Padesát odstínů šedi

12.02.2015

Jak to zhodnotit a nikoho neurazit?
Já knihu dostala koncem roku 2012, nevyhledávala jsem ji, darovatel podlehl reklamě a humbuku okolo "erotického románu", aniž by věděl, o čem to je, ale zkrátka...
Chápu proč tomu fenoménu tolik žen podlehlo, ale zase nerozumím tomu, jestli je to kvůli tomu, že je nalákala tématika BDSM...nebo jen, že to je taková pohádka pro dospělé.
Pokud chcete erotický román, toto to opravdu není, to si představuji trochu jinak, ale každému dle jeho gusta...
Asi jsem se ještě neseznámila se svou vnitřní bohyní nebo jsem psychicky normální, ale opravdu netoužím po tom, aby mne někdo plácal bičíkem nebo fackoval.
Věřím tomu, že si tento brak našel spoustu obdivovatelek, ale já mezi ně nepatřím. Četla jsem, vím, tudíž mohu sdělit svůj názor, ale tím to pro mne končí a začíná.
Styl psaní je dětinský, hrdinka naivní, hrdina nenormální a vnitřní bohyni raději ani nekomentuji... Těžko se mi v tom hledá "to kouzlo". Ve finále, což bylo ze všeho nejhorší, byla to nuda! Už dlouhou dobu mi netrvalo přečíst jednu knihu déle jak dva měsíce...

Je mi líto. Nemám nic proti erotice, nic proti červené knihovně, nic proti pornu, ale musí to mít formu, která se dá číst a u které se necítím trapně za samotnou spisovatelku. Ta bohužel píše slohem dvanáctileté holčičky a celou knihou je navíc silně cítit, že to bylo psáno formou jednotlivých kapitol zveřejňovaných někde na netu, takže kniha je vlastně jen slepencem nezáživných strastí hlavní hrdinky. Ty jsou prokládané erotickými scénami, psanými stylem Ctrl+C, Ctrl+V, tudíž už tak třetí, čtvrtá z těch mnoha, má za následek přeskakování textu, protože tohle už jsem četla o tři stránky dřív. V knize jsem tedy nenašla nic z toho, v co jsem doufala, snad jen nechuť k tomu pokračovat v dalších dílech, protože už dlouho mě nějací hrdinové nebyli tak ukradení, jako ti dva. Je mi jedno, jak to dopadne s nymfomanickou, čerstvě odpaněnou hrdinkou, je mi jedno, kdo típal Grayovi cigára o hrudník, až z něj udělal sadistu, který vlastně ani opravdovým sadistou není. Pokud budu chtít červenou knihovnu, sáhnu po Rosamundě Pilcher, pokud budu chtít porno a sadomaso, markýz deSade to jistí spolehlivě a na mnohonásobně větší literární úrovni. Pro mě tedy v konečném verdiktu Padesát odstínů nudy.
Edit: Známá mi právě prozradila zákulisní informace pro zasvěcené. Celé dílo bylo původně psáno jako fanfikce k sérii Twilight. Tedy Gray je upír Edward, hlavní hrdinka Bella Swan. Přepsáno na nové postavy to bylo hlavně z důvodu copyrightu. Mnohé to vysvětluje. Minimálně to, proč hlavní hrdinka pořád vzdychá....

12.02.2015

Nechápu, že je to takový trhák, nic extra světoborného. Autorka má chudou slovní zásobu.

12.02.2015

Dlouho jsem se tého knize bránila, že jí přečtu až po maturitě. Bohužel jsem jí podlehla taky. Jdu na ní do kina takže jsem si řekla že jí prostě musím přečíst. :D Je to nádherný příběh a už vím, proč se celému světu tak moc líbí.

11.02.2015

No tak to bylo velice zajímavé. 3,5*
Prvních 100 stran jsem si ťukala na hlavu, jak se hlavní hrdinové rychle seznámili a skočili nato.
Do třístovky jsem byla znechucena zvráceností knihy. Grey mě absolutně odpuzoval a Ana byla naprosto blbá.
Zbylá třístovka byla lepší. Buď jsem si zvykla nebo jsem našla světlé momenty v Christianově chování. Konec se mi líbil. Mám ráda špatné konce a tenhle byl sice předvídatelný, ale i tak fajn. A hlavní hrdinka se "pochlapila"!
Plus za čtivost (plus mínus 2 dny čtení, to jde..)

