Padesát odstínů šedi

marlowe napsal: .........na žádný příběh jsem nenarazil. No, to je trefně řečeno :-)

O tomhle bestseleru jsem si přečetl už tolik rozporuplných názorů, že jsem se rozhodl udělat si na něj svůj vlastní názor.

(Mimo záznam bych rád podotkl jediné: coby propagátor a vášnivý čtenář detektivek, tedy žánru z těch spodnějších pater literatury, jistě nemohu být ani náhodou považován za literárního snoba.)

Nuže: Do stránky 81 (román jsem si stáhl do čtečky, v níž mi zvolený formát knihu rozporcoval do 1 063 stran – což uvádím z důvodu lokalizačních údajů viz níže) se mi dařilo nepřeskakovat. Sice mě to stálo hodně sil, ale chtěl jsem dát autorce šanci.
Potom už to dál nešlo. A tak jsem zapojil znalosti Gruberovy metody rychločtení a postupoval kupředu přískoky po odstavcích.
U věty „Každičká molekula mého těla škemrala o jeho polibek“ jsem to už chtěl vzdát, ale nakonec jsem dokázal krizi překonat.
Na straně 265 došlo k poměrně dramatickému zvratu – totiž k prvnímu polibku ve výtahu. Tenhle dějový zlom opravdu stál za to, protože pan Grey zneužije okamžiku, kdy z hrdinčiných úst „unikl překvapivý sten“, zcela podle využil situace a „jazykem se zkušeně vkradl dovnitř.“
Přibližně o sto stran později, zápletka znovu děsivě vykulminovala a autorka mi tak opět znemožnila se čtením seknout. Tady je to inkriminované místo: „,Prosím, Ano, dovolíš mi se s tebou pomilovat?´ ,Dovolím,´ vydechnu.“
A tak jsem pokračoval dál.
Nakonec jsem to vydržet až někam do strany 400 (do první skutečné erotické scény – proboha, to to trvalo!), než jsem to definitivně odpískal, knize přisoudil konečné hodnocení ODPAD – a s úlevným „zavzdycháním“ ji ze čtečky vymazal!

Autorka zjevně patří k lidem, kteří si myslí, že dobrý román dělá pestrost uvozovacích sloves. A tak, jak bezradně škobrtáte textem, narážíte jako v zrcadlovém bludišti na donekonečna se opakující přízraky všech těch zhůvěřilostí typu „zakoktám“, „zamumlám“, „zahučím“, „zakňučím“, „zuřivě zamrkám“, „hlesnu“, „zahlaholím“, „nadskočím“, „zakuňkám“, „zakřením se“, „zaskřehotám“, „vykviknu“, „špitnu“ atd., atd., atd… až vám z toho začne naskakovat vyrážka. Připadáte si, jako když projíždíte v plechovém vozíku strašidelným hradem někde v lunaparku, kde vás za každou zatáčkou vyfackuje neviditelná ruka. Mně osobně tohle dohánělo k naprostému šílenství.

Do toho všeho hrdinové stále „zvedají obočí“, „červenají se“, „zardívají se“, „propadají se studem do země“, „zajíkají se“, „jsou paralyzováni okolní scenérií“, „neklidně poposedávají“, „snaží se zklidnit rozjitřené nervy“, a vždy jim to chvíli trvá, „než se vzmohou na slovo“ – což se střídá s neustálým hrdinčiným sebepovzbuzováním typu: „Dýchej, Anastasie,“ „neomdlévej, Anastasie,“ „vzmuž se, Steeleová“ atd.

Jak proplouváme dějem, obklopuje nás všudypřítomná „jiskřící atmosféra“ a hrdinčin věčně „rostoucí tep“ či „vzrušený dech.“ S podobně břitkými postřehy se skutečně setkáváte na každé stránce. A když se to opakuje po tisící prvé, začnete litovat jenom dvou věcí: že s vámi autorka nesedí v jednom pokoji a že nevlastníte střelnou zbraň.

A ještě jedna poznámka na okraj. Nevím, jestli bych dokázal nalézt hrdinu méně protivného, než je slovutný pan Grey. Kdykoli se mu „zavlnily rty“ nebo když na hrdinku „teple pohlédl“, měl jsem chuť sáhnout do baru pro něco ostřejšího. A když vypravěčka plaše prohlásila: „Je tak krásný, že se mi z toho zastavuje srdce,“ nelenil jsem a došel si zavdat rovnou z flašky.

Sečteno a podtrženo: Při četbě jsem si připadal jako Andy Dufresne, hrdina Kingova románu Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, když se po opuštění své cely po břiše plazil mezi výkaly v šachtě shawshankské kanalizace.

