Paměti
Marcellin de Marbot
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220781/mid_pameti-220781.jpg
5
17
17
Vzpomínky napoleonského důstojníka na dvacet let vojenských tažení, plné vzrušujících líčení bitev a galantních dobrodružství. Marcellin de Marbot se zúčastnil téměř všech bitev císařství. Vstoupil do armády pod poručnictvím svého otce generála jako šestnáctiletý. Sloužil u slavného pluku Berchényových husarů, zúčastnil se bitvy u Slavkova, prošel s napoleonskými armádami celou Evropu a bojoval i u Waterloo. Válka a zabíjení byly ale na sklonku 18. a na počátku 19. století stejně kruté jako dnes. Na Marbotových pamětech, sepsaných v konečné podobě až ve zralém autorově věku, je však patrné, že je psal jezdecký podporučík, spíše mladý jízdní myslivec nežli zasloužilý generál a pair Francie. A právě tato skutečnost je na jeho vzpomínkách fascinující. Je to upřímnost a bezprostřednost, které činí čtení Marbotových vzpomínek tak poutavým.... celý text
Literatura světová Válečné Biografie a memoáry
Vydáno:
2014
,
Elka Press
Originální název:
Memoires du géneral baron de Marbot, 1891
více info...
Přidat komentář
Obsiahle, vyčerpávajúce a vynikajúce. Také sú spomienky Marbota na svoje pôsobenie v Napoleonových službách. Marbot popisuje v podstate všetky Bonaparteho ťaženia, od jeho prvého talianskeho až po katastrofu pri Lipsku a cisárovu abdikáciu. Bez prikrášlenia opisuje svoje dobrodružstvá, svoje úspechy, statočnosť svoju, svojich vojakov či nepriateľovu. Bez hanby hovorí o Napoleonových prešľapoch, o veľkom strádaní počas ťaženia na Pyrenejskom polostrove a v Rusku.
Bola to doba, kedy sa bojovalo čestne, kedy sa zajatci púšťali na čestné slovo, ktoré porušiť znamenalo hanbu. Presne takto to Marbot opisuje. Mnohokrát s nadšením hovorí o odvahe nepriateľa, kritizuje svojich veliteľov, ľutuje civilné obyvateľstvo. Svojmu súkromnému, nevojenskému životu venuje minimum priestoru, určité kapitoly venuej zas životopisom vojvodcov.
Marbotove Paměti sú unikátnym zdrojom poznatkov o živote napolenského vojaka, o jeho úspechoch a sklamaniach, o odvahe a honbe za slávou. Ať žije císař!
Podrobně a čtivě napsané paměti francouzského jezdeckého důstojníka z období napoleonských válek. K knize jsou popsána takřka všechna tažení francouzské armády v tomto období.
Musím se přidat ke komentářům níže. Kniha mě uchvátila od první stránky. Generál Marbot vypadá na podobizně jako mladík a stejná byla i jeho duše. Paměti píše s nadhledem a vtipem, přičemž mu nedělá problém dělat si legraci i sám ze sebe.
"Pak se tedy žeňte za slávou, nechte se zabít a nějaký přírodověděcký poděs si vás pak dá do knihovny mezi roh z nosorožce a vycpaného krokodýla!"
Tělo generála Morlanda naložené do sudu s rumem
Skvělé počtení, obzvláště pro někoho, kdo už o problematice něco ví. Čte se to jedním dechem a člověk má kolikrát problém se od knihy odtrhnout. Jedny z nejlepších pamětí co jsem kdy četl.
Velmi čtivé paměti i když trochu zavádějící v některých oblastech. Popis života v napoleonské armádě je velmi pěkné napsán.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Paměti: Vzpomínky francouzského jezdeckého důstojníka z napoleonských tažení |
| 1908 | Madrid-Wagram-Torrès-Védras paměti |
| 1909 | Berezina-Lipsko-Waterloo |
| 1907 |  Janov - Slavkov - Jena - Jílov: Paměti |
(SPOILER) Zajímavá sonda do myšlení francouzského důstojníka, který byl Císaři opravdu velmi blízko a kterého Císař osobně znal a vážil si ho. Vcelku podrobný popis všech tažení, kterých se Marbot zúčastnil a vskutku jich nebylo málo, prošel takřka vším, kam vkročila bota Grande Armée. Byl osobním pobočníkem u několika maršálů a po pravdě jsem byl překvapen, co vše, museli tito důstojníci vykonat a v bitvě obstarat.
Marbot byl 9x raněn a byl účastníkem velkého počtu bojů a bojových šarvátek.
Osobně si říkám, kam by to dotáhl a kde by sloužil, kdyby nebyl synem divizního generála a tím pádem by přišel o přízeň množství generálů, maršálů a i samotného Bonaparta.
Nejlepší je rozhodně část o tažení v Rusku, přičemž se kniha asi nečte dobře Polákům (stejně tak plísní i Židy). Marbot na nich nenechá nit suchou a odsudek Poláků a polské šlechty zní více jak půlkou knihy.
Marbotův popis tažení na Moskvu a závěrečných měsíců císařství je skutečně nejlepší částí celé knihy. Nepochybně to byl čestný muž a vynikající voják.
Tak trošku, dle komentářů, jsem čekal víc. Kniha se mi četla o malinko hůř, spousty stránek a namačkaného textu.
Na druhou stranu jsem se něco dozvěděl o těch ukrutných a nelidských protivnících Richarda Sharpa a Artura Wellesleyho...a to se počítá.