Palm Beach Finland
Antti Tuomainen
Mistrovské dílo černého finského humoru, kde se potkává Fargo s Pobřežní hlídkou. Detektiv helsinské policie Jan Nyman je inkognito vyslán do nového plážového rezortu, aby vyšetřil podezřelou vraždu. Ve skutečnosti jde o ospalé maloměsto, v němž místní podnikatel zřídil přímořské letovisko, které si podle něj nezadá s Karibikem či Thajskem. Hlavní výhodou je, že se tam tak hrozně nezpotíte. Nyman postupně rozplétá síť bizarních událostí a groteskní pozadí spletitých vztahů, které pozvolna, ale jistě vedou k odhalení vraha. Co když to ale celé někdo narafičil?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Humor
Vydáno: 2021 , Kniha ZlínOriginální název:
Palm Beach Finland, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Bylo to podivné, bylo to zábavné, bylo to vtipné, ovšem detektivka? Hm, nemyslím si. Totožnost vraha čtenář zjistí na druhé stránce, s mrtvolou je to horší, ale ani tam nepanuje žádná dlouhodobá nejistota. Po resortu se motá šarmantní detektiv, ale jeho pátrání působí spíš jako dekorace absurdního příběhu. V důsledku mi nedává moc smysl, jak se vlastně k pravdě dobral, ale to není podstatné.
Na stránkách defiluje plejáda podivínských postaviček od přitroublých nešiků Robina a Chica přes megalomanského, nevkusného majitele resortu (ach ta finská jména!) či psychopatického vraha v roli mstitele až po ztroskotance Olivii a neohroženého, charismatického Jana. Některé mi byly sympatické, jiné méně, ale ztotožnit jsem se nedokázala s žádnou.
Autorův úsečný styl (jsou to ty časté věty bez přísudků? asi) bývá vyzdvihován jako plus, já bych to označila za lenost a svého druhu neumětelství, ale budiž, mělo to určité kouzlo a hlavně nerušilo při čtení. Jo, a legrační text byl, to určitě. Nejsem milovnice černého humoru, ovšem tady jsem kolikrát vyprskla smíchy nad situací, která byla vysloveně tragická (například úmrtí hned na začátku), ovšem podaná naprosto brilantně.
Ačkoli jsem milovnicí happy endů, v tomto případě mi přišlo zakončení příliš shakespearovsky přehnané, všichni došli štěstí a nastoupili správnou životní cestu, jako vážně? Jenže jelikož jsem hned na začátku akceptovala grandiózní praštěnost příběhu i figur, tak si nehodlám stěžovat.
Kdo chce utéct od normálu k pláži, kde za nejparnějšího léta v nejteplejší hodině dne panuje třináct a půl stupně Celsia, tomu dílo vřele doporučuji.
Musím říci, že je to velmi dobře napsaná parodie na různé detektivní příběhy. Osobně se mi to četlo mnohem lépe než drsná severská škola. Kniha je plná absurdních situací a místy je fakt problém nesmát se nahlas.
Chico a Robin. Pat a Mat mrazivého severu. Některé situace byly vyloženě k popukání. Anttiho humoristická poloha mě velmi baví. Jen tak dál.
Pre mňa slabé. Po všetkých stránkach. Aj keď zápletka - no dobre; postavy - aspoň niečo. Ale inak - dej - ako vrece bĺch - otvorím a po prvom odstavci niet čo chytiť. Majstrovské dielo a čierny humor (alebo akýkoľvek humor?) - o čom to všetci v popise a komentoch točia?
Odkladám na poličku medzi Nepochopené.
Výborně napsané, s velkou dávkou černého humoru i absurdních situací. Moc jsem se pobavila a nasmála, takže doporučuji všem, kteří mají rádi chytrý humor a současnou severskou literaturu. Přestože jde o detektivní příběh, není v něm tolik násilí jako je to např. v knihách Jo Nesböho a dalších uznávaných autorů tohoto žánru. Ani tady se autorka nevyhýbá drsným scénám, ale převažuje nadhled a humor, takže se hlavně budete bavit a žasnout nad tím, co všechno se může stát...
vršení absurdních situací přes sebe jsem si užila už u předchozích dvou autorových knih, takže vím, co čekat. takže.. mi tady těch mrtvol přišlo nějak málo. na druhou stranu čtenář si kupodivu už i ty smolařský loosery docela oblíbil...
Moc jsem chtěla nějakou knihu na léto, ale já prostě nemám ráda romanťárny a takové ty sladké příběhy. Proto když jsem viděla Palm Beach Finland, řekla jsem si, že by to mohla být kniha pro mě. Čekala jsem bizarní, možná až absurdní příběh, s karikaturními postavičkami, u kterého se budu bavit a smát, i když se bude řešit vražda.
Za sebe musím říct, že ta první část mého očekávání byla vyplněna, protože příběh i jednotlivé postavy jsou opravdu specifické. Co jsem v knize ale nenašla, tak byl humor. Samozřejmě je možné, že jsem to celé jen nepochopila a můj smysl pro humor je úplně jiný než autorův, ale kvůli tomu mě Palm Beach Finland nebavil tak, jak jsem čekala a byla jsem tak poměrně zklamaná.
Finský humor asi není nic pro mě a raději pro příště zůstanu u klasických severských krimi.
Je to síce čierny humor, ale bolo to také absurdné, až ma to bavilo. Boli tam okamihy pri ktorých som sa nahlas smiala. Je to už druhá kniha, ktorú som od tohto autora čítala a celkom rada siahnem aj po ďalšej.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány humor finská literatura černý humor severská krimi
Autorovy další knížky
2018 | Než natáhnu brka |
2012 | Léčitel |
2015 | Moje temné srdce |
2016 | Důl |
2020 | Malá Sibiř |
Nebylo to špatné. Černý humor, já ráda a ty bizarní postavičky byly super.