Kdesi jsem četl (nevím, je-li to pravda), že dneska křížovky do časopisů a novin už „vyrábějí“ počítačové programy. Stejně sterilně NIJAK na mě působil i text románu. Jako kdyby ho sestavoval kompjútr. Jako kdyby z databáze podle jakéhosi algoritmu někdo vyzobával univerzální provozní řeči typu „Jak ses vyspala?“, „Co si dáš k pití?“, „Co máš dneska v plánu?“ a ty zcela náhodně promíchával se zmínkami o „jiskřící autmosféře,“ „podlamujících se kolenou“ a o „pohybech očních víček kopírujících rytmus hrdinčina srdce“.

P.S.: Někomu se může zdát podivné, že jsem nehodnotil příběh, ale pouze „jazykovou stránku“ knihy. Důvod je zcela prostý: Ač jsem přečetl více než třetinu románu, na žádný příběh jsem nenarazil.

28.03.2013

Takže ,myslím se že knihy jsou velmi dobře napsané,nemůžu ovšem pominout jistou podobu mezi Anou a Bellou ze Stmívání.Do knihy se ovšem začtete a je těžké se od ní odtrhnout.Mě osobně přijde zvláštní ta vnitřní bohině ,ale to je věc názoru.Drůhý díl této knihy se mi líbil o něco více.Možná proto že byl o poznání jemějsí ale cítím to takle.Každý má svůj životní styl a tenhle je zaměřeno jen málo knih a tak mi zase až tolik nevadilo o něm číst.Popravdě řečeno jsem ráda že jsem obě tyto knihy přečetla!!!!!!!!!!!!!!!Ke knihám jsem se v poslední době i několikrát vrátila.Třetí pokračování jsem ještě nečetla a tak jsem velmi zvědavá jak to dopadne , ale hlavně se těším.Knihy mě bavili a jsem spokojená ,jenom mi tedy přišlo že se dost opakovalo to že když měli sex tak ona pokždé měla orgasmus až potom co on řekl něco v tom smyslu at se pro něj udělá atd....,ale každý to má jinak.!!!Knihy jsou ale i přes malé nedostatky úžasné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!:):):):)

28.03.2013

Prvních 100 stran, je jak začátek nějakého romantického filmu, dvě osoby se potkají a jiskří to mezi nimi ;) a já jsem si říkala kdy už tam bude něco zajímavějšího, jelikož ze všech recenzí jsem si četla jak je to erotické. ;) A vzápětí jsem se dočkala :D Ještě nikdy jsem neměla přectenou takto tlustou knihu běhěm tří dnů. :) Jasně můžeme psát jak to bylo nechutný, zvrácený, úchylný atd., ale pracuju v knihkupectví a nestačila jsem se divit kolik žen a z velké části i mužů si jí tam kupovalo, jak odstíny šedi, tak temnoty i svobody a některým to nedalo a říkali, že si další díly kupujou jen kvůli tomu aby vědeli, jak to dopadne, protože se zřejmě stydí kvůli "táboru odpůrců", že něco takového čtou. Prostě je to sexy a čtivé, tak co více si přát :)))
Všem třem dílům jsem dala za pět hvězdiček, jelikož jsem hodnotila celkový vztah Any a Christiana a je pravda, že jinak bych už musela snižovat ale ať už chceme či ne, tak tento pár se stal legendární!:))

Myslim ze kniha zajujala prave diky praktikam Sado - maso :-(
V romanech se s tim nesetkame casto (nastesti)
Precetla jsem knihu po dlouhem vahani a priznam se, mela jsem tak trochu averzi...
Nelibila se mi, ale zajimave to bylo. Vracet se k ni ale urcite nebudu.
Zlata romantuka :-)))
Jen by me hooooodne zajimalo, jak se ze "submisivniho" chlapa,
(ktery byl v 15 letech zneuzit starsi zenou) se najednou stal "dominantni"
Je to vubec mozne???

28.03.2013

Přečetla jsem ji, abych věděla o co jde.
Nemůžu popřít, že některý scény byly vzrušující. Sexy.

Ale celkově je to blbě napsaný, příběh nikde a jazyková hodnota na nule.
Třikrát za stránku "vyskočí mi srdce z hrudi" nebo "zajíkla jsem se až můj hlas nebyl můj"

Běžně nečtu romány pro ženy, neodsuzuju je, ale tohle...

Dobrá reklama, humbuk, vysoký výdělek :)

Jo..a...jsem submisivní typ :)))

27.03.2013

Nemyslím si že táto kniha je úžasná, ale je to určite príjemné čítanie. Kniha čitateľa určite nezaujme myšlienkou, ktorá je povedzme si na rovinu slabá a od začiatku až do konca neprekvapujúca . Cieľom tejto v knihe je asi vykreslenie ostatných vecí ... Ale určite sa to dá prečítať aj s tým že budem pokračovať druhou časťou.

