Paměti sedláka Josefa Dlaska
Josef Dlask
Cenné svědectví o době národního obrození vydávají lidové paměti, v nichž selští písmáci stručně zaznamenali vše, co rozvířilo hladinu pokojného venkovského života. Jedním z těchto písmáků byl i Josef Dlask, sedlák v Dolánkách u Turnova. Žil v letech 1782 až 1853, ale své záznamy počíná již rokem 1716, kdy byl přestavěn statek jeho rodu. Někdy vzdálenou, někdy blízkou ozvěnou zaléhají do jeho pamětí převratné politické události, které měnily tehdy tvář Evropy. Napoleon, car Alexander, císař František, velký duchovní kvas třicátých a čtyřicátých let předminulého století, vrcholící památným rokem 1848, vše se odráží v jeho zápiscích, vše dochází u něho ohlasu, který je příznačný pro smýšlení většiny českého lidu. Ale i vlastní radosti a starosti se v jeho pamětech pravdivě zrcadlí a ukazují skutečný život českého venkova v první polovici minulého století. Upřímnost a výrazová nehledanost Dlaskova tu často kouzlí půvabné idyly. A s jakou vroucností a vážností mluví o svých největších zájmech: o Bohu a přírodě! Svou lidovou moudrostí a opravdovostí jsou jeho zápisy vtělením samé duše českého lidu, projevem jeho nezdolné vůle žít. Jsou však také neznámým dosud dokladem lidové tvořivosti, zajímavým nejen pro filology a pro dějepisce, nýbrž i pro každého, kdo chce proniknouti ke kořenům naší národní tradice. Doslov a poznámky napsal Pekařův žák František Kutnar. Úvodní studii prof. dr. Josef Pekař. ... celý text
Přidat komentář
Zajímavá knížka, v podstatě takový deník sedláka, až na to že psaný většinou v ročních intervalech. Zaznamenává jak život na vesnici