Dívej se, jak padám
Mons Kallentoft
Palma Diptych série
1. díl >
Nezvěstná dcera, zoufalý otec a odhalování špíny nablýskaného prázdninového ráje. Mons Kallentoft přichází s novým příběhem, který vám nedá spát. Stockholm, 2015: Emme, jediná dcera Tima a Rebecky Blanckových, odlétá na Mallorku na svoji první dovolenou bez rodičů. A už se nikdy nevrátí. Palma, 2018: španělská policie uzavírá případ Emmina zmizení jako nevyřešený, ale zdrcený otec se s tím odmítá smířit. Bývalého policistu už v rodném Švédsku nic nedrží, protože jeho manželství ztrátu milované dcery neuneslo. Přestěhuje se tedy na osudnou Mallorku a začne se živit jako soukromý detektiv. Když dostane za úkol prošetřit pravděpodobnou nevěru, je nečekaně zatažen do světa korupce, kuplířství, drog a mocenských her. Podobnost případu s dceřiným zmizením Tima vybičuje ke zběsilému pátrání. V temných uličkách jinak luxusního ostrova nasazuje vlastní život, aby nalezl pravdu a to jediné, co jeho životu dává smysl — Emme.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Se mig falla, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha je napsaná zvláštním způsobem, krátké věty, rychle se měnící časová linka i vypravěč. Naopak dlouhé popisy krajiny. Mě se nakonec četlo dobře a příběh byl zajímavý. Možná zkusím další díl.
Proboha proč??? V sérii s Malin se hodně líbily první díly (pak to taky začalo jít z kopce), ale tohle byl naprostý propadák. Divně napsané, přeskakování v ději, rádoby pokus o filozofování, no, celkově fakt průšvih. Tohle se vážně číst nedá, odkládám.
Série s Malin Forsovou je skvělá, ale tohle je pro mě velké rozčarování. Zřejmě proto, že styl psaní mi v téhle knize nesedí. Dlouhá, zvláštně poskládaná souvětí, neustálé přeskakování z minulosti do přítomnosti a děj rozvláčný a tak nějak nezajímavý. Vydržel jsem to zhruba do poloviny a když jsem zjistil, že místo čtení raději koukám z okna, tak jsem to vzdal. Škoda, ani nevím, kdy naposledy jsem něco nedočetl. A že se mi to stane zrovna u tohoto autora jsem opravdu nečekal...
Velmi dusná detektivka a není to jen vysokými teplotami v letovisku... uštvané tempo, nervozita, nejistota... komu jenom věřit? a dá se najít všechno, co je potřeba najít. Rozhodně nevím, jestli se mi někdy chce jet do nějakého takového místa - a to nejen proto, že prostě takovýhle typ dovolené mne nikdy nelákal... ;-) Každopádně jsme dostali typický autorův román s neméně zajímavým hlavním hrdinou, než byla Malin Forsová, nicméně jsem si uvědomovala, že se autorovi povedlo vytvořit její poměrně hodně kvalitní mužský protějšek včetně vnitřního prožívání a reflexí celé situace - případu. Myslím, že druhý díl série zkusím taky.
E-KNIHA: Musím přiznat, že tady jsou ty čtyři hvězdičky trochu nadnesené, ale má to dva důvody. Jednoduše mi přijde, že čtyři hvězdičky jsou s ohledem na ostatní knihy v hodnocení trochu moc, ale 3 hvězdičky a tím pádem obecně 60 % mi zas přijde hrozně málo. Momentálně má kniha celkové hodnocení 69 %. To už se blíží přijatelným 70 %, ke kterým kniha inklinuje. I proto jsem se rozhodla hodnocení zvýšit, abych knize pomohla k lepšímu celkovému hodnocení. A teď už samotné knize. Hrozně se mi líbil popis stinné stránky Mallorky v kontrastu s tím, co vnímají a prožívají turisté. A zápletka se ztracenou dcerou, která se rozpletla souběžně s jiným případem (nebudu spoilerovat) byla nakonec natolik napínavá, že jsem ke konci nemohla přestat číst. To jenom proto, abych konečně věděla, jak to dopadne. Takže po stránce obsahové je knížka hodně dobrá a celkem originální. Jenže stylisticky je prostě strašně náročné ji číst. To je vlastně jediný důvod, co vás pořád nutí inklinovat ke třem hvězdičkám. Což je hrozně smutné vzhledem k tomu, že zbytek na knize je opravdu dobrý. Jenže já se přiznám, že jsem pořádně ani nepochopila konec. Jestli se mu jenom něco zdálo, nebo to reálně prožil (a spíše se přikláním k tomu druhému). Ale pokud ano, jak se mu proboha zčistajasna podařilo objevit to, co objevil?? Všechno to působí jako moc velká náhoda a téměř surrealisticky... A za to všechno může jen a právě styl psaní. Jestli knihu doporučuji? Jednoznačně ano, pokud vás zajímá, jaká je skutečná každodenní Mallorka. Pokud máte rádi napínavé thrillery. Ale připravte se na to, že se tím budete možná malinko prokousávat.
Být toto má první kniha od Monse Kallentofta, tak už si pravděpodobně žádnou další nekoupím. Zvláštně napsané, rozvláčné a jaksi pomalé.
Vydařená detektivka ve stylu osamělý střelec versus celý spiknuvši se vesmír. Můj odpor k přecpaným turistickým destinacím s ožralými milovníky diskoték a báječné zábavy až do rána, nebo až do odletu, co kdo snese, se ještě zvýšil. Atmosféra byla naprosto perfektní.