27.03.2013

Nic pro vás, romantiky a romantičky. Zajisté to nepochopí nikdo, kdo není alespoň kapku sadista. Pro mě to byla super knížka a s přečtením druhého dílu se toho dost vyjasní. U se nemohu dočkat až si přečtu i Padesát odstínů svobody :).
(Pro ty co píšou že je to hnus, asi ještě nečetli Stmívání či Upíří deníky :D)

Proboha!!! Kde má tato kniha nějakou myšlenku....po nuceném dočtení jsem si říkala, pro jakou skupinu lidí bylo tohle napsáno.

Když jsem na konci přečetla větu - Pokračování příště... zděšeně jsem si říkala.. proboha kdo by to chtěl číst dál.... Příšerně napsaná kniha pro čtenáře prvních tříd. Obsahové nesmysly.... nepolíbená panna první sex dva orgasmy??? Strašná slátanina...

25.03.2013

Tak jsem se to odhodlal dočíst a doufal jsem, že pochopím čím tento příběh (porno) uchvátilo tolik lidí. Nějak jsem na to nepřišel - pro mě jen porno Popelka nebo jiná pohádka, kdy se naivní slečna zamiluje do přenádherného milionáře, který může mít na každé ruce padesát takových jako je právě ona, a možná ani ne tak naivních, ale on na ty svoje úchylky zrovna vybere tuhle. :-)) A ten začátek, kdy on se z čistajasna objeví zrovna v tom obchodě, kde ona pracuje - fakt dojemný! :-)))))

25.03.2013

Četla jsem v anglickém originále. Vážně nechápu, co je na této knize tak úžasného... pro mě slabý průměr

24.03.2013

...také jsem četl kus, proto si říkám, čím je to zvláštní, a proč to číst dál ---------- přesto všechno jsem tu knihu přečetl nedávno celou a musím poopravit svůj komentář, chápu, že na každého tato kniha působila jinak, žádná kniha se nebude líbit všem stejně, což je i dobře a kniha si ty své čtenáře najde :) nicméně je to hodně o sexu a dost drsně podaném viz. žádné milování ale šukání :( no já dávám přednost tomu prvnímu termínu. ale každého věc...Ale na druhou stranu musím říct, že se mi líbilo, jak autorka popisovala z pohledu Any, jak je z Greye hotová a na měkko, to se mi líbilo, ale pak to bylo fakt jen o jednom. ze začátku taková romantika, která se přehoupla do tvrdšího pojetí milování :)...ty své čtenáře si tato kniha určitě najde...
.

24.03.2013

Příliš mnoho pozitivní reklamy? V jednu chvíli si člověk říká,proč to čtu,ale stejně pokračuje dál,jelikož zůstal otevřený konec,budu určitě číst i další díl...

23.03.2013

Zažrala jsem se do toho asi jako každá, ale u prvních sexuálních praktik jsem fakt docela koukala, valila oči a i když je to šílená snůška prasáren, dobytčáren, sadomasochistických praktik a nechutných řečí, z čehož se mi nejednou dělalo zle, tak to stejně mělo něco, co mě nutilo si to vzít a pokračovat ve čtení, i když jsem z některých úseků byla vážně hodně špatná

22.03.2013

No literární zážitek to rozhodně není. Nedá se to ani číst moc najednou, aby se člověku nedělalo z tolika orgasmů nanic. Pravda je, že manžel si díky tomu mému čtení užil pár příjemných chvil navíc. Knížky čtu ale proto, že ve mně i po přečtení zůstává pěkný zážitek, někdy i na celý život - to je ta krása. Po této knize zůstává však spíše pachuť. A opravdu už nechci číst slova - baby, vnitřní bohyně, prostě jsem takový, musíš něco jíst atd. Jinak e-maily měly napětí - trochu to připomíná tu e-mailovou knihu.... Téma je ale dobře vyhmátnuté, čtenáři se určitě najdou.

21.03.2013

Knížka není úplně špatná, ale to věčné opakování vět je otravné a myslím si že by si s tím mohla autorka více pohrát...

No, tak podobnost s twailight ságou je do očí bijící. Jakoby na tom autorka chtěla co nejvíce vydělat a nacpat tam co nejvíce podobných prvků. Kniha se čte dobře, je psaná jednodušším stylem. Erotické pasáže jsou na stejné brdo, ani mi nepřišly nějak vzrušující. Hlavní hrdinka a její vnitřní bohyně mi lezly na nervy (taky ty její stálé orgasmy - to snad ani není možné :)) Měla jsem chuť s ní občas zatřepat a říct ji, at se vzpamatuje. Zkrátka jsem podlehla tomu boomu kolem knihy, přečetla ji a pak byla zklamaná.

21.03.2013

Nemohla jsem se knížky dočkat, jenže......:-/. Jakkoli se mi líbil námět i tajemný pan Grey, tak mě doslova s*ala hrdinčina vnitřní bohyně. A opakování stejných vět v překladu, jako by to překladatelka odflákla - spíchnuto horkou jehlou, což je škoda.