11.02.2015

Tak prý tahle kniha bude v kinech (ani nevím jakým zázrakem jsem to dočetla - to byl ale blábol...). Co vy na to? By mě zajímalo kdo má odvahu po přečtení knihy na to jít ještě koukat do kina.

PS:. je zajímavé, že je kniha řazena v sekci sexuální úchylky a sex . Vždyť tam bdsm a sex ani pořádně nebyl. A jestli tomuhle někdo říká sex, tak asi nikdy nezažil orgasm*s

Má zvědavost skončila na straně 150, v tu chvíli jsem knihu odložila a nevím, co by se muselo stát, abych po ní ještě sáhla a dočetla :-/

Odjakživa nerada kritiuju něco, co neznám a jen proto jsem si tuhle knížku přečetla. Ten ztracený čas, co jsem nad tím strávila mi už nikdo nevrátí, i když mi to netrvalo dlouho. Na knížce je jediná dobrá věc a to je ta, že se přečte rychle, protože je neskutečně primitivní, mozek se nemusí vůbec snažit. Neustále se opakující slova a fráze, věčné kousání do rtu a naprosto iritující gymnastické umění vnitřní bohyně, která umí jen metat salta dozadu. Do toho všeho neskutečná tupá a naivní Anna, která v životě nejspíš neviděla chlapa, ani žiletku, ale sotva ji pan úžasný odpaní, už prožívá orgasmy, jako na běžícím páse. Ani jedna postava mi nebyla vůbec ničím sympatická, nehledě na ty přehnané situace, věčná starost, aby Anna neumřela hlady a neustálá ukázka bohatství. Anna něco nemá? Nemožné, hned jí to koupíme a vezmeme na výlet vrtulníkem...
A pak kapitola sama o sobě bdsm. To mě, jakožto příznivce tohohle, dost urazilo. Charaktery se míjely rysy typickými pro tyto role. Už vidím dominanta, který se otravuje s někým, jako je Anna, s někým, kdo k tomu sám od sebe netíhne a ještě pak bulí, když dostane na zadek. Ne, ne a ještě jednou jedno veliké ne. Ke konci jsem už musela v podstatě přeskakovat, protože mi to vypalovalo díru do sítnice.Na další díly fakt nemám žaludek, přečetla jsem to, abych si udělala názor a nikdy víc.
Ale musím uznat jedno, je to masochismus, tohle přečíst a je s podivem, že jsem se do toho pustila, protože holduji spíš té druhé straně. A je teda pravda, že musím uznat autorce jedno. Chce to fakt talent popsat tolik stránek, takovýma sra*kama a ještě to roztahat na tři díly a oblbnout tolik lidí.

05.02.2015

Strašně dlouho se mi načítají stránky v noťasu. Dříve jsem to řešila tím, že jsem si zatím šla zakouřit, jenže s tím jsem v květnu konečně sekla, tak jsem hledala, čím se zabavit při tom čekání a slídila v knihovně své bytné (mám to povoleno! :-)) A tam jsem objevila tuhle trilogii. Když byla její hlavní chvíle slávy na scéně, nebyla bych se jí ani dotkla, příliš to smrdělo snobárnou. Teď jsem ji tedy měla zdarma na pospas a zvědavost je děsná mrcha. :-) Tak jsem se do toho pustila. Ze začátku jsem se řezala smíchy, protože ty pocity, které měla hrdinka, když se jí Christian objevil v krámě, to dobře znám (taky mnou občas mužský šarm takto zamává :-)) a velmi jsem se tím bavila. Dál už to pak zase taková třeskutá sranda nebyla. Vnitřní bohyně mne trochu překvapila, na to jsem narazila zatím v životě jen jednou u jedné lesbičky, ale bavilo mne to. Erotické scény, jelikož v drtivé většině případů děj nikam neposouvaly, na mne působily spíše jako vata a dost jsem je přeskakovala. Celou trilogii jsem přečetla, řečeno slovy klasika, ze zvědavosti, jestli zbývající části budou stejně uhozené jako ta první. Neumřela jsem z toho, už jsem četla horší věci, navíc toto je první "veledílo" tohoto typu, které jsem četla, takže v pohodě. Svůj účel to splnilo - úspěšně jsem zabila čas, než se mi načetly stránky a neusnula jsem u toho. :-)

05.02.2015

Ha, tak i já jsem po velmi dlouhém odolávání podlehla. Ale jenom proto, že razím heslo: "Poznej svého nepřítele."

