Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze. Kniha první

27.04.2024

Napísané prekrásnym jazykom, dejovo aj popisne bohaté, mnohokrát mrazivé s ťaživou atmosférou, ale tak to má byť vzhľadom k téme. Výborné dielo!

06.03.2020

Výborné nahlédnutí do kuchyně katovských mistrů. Čteno na krásně zažoutlém papíře z datem vydání roku 1924, což podpořilo atmosféru starých časů.
Příběh nenudí a plyne jako když magnificence pouští žilou.
To vše okořeněno pikantnostmi z mučíren a popravišť, které překvapí svou brutalitou.
Kat je zde kupodivu předkládán jako inteligentní umělec, neúnavně zvelebující své dílo, aby se obecenstvo při popravě řádně bavilo. Po přečtení má pak člověk pocit, jakoby šlo vlastně o pěkné řemeslo za které se není třeba stydět. Pokud se tedy vykonává s řádným fortelem.
90%

Kniha mi přiblížila konec 16. a první polovinu 17. století. Překvapilo mě zjištění, že kat Mydlář pocházel ze zámožné rodiny z Chrudimi a studoval medicínu na lékařské fakultě v Praze. Když propadl u závěrečných zkoušek, rozhodl se pro životní dráhu kata. Katem byl na Praze 1 a tak mu pod rukama prošli aktéři pražské defenestrace a i čeští stavové po prohrané bitvě na Bíle hoře. 24 jich bylo sťato a 3 oběšení. Byla to smutná podívaná pro všechny obyvatele Prahy a i pro samotného kata. Mezi nimi byl i lékař Jan Jesenský, který díky katu Mydlářovi vykonal 1. pitvu u nás. Koho také zajímají dějiny a jak probíhal boj mezi českými protestanty a katolíky, tomu doporučuji si knihu přečíst.

03.09.2017

Velmi příjemná knížka.
(A nejen archaickou češtinou, na kterou si člověk musí zvyknout jako třeba na delší dobu nepoužívaný cizí jazyk nebo když oprašuje azbuku.) Poutavě vykresluje poměry tehdejší doby v našich končinách - svým způsobem jednoduchý život (bez internetu, odposlechů a kyberšikany), i když třeba těžký.
Z nezvyklého úhlu např. sledujeme pozadí první veřejné pitvy (na začátku knihy je ještě psaná jako psalo „pytva“), popravu 27 českých pánů i to, jak se (i díky katu Mydlářovi) postupně proměňoval přístup lidí ke katům.
Popisy všemožných druhů mučení a popravování nepůsobí prvoplánově samoúčelně a drasticky, ale spíše věcně - prostě jako když člověk mluví o své práci, kterou se snaží dělat poctivě (dá se tady říci „kterou má rád“? :-)

29.01.2014

A opět mě to vtáhlo.a dnes už neváhám říct, že je to jeden z nejlepších historických románů vůbec.Prostě patří do nějaké pětice. Bohatě stačilo, aby začala v chrudimské katovně cinkat pohádka o popravních mečích, nemluvě o té "nepříčetnosti" která vůbec celou katovnu mohla přivést k životu a která se táhla samotným začátkem. A když přijel mistr Jaroš věděla jsem, že je mi znovu a zase ze srdce jedno co si i třeba Svátek příkouzlil pro duši čtenáře,....Pod škrabošou na popravišti jsou samá soužení a dějí se tam věci. A potom co tolik nezvaných hostů vpadlo do Prahy,( a nejen do Prahy) ,nyní no uznejte copak to jde svému otci před smrtí se podívat do očí s tím že vás zlomili,( či mu to snad říct) protože žít se musí....