Paměti Deštivé panny
Lea Káňová
Eleonora je mladá dívka - sirotek, který žije stranou od lidí na vysokém kopci, kteří místní nazvali Deštivá panna, neboť na jeho vrcholku vládne ruka věčného deště. Jednoho dne ji překvapí nečekaná návštěva – dva poutníci z Bratrstva dobra a cti, kteří putují krajem a už jsou velmi dlouho očekáváni. Jejich příchod spustí lavinu dějů, které jsou prorokovány v jednom dávném svitku. Nyní nastal čas k jeho rozluštění. Rozluštit ho dokáže ale pouze vyvolený. Nikdo ovšem netuší, kdo by to měl být a kde se vůbec onen záhadný svitek nachází. Na svitek má zálusk žena s velmi nekalými úmysly. Před Eleonorou stojí těžký úkol – vylézt ze své ulity a zachránit své přátelé a možná i celou vesnici před útoky jedné podlé ženy. Najde svitek ten správný člověk a rozluští ho včas, než nastane hodina mrtvého psa? Pár úryvků z knihy zde: http://www.novaforma.cz/index.php?stranka=knihy&id=516 Již v prodeji: http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/8-1-FANTASY/0/5/1201-Kanova-Lea-Pameti-Destive-panny... celý text
Přidat komentář
Pří úmyslu půjčit knihy nemocné dceři jsem náhodou na ni narazil při šmártání mezi regály. Napadlo mne, že to by mohla být pro moji dceru fajn četba. Jako vždy jsem se podíval dovnitř, abych věděl, co to dceři vlastně donesu domů. Byla to past! Knihu jsem přečetl místo dcery.
Stačila první věta a už jsem hltal. Taková milá básnická mluva, ze začátku děj tak pozvolna plyne, napětí střídají chvíle hlubokého ponoření se sama sebe do hlavní hrdinky. Od druhé půlky začíná nabírat napínavý děj dost grády a kdo má rád nečekané zvraty, přijde si na své. Nekonečná dávka tajemna, poetický obraz vlastního světa. Fantazii se tu meze opravdu nekladou. Chvílemi jsem kroutil hlavu nad tím, co všechno je možný lidský mozek vymyslet. Běžný čtenář by takový nápor fantazie nemusel přežít :-D. Ovšem jsem také občas kroutil hlavou nad tím, kdo tu dělal korektury. Nad tím mi visí ještě několik otazníků.
Trochu mě zaskočilo kolik děje se vejde do tak úzké knížečky, na konci mě čekalo lehké zklamání, že už je konec. Autorka se mohla více rozepsat. Rozhodně mi ani jeden z řádků nepřipadal směšný, jak tu kdosi psal. Kniha asi úplně nezaujme běžného čtenáře.
Vypadá to, že by kniha mohla být naprosto dokonalá, avšak přeci jenom pár mušek jsem objevil. Za prvé korektura. Za druhé pár nejasností v některých údajích o hlavních hrdinech. Občas si odporují. A chybí tam obrázky... Rozhodně bych ale neohodnotil knihu titulkem ,,odpad''. Ze zvědavosti jsem pak hned běžel pro básnickou sbírku.
Moc nechápu předešlé komentáře, které knihu naprosto degradují. Rozdhodně si nemyslím, že by to byl takový propadák. Už první dvě věty mi nedovolily pustit knihu z ruky. V příběhu se mísí autorčin poetický jazyk s nádechem mystična a napětí. Je jen škoda, že příběh není více rozpracovaný a delší. Několik typografických chyb je spíše vinou nakladatesltví než autorky.
Za mě super.
Chvílemi nevíte jestli se smát, nebo si zoufat a doufat, že to brzy skončí.
Sorry jako, ale už dlouho jsem nečetla tak špatnou knížku. Jen s velkým masochistickým sebezapřením jsem se dostala na str. 23 a pak prolistovala na konec (ten jsem přečetla). Nedalo se to.