V první fázi po přečtení asi 30 stránek jsem myslela, že knihu odložím a číst nebudu. Pak jsem se hecla a dočetla. Zdálo se mi to docela chaotické než jsem se fakt začetla. Nicméně kniha je dost depresivní a mě se opravdu moc nelíbila.
Co si budu nalhávat , Malin je prostě Malin . Tohle bylo jiné , na Mallorcu mně nenapadne jet :) Sérii ročních období miluju , ale tohle o trochu méně, přesto to nebylo nezajímavé .
Švédský autor Mons Kallentoft mi dokonale sundal růžové brýle a sen o krásách Mallorky se rozplynul. Byla jsem tam dvakrát, viděla jen to, co běžný turista a víc nepřemýšlela... Po dočtení knihy si víc vážím svého milého okolí, jeho krás a lidiček kolem mne...
Bylo to moje první setkání s tímto autorem a musela jsem si nejdříve zvyknou na jeho styl. Ze začátku to nebylo lehké, ale později jsem objevila kouzlo jeho vyprávění, téměř poetické, v detektivním žánru nevídané. Takové zvláštní a nevšední zároveň.
Celým příběhem se jako nit vine láska k jediné dceři, která po její ztrátě bolí a bolí ... Po dočtení knihy jsem zase o něco bohatší, jen nevím, zda bych po ní sáhla znova.
Audiokniha, Od autora jsem četla kdysi začátek té série s názvy ročních dob a Zimní oběť mi přišla originální. Texty z pozdější doby už byly pro mě nečtitelné. To je tohle taky. Poslouchala jsem, neboť kniha je součástí členského obsahu. Kupovat ji by mě nenapadlo a dobře bych byla udělala. Nápadů je v knize mnoho (až tak mnoho, že není jasné, o čem je ta kniha primárně) a autor s přímočařejší linkou psaní i myšlení by z nich vyždímal jak svižnou detektivku, tak i pěkný námět na biják. Tady to severské naturalistické skuhrání a detailní popisování sebemenšího hnutí hrdinovy mysli je ovšem k uzoufání. Je tam toho tak moc, že už to ani nevyvolává empatii, spíš vztek (tedy u mě). Tak už něco udělej hlavně, to nebo to, to je jedno, ale furt neskuhrej! Ono to takhle docela dobře může v hlavě člověku, kterému se podobné věci dějí, probíhat, ale každý mám svého dost a ještě si to číst...takové prvoplánové sebetrýznění bez nějakého výsledku. Kdyby on se alespoň rozhodnul, který případ vlastně řeší...
Velmi depresivní: žádný z předchozích pokusů přečíst autorovu knihu se u mne nesetkal s úspěchem, ale dala jsem mu ještě jednu šanci - povzbuzena reáliemi Mallorky. Kniha byla hodně roztříštěná, psaná stejně rozevlátým stylem, ale vcelku napínavá, nabalovala na sebe další a další zločiny, více či méně očekávané, odpovídající dnešku (od tvrdého porna, snad bez pedofilie, přes vraždy nepohodlných, až po korupci v zásadním měřítku, pro ostrovní život téměř smrtící).
Příběh depresivní na nejvyšší míru sám o sobě a ještě mi skoro zcela zkazil moje vzpomínky na Palmu, ale za to asi nemůže jen autor, španělské "ráje" se posunuly do pekelných rozměrů s masovým náporem specifických turistů, které neláká nic menšího než sex, drogy a alkohol, a případně ještě další úlety...
Nu, dočetla jsem tedy jednu z autorových knih, vyhledávat ho ale rozhodně nebudu. 65%
Po dlouhé době mě severská (i když z Mallorcy) detektivka velmi překvapila. Hodně zvláštní, skoro poetický styl vyprávění, kde se prolíná popis a vnitřní promluvy v dlouhých souřadných souvětích, zvláštní interpunkce. Na to si člověk chvilku musí zvyknout, ale bavilo mě to hodně. Tématu jsem se trochu bála, víme, co Kallentoft umí popsat, ale to těžké téma je vlastně uchopeno velmi křehce. Těším se na druhý díl.
Nejprve mě trochu mátlo prolínání skutečnosti s myšlenkovými představami, ale pak se mi styl psaní zalíbil a čtení jsem si užila. Letní Mallorka a hledání ztracené dcery, mejdany, drogy, sex, vztahy, konec skvělý.
Pak dovol dítěti jet na letní dovolenou s přáteli ...
Štítky knihy
Španělsko kriminální podsvětí Švédsko severské krimi švédské detektivky kriminální thrillery otcové a dcery Mallorca zmizení dětíAutorovy další knížky
2011 | Zimní oběť |
2014 | Páté roční období |
2011 | Letní smrt |
2013 | Jarní mrtví |
2016 | Větrné duše |
(SPOILER) Mně se knížka (v audioverzi) dobře poslouchala, nevadily mi občasné věty v AJ a ŠJ, ale pokud bych oba jazyky neznala, tak by mě to trochu rušilo. Příběh mě začal bavit až tak v půlce a na konci jsem si musela ověřit, že knížka opravdu skončila. Další díl si poslechnu, ale nechtělo by se mi se s touhle knížkou posadit a číst v křesle. Po 3-4 hodinách poslechu jsem byla alergická na jméno Emme, ale když jsem se zažrala do příběhu, tak mi to přestalo vadit. Zajímavý pohled do hlavy rodičů, kteří si prochází takovou tragédií. Sex cca 8h po sešití břicha… nevím nevím, ale to byla asi spíš Timmova halucinace. Jinak to šlo. Vybráno jen kvůli čtenářské výzvě (poslední místo vaší dovolené).