Padesát stínů Evy
Rossella Calabró
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171305/bmid_padesat-stinu-evy-Qfy-171305.jpeg
2
133
133
Ani ženy přece nejsou dokonalé jako z románu. Přesto mohou být milovány. V každé ženě je nejméně padesát (tisíc) odstínů, stínů a nedokonalostí, které ji činí vnitřně bohatou a zároveň nepochopitelnou pro druhou stranu vesmíru. V této knize budu hovořit pouze o padesáti stínech, což je číslo, které je momentálně velmi v módě. A co myslím těmi stíny? Mám na mysli trochu te emotivní nadváhy, kterou všechny v sobě máme a která z nás často dělá přecitlivělé, komplikované specialistky na horor, který nám v duchu vitane vždy, když náš vyvolený neodpovídá na esemsky (už mě nemiluje a/nebo už píše jiný), kamarádka nás upozorní, že vypadáme trochu unaveně (unaveně? Chceš snad říct hrozně, ne?) nebo když nám váha ukáže o deko víc (bože, já jsem tlustá!). Padesát stínů Evy vám nabízí stoprocentně přirodní prostředek, který vřele doporučujeme na ty naše vnitřní stíny. Jmenuje se sebeironie. Ta nejen že činí naši pleť krásnější jako každý úsměv, ale je také tou nejmocnější zbraní, co existuje, při svádění. Lepší než botox. Ty nejodvážnější či nadmíru optimistické by mohly dát přečíst tuto knížku vlastním Adamům. Možná by pak (kéž by!) muži pochopili ledacos o ženách. Naděje umírá poslední. Ach, ještě jedna věc, milé Evy, a už je to oficiální: dokonalost je pěkná hovadina.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2013 , PráhOriginální název:
Cinquanta smagliature di Gina, 2012
více info...
Přidat komentář
Místy jsem se zasmál, ale jako kniha to asi být vydáno nemělo. Pochopil bych to ve formě blogu, asi by to člověk rychle přečetl, pousmál se... Spíš se to jen svezlo na vlně 50 shades a nevím, jestli to byl šťastný tah.
Tohle je snad první kniha kterou jsem nedocetla.jak píše nekdo níž -ztrata casu
Přečteno jedním dechem, velmi vtipně popsané situace vystihující snad každou ženu.
Asi nejsem schopna oné sebeironie. Spíše než úsměvné mi to přišlo trapné.
Odlehčené čtení, které určitě dokáže zlepšit náladu. Některé autorčiny poznámky jsou opravdu trefné.
Po knize Padesát stínů Adama jsem se na knihu těšila, ale tohle je hodně slabý...
No, řekneme, že Hochliteratur to teda fakt není a aspirantem na Nobelovu cenu za literatura by tato kniha taky pravděpodobně nebyla. Vlastně je to docela blbost :-D, ale i přesto jsem se chvílema celkem pobavila. Vtipné mi přišly především některé formulace nebo přirovnání než text jako takový, ale budiž ;-). Osobně bych si tuto knihu nikdy nekoupila, pravděpodobně bych o ni v knihovně ani na pultech nezavadila pohledem, ale dostala jsem ji jako dárek, a to od milého a skvělého člověka, proto myslím, že to v mých očích hodnotu této knihy ještě pozvedlo.
Jestli doporučuji? Nevím... Ale formulace jako emoční nadváha, kterou jsem rozšířila svůj slovník, je příjemnou odměnou za přečtení této knihy :-).
Ze začátku celkem vtipné čtení. Postupně upadala kvalita i můj zájem. Nedoporučuji.
Víc se mi líbila kniha Padesát stínů Adama, ale taky jsem se u této knihy zasmála. :D
Kniha mne úplně nezaujala. Obálku má velice zajímavou a jedná se trochu o parodii padesát odstínu šedi? Autorka tam popisuje problematické Evy a jejich kabelky, líčení, váhu a vztahy s Adamem. Jako článek na blogu to mohlo mít úspěch, ale v knize nic moc. Takové velice oddychové čtení
U této knihy jsem se opravdu od plic zasmála. Některé pasáže mě dostali. Zajímavá kniha.
Během dnešního rána jsem se pustila do Stínů Evy a musím konstatovat, že jsem taktéž čekala románovou parodii na 50 odstínů šedi. No nevadí...
Prvních pár kapitol vypadalo celkem slibně. Ale slibnost se vytrácela čím dál víc... Nemyslím, že by byla kniha špatná, jen nejsem asi autorčina krevní skupina. Něco mi přišlo přehnané, něco zbytečné, něco sice vtipné, jenže me to nedonutilo se rozesmát - spíš pousmát. Ale párkrát jsem se fakt zasmála. Takže za sebe hvězdičku a 20% s tím, že někde kniha svůj fanklub určitě má. Nic nezkazíte, když zkusíte, jestli do něj patříte. Vždyť je to taková jednohubka! :-)
Po přečtení stínů Adama jsem tedy čekala něco jiného. Tato kniha není ani na hony vzdálená humoru a pojetí Adama. Jsem hodně zklamaná.
Četla jsem knihu dlouhý měsíc a dočítala jen proto, že nemám ráda když nechám cokoliv rozdělané. Kam se poděl ten počáteční humor, kdy jsem se u Adama popadala za břicho a škodolibě usmívala pravdivému popisu?
čekala jsem něco jiného - srandovnějšího - bohužel jsem byla velice zklamaná... :(
Ve skutečnosti jsem čekala opravdovou parodii na Padesát odstínů šedi. Něco s novými postavami, ale stejným příběhem. Odstíny jsem si neoblíbila, takže jsem se na takovou parodii docela těšila, ale kniha pro mě byla zklamáním. Škoda...
Musím dát o jednu hvězdičku míň než Adamovi, protože u Evy jsem se chvilkama nudila, škoda. Ale každopádně to zase byl zážitek. Zasmála jsem se, někde jsem se viděla, bylo to fajn, ale Adam byl pro mě o mooooooooc lepší. Doporučuji přečíst, každý v tom najde něco svého.
Jako odreagovačka dobré, ale znovu to číst asi nebudu.