinak výborné knihy je až příliš černobílé dělení lidí a tříd, dané samozřejmě dobou vzniku a především národností autora. Náhled, že za vše (nebo téměř za vše) nese vinu nenažraný buržoa a že hrdinství, odvahu a pevnost morálních zásad lze nalézt pouze na straně pracujících dělníků, mi přijde až příliš zjednodušující.
Vedle toho mě vyloženě bavil autorův jazyk - jasný, břitký, direktivní, tepající do všeho a do všech - a pak hloubka náhledu do francouzských předválečných let. Což ve své podstatě není divu - Erenburg ve Francii dlouho žil a líčené události prožil na vlastní kůži. Stejně tak zajímavý je pak kontext celé Evropy a francouzských postojů k ostatním státům v té době; mimochodem i k tehdejšímu Československu.
Z tohoto pohledu je Pád Paříže skvělou knihou, s místy až reportážním náhledem na druhou polovinu 30. let v Evropě. Nečte se úplně snadno a vyžaduje čtenáře trpělivého a pozorného. Ve výsledku se ale odmění.