Paměti antisemity
Gregor von Rezzori
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296716/bmid_pameti-antisemity-GMq-296716.jpg
4
18
18
Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografický. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel s příchodem Hitlera a nacismu. Rezzori se soustřeďuje především na vztah mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem. Jeho postřehy a vylíčení všudypřítomného antisemitismu ve středních a vyšších vrstvách jsou pro čtenáře, který zná antisemitismus hlavně v jeho brutální podobě za nacismu, objevné. Zároveň nám přibližuje málo známé prostředí exotické Bukoviny, kterou miluje a které tímto románem vybudoval pomník. Péter Nádas o Rezzorim právem říká, že sice není jediný, zato je nejneobyčejnější zpravodaj a zpřítomňovatel tohoto zaniklého, zničeného a na popel spáleného světa.... celý text
Literatura světová Povídky Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Memoiren eines Antisemiten, 1979
více info...
Přidat komentář
Německy píšící spisovatel Gregor von Rezzori (1914–1998) prožil velmi pestrý život: narodil se na Bukovině jako občan Rakouska-Uherska, později žil v Bukurešti, Vídni a jinde v Evropě bez státní příslušnosti, v roce 1984 přijal rakouské občanství a zemřel v Toskánsku. Byl novinářem, kritikem, sběratelem umění, filmovým scenáristou i hercem (zahrál si např. ve filmu Viva Maria! s Brigitte Bardot). Proslavil se v 50. letech sbírkou povídek ze smyšlené balkánské země Maghrebinische Geschichten, vydal i několik románů a dalších děl. V roce 1979 vyšly jeho Paměti antisemity (Denkwürdigkeiten eines Antisemiten), které se staly jeho nejslavnější knihou, kterou Péter Nádas v předmluvě označil za "mistrovské dílo realistického vidění".
Pětice autobiografických povídek tvoří dohromady román, který vypráví nejen o autorových pestrých osudech, ale také o střední Evropě, o bývalé mnohonárodnostní habsburské monarchii, o vztazích mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem, o všudypřítomném a hluboce zakořeněném antisemitismu, předávaném z generace na generaci.
Rezzori vzpomíná na jedno léto na Bukovině u strýce a tety a na krátké přátelství se synem židovského lékaře, nadaným pianistou. Na své mládí v Bukurešti, kde pracoval jako aranžér výloh a prožíval erotická dobrodružství; a pak bydlel v penzionu, kde se setkal se svéráznými nájemníky (miluji příběhy o majitelích a obyvatelích penzionů!). Ve Vídni pak zažil v roce 1938 oslavy anšlusu i velkou lásku a v poslední povídce se prochází Římem a rekapituluje další kapitoly svého barvitého života a svých lásek, své vzestupy a pády i to, jak ho ovlivnily dějiny i jeho povaha.
Ahojda!
Jmenuji se Palivo a jsem literatuber a influjencer. Vítejte u mé dnešní recenze a hlavně nezapomeňte lidičky, lajk, subskrajp a share.
Gregor fon Rezavý popsal v pěti povídkách delších než můj penis jaký to bylo žít v Rumunsku, Vídni a Římě předtím, během a potom co Němci hráli Mistrovství světa ve vybíjené. Knihu hodnotím třemi bludišťáky, protože jen dvě povídky byly opravdu slušný, úplnou shodou okolností byly obě o #metoování s ženami. Ty ostatní povídky byly k uzoufání nudné a třeba u první jsem měl pocit, že mi z té přebujalé a otravné poetiky naroste važína plná pampelišek. To se bohužel nestalo. Bohužel, protože kdybych měl važínu, mohl bych si do ní schovávat peníze nebo účtenky - proč to vlastně ženy nedělají?
Antisemitismus v knize opravdu přítomný je, ale rozhodně není nějak šokantní. Třeba já se kolikrát na záchodě vyšokuji daleko víc. Každopádně kniha hezky prokresluje, jak moc to bylo v Evropě před vybíjenou promíchané a etnicky neudržitelné. Myslím si, že Evropa třicátých let vypadala jako můj žaludek, když sním zmrzlinu, brambůrky, pizzu, banán, klobásu a vodku. Že to dopadlo velkým průserem tak není žádným překvapením.
Co naplat, moc mě kniha nevzala. Bejt Gregor přímočařejší, mohlo to bejt lepší.
Jsem Palivo. Váš literární krumpáč.
A nezapomeňte lidičky, lajk, subskrajp a share.
Z knihy vane lehká melancholie, jako by autor chtěl říct, měl jsem hezké dětství, takové už dneska nikdo nemá a vůbec celý svět byl krásnější a se mnou ten svět odchází. Povídky zachycují autora v různých období života, vzpomíná, jak to bylo. Kdo chce, může těm vzpomínkám věřit a kdo ne, napíše lepší ? Líbilo, zajímavé.
O tom že neni všechno jen černý a bílý vim už nějakej ten pátek. Můj kamarád Libor třeba chodil s jednou korejkou a ta nebyla ani černá ani bílá. Tim chci říct, že Gregor von Rezzori v Pamětech antisemity nepřichází s žádnou objevnou myšlenkou. I když téma antisemiťárny je stále ožehavé a jakákoli polemika smrdí myšlenkovým skluzem k pravici. A co si budem povídat, horší už je pak jen skluz od Ujfalušiho.
Paměti popisujou v pěti příbězích život jednoho (kapitoly spolu úplně nesouvisí, ale já i tak vim, že jednoho) muže od jeho dětství v Rumunsku až po jeho staří v Římě. Jelikož se narodil někdy roku 1919 zažil všechny hrůzy toho století, který ale popisuje z pohledu pasivního křesťana ve velkoměstě - byl antisemita, protože mu doma říkali aby byl a byli všichni okolo. Občas se s nějakou židovkou skamarádil, protože měla bezva kozičky a tak dále pana krále. Dokonce byla jeho 2. manželka židovka! A to jako antisemta! - Okamura Level 1.
Na druhou stranu občas Židy popisuje jako pěkně namyšlený svině, například když zdrhali před deportací z Berlína a stěžovali si v nóbl restauraci ve Vídni na kvalitu Frappé. To samý dělá s pošahanejma náckama, který často ani nepoznali židovku od nežidovky a když jim to po prcání řekla, tak se chodili zabít na frontu, aby neztratili tvář a ji dali všechny peníze, aby se zachránila. Business modelu dávám 8/10.
Protože to ale nebylo až tak zajimavý čtení tak dávám celkově tři židovský hvězdy z pěti.
Paměti antisemity
Velmi dobrá kniha popisující antisemitismus v rámci intelektuálního a niterného vnímání světa. V podstatě ukazuje rafinovanost předsudků, od kterých to pak není daleko k fyzickému projevu nenávisti nebo alespoň lhostejnosti fyzického násilí z rasových důvodů. Jedinečný způsob vyjadřování. Velmi obohacující!