Celé se to bere hrozně vážně, tváří se to, jak má každá příhoda a postava své místo, jak to do sebe „krásně“ zapadá, protkané dávným proroctvím o svitku, magickou osudovostí… a přitom dějově je to jedno velké klišé plné absurdit a nelogičností (!) jak z pera natěšené 13leté holky, která touží napsat krutopřísný fantasy, ale bohužel na úrovni (pod)průměrné školní slohovky a se špatně maskovanou autoprojekcí do hlavní hrdinky (nebo její reinkarnace či čeho).
Postavy i vypravěč si svými tvrzeními a jednáním neuvěřitelně odporují a obvykle to zvládnou v rozmezí jedné, dvou stran. Kolikrát nedávají smysl ani jednotlivé věty, které jdou po sobě, případně kvůli stylistické kostrbatosti působí neuvěřitelně směšně (jako fakt, prvních devět stran jsem chytala záchvaty smíchu snad po každém odstavci, pak mě to unavilo). Snaha o poetický „fantasy“ jazyk naráží hlavně ve vypjatých momentech na neschopnost napsat uvěřitelný monolog/dialog v podobném stylu, takže postavy ze sebe sypou hlášky jako „budeš mít po ptákách“ a „co se má sakra u všech rohatých dít“, což v textu působí jako pěst na oko.
Také po typografické stránce naprosto šílené (EDIT: a není to "pár" ani "několik" chyb, dají se najít snad na každé stránce knihy).
1. Podivně (ne)značené přímé řeči – dost často chybí horní uvozovky, takže přímá řeč plynule přechází k vypravěči a celé sdělení pak nedává smysl.
2. Dvojité (snad i trojité) mezery, hlavně po typografických znaménkách / nebo naopak mezera zcela chybí.
3. Typografická znaménka jsou kapitola sama pro sebe. Evergreenem je pomlčka kontra spojovník, místo trojtečky jsem zahlédla i čtyřtečku a dvě tečky (a to i v rámci jediného souvětí (!), kde zřejmě suplovaly čárky), chuťovkou jsou pak věci typu čtyři, pět otazníků/vykřičníků v řadě apod.
4. Brutálně nelogické užívání velkých písmen (Vás/vás, Ti/ti – vše v přímé řeči, proboha proč?!), hapruje i u názvů zvířat (jednou Káně, jednou káně), řádů, titulů, místních názvů apod.
Bonus jsou chybějící písmena v některých slovech, mě/mně… a na víc už jsem neměla sílu. Prostě NOPE, NOPE, NOPE.
Hodnotím za sto protože:
1. Málokdo z autorů dokáže vést celou knihu tak poeticky zajímavým jazykem, místy se střídajícím s údernými větami. Kniha plná překrásných metafor a podobenství.
2. Obsahově velmi pestrá, s bohatou fantazií, nad kterou zůstává rozum občas stát ( v pozitivním smyslu, i když by autorka mohla trochu ubrat). Spousta podobností, občas je potřeba se zamyslet, co tím básník chtěl říci. Postavy asi představují někoho konkrétního z autorčina života, jinak si to nedovedu vysvětlit. Děj rychle plyne a najednou je konec, ze kterého jsem byl na jednu stranu lehce rozhořčen, ale na kvalitě dojmu neubrala.
4.Celé je to takové citové a citlivé, občas lehce naivní, ale milé.
5. Několik překlepů, mohou rušit dojem, ale obsah a poetická mluva to nuluje a chtělo by to nějaké obrázky. Docela by mě zajímalo, jak by to vypadalo ve filmu od Trošky. Je tam spousta zajímavé přírody a zajímavých bytostí. Je to ale jiné fantasy,než na jaké jsem zvyklý.
5. Našel jsem asi tak dva rozpory, ale to je detail.
6. Zlepšit korekturu a jinak fajn. Není to sice nějaký skvost na nobelovku, ale dalo se to číst.
3.