Je to sotva chvilka, co jsem knihu dočetla (och zlatá Patologie, jak jsi doteď trpěla! :-P) a stejně pořád nechápu, co na tom ty ženy (a muži!), kterým se kniha líbí, mají. Nechápu to!
Autorčin styl psaní je jednoduchý, až příliš jednoduchý. Ono, sice v jednoduchosti je krása, ale tohle...tohle jakoukoli krásu postrádá. Mizerná slovní zásoba (někde v půlce jsem přestala počítat, kolikrát se jí opakovala slovní spojení či slova), plytké postavy a děj, který by šel smrsknout o nějakých 300\400 stran méně. A skutečně to nezachraňuje ani jakýsi hokus pokus o psychologii. Vážně ne.
Tohle je něco jako parodie na "Kterak Janek ke štěstí přišel nebo Popelka na druhou". Chápu, že ženské publikum zaujala myšlenka rádoby tajemného, leč týraného a šíleně bohatého prince, který přiletí vrtulníkem a okouzlí mladou, velmi, ale velmi nezkušenou holku od vedle, nicméně pro mě je to příliš málo.
Očividně stále máme rádi pohádky, stále utíkáme do světa, který se hodně liší od ŠEDI reality.
Nicméně proti gustu...

Ale pro mě tohle není. Skoro 3\4 knihy čekat na něco, co tam vlastně ani nijak popsáno nebylo, za tym ó ty děsivé praktiky BDSM, vynášena až do nebes.
A tak přemýšlím, zda má cenu pokračovat v dalších dílech. Ale jo, třeba ještě prokáže svůj talent a ukáže kouzlo Červené mučírny :-P (ironie)

P.S.: Hvězdička za to, jak se autorce podařilo oblbnout tolik lidí...

Tady je všechno špatně. Rozmatlaný děj, mizerná slovní zásoba a naprosto uhozená pointa. Hlavní hrdinka je neuvěřitelně blbá. Furt jen heká, jak je Mr. Grey úžasný, i když by si každá normální ženská na jejím místě pořídila soudní zákaz přiblížení na 2 km. BDSM je tam popsaný takovým způsobem, že by se jeden posmál.

Nestydim se kdyz reknu: Taky bych chtela potkat takoveho CHristiana Greye.Aspon jednou ;-)

já jsem fanynka stmívání ságy, ale toto bych nečetla, už ta obálka mně odradí, a popis knížky by mně nezaujal znám lepší knížky( př : znamení vlka je vynikající knížka , ale 2 díl mně zklamal ), ale každý máme jiný vkus na knížky :)

Knihu jsem začela číst teprve před třemi dny.. K postavám bych dodala jen to že slečna/paní weepingangel má pravdu. Velmi se podobají Twilight.. Teď opravdu letí šedé myši které pořád dokola říkají proč si proboha on zrovna vybral mě jsem nevýrazná myš co v ničem nevyniká jsem nudná nezajímavá uplně hloupá obě nohy mám levý ale přitom si mě všimne uplnej kočičák kterému příjdu božská... On pan tajemný co jí vlastně varuje ať se od něj drží dál že není ten pravý (100% Edward) prostě totální trend tohohle času... Co se týče obsahu knihy první díl byl docela hezký. Ale určitě to nebylo takové terno jak všichni říkali .. Snad 10x jsem četla stejnou větu asi 30x a to jsem byla pokaždé na jiné straně její vnitřní bohyně mě ze začátku bavila ale po 150té mi začla lézt na nervy.. Jejich sexuální chvilky mě bavily asi první tři.. Pak to bylo dokola. Tak jako ostatní scény pořád ta stejná písnička ale prostě to ušlo a i s menším zájmem jsem začla číst druhý díl který je doslovný propadák. Několikrát jsem u něj usla a ke konci jsem četla jen takovým tím rychlo čtením abych to měla rychle za sebou. Třetí díl si asi ani nepřečtu protože už dvojka byla nudný čaj.. Takže pokud nejste žena co je totálně nespokojená se svým milostným i sexuální životem ani to nečtěte ty hodiny můžete trávit něčím smysluplnějším. Třeba koukat na to jak stromy plápolají ve větru.. (Omlouvám se za moje psaní Česky nemluvím a nepíšu zrovna dlouho=o)) )

02.02.2015

Knihu jsem četla už v léte 2014. Také mi trvalo než jsem odolala. Snažila jsem se ji přelouskat, abych mohla na slibovaný film a věděla jsem, že jindy bych to nestihla.

Další díly ani neplánuji číst, myslím, že budou stejné a stále ohraná písnička. Neříkám, že kniha byla špatná, ale očekávala jsem trochu něco jiného. Zaráželo mě, že jedna scéna se v podstatě odehrávala několikrát (narážím na sexuální hrátky), pokaždé to byla jedna a ta samá písnička. Přišlo mi, že autorka se nesnažila vůbec to nějaké spestření, kromě hrátek v "mučírně".

Co se týká celkově mého názoru, tak kniha byla, jak už jiní psali, pěkná oddechovka u moře. Líbilo se mi spousta zážitků, které spolu hlavní hrdinové prožily. Knihu hodnotím 4 hvězdičkami, protože tolik negativních pocitů nemám (jen ten jeden nahoře zmíněný).

01.02.2015

Není to zlá kniha, je to taková erotická pohádka pro dospělé. Pro mne to bylo takové oddechové čtení, které mi doporučila známa, spíše z psychologického hlediska. Psychologii bych v tom ale moc nehledala, avšak je zajímavé dovídat se více o Christianovi a jeho dětství. Myslím, že pokud nejste zrovna puritáni, tak tato kniha nepřekvapí ani neurazí. Jako oddech od náročnějších knih to šlo, četla se lehce a rychle :-)

PS: Která žena někdy nesnila o princi na bílem koni (tady spíše sportovní Audi :-D), i když má své mouchy. My ženy přece umíme muže předělat ;-) (trocha ironie).

31.01.2015

S touto knihu jsem dlouho odolávala, že ji číst nebudu. Nic moc recenze a to, že ji četl každý druhý v mém okolí mě odrazovalo, ale na nátlak mé skoro švagrové jsem se do ní nakonec pustila... A musím přiznat, že se mi to líbilo. Zase takový brak není, četla (teda spíše nedočetla) jsem i horší. Její vnitřní bohyně mě nechávala naprosto chladnou, Nemám ráda ,,těžké" knihy, kde se musím pracně prokousávat stránkami, a tato je přesně pravý opak. Oddychovka, četla se mi pěkně a možná si ji ještě někdy přečtu. Jednu hvězdičku ubírám za zbytečné dlouhé některé časti (např. znovu popsaná smlouva apod.)

30.01.2015

Po menším průzkumu pomocí tlačitek ctrl+f se ukázalo, že slovní spojení "vnitřní bohyně" se v textu ojevilo:
54x

A jelikož měla "vnitřní bohyně" tolik prostoru projevit se, můžeme se o ní dozvědět spoustu informací:
- zvládá složité taneční kreace ( od hula hula tanečků po salsu) a taktéž prvky jógy ("Má vnitřní bohyně sedí v lotusové pozici")
- je zastánkyní buddhismu ("Má vnitřní bohyně přikývne v tichém zenovém souhlasu")
- svítí pomalu jak slunce ("Má vnitřní bohyně se rozzáří tak intenzivně, že by mohla rozsvítit celý Portland")
- na olympiádě bude reprezentovat Rusko ("Vnitřní bohyně metá salta vzad s rutinou hodnou ruského olympijského gymnasty") nebo skákat o tyči
- často se vrací do dětských let
- neustále špulí pusu a dělá podobné grimasy
- dokáže se převtělovat ("Má vnitřní bohyně dýchá jako lovecký ohař/řve jako lvice")
- miluje zmrzlinu a grepy
- občas si nepřeje být nikým rušena ("Vnitřní bohyně má na dveřích svého pokoje pověšenou ceduli s nápisem NERUŠIT")
- na olympijských závodech byla patrně úspěšná ("Moje vnitřní bohyně nastupuje na slavnostní pódium, aby převzala zlatou medaili") a potom se zbláznila ("... skáče salto vzad z pódia a pak metá přemety kolem celého stadionu")

Když už je ta kniha obsahově plytká, tak se u ní čtenář aspoň může pobavit :)
( PS: nechápu proč se "vnitřní bohyně" neobjevila v textu padesátkrát - v tom by byla alespoň nějaká symbolika... :D)

Je zajímavé, že ženy někdy dávají přednost tomuto typu knih. Lehce pornografické, maličko odpudivé, s nicotným dějem. Naštěstí existují i ženy, které by podobnou knihu nevzaly do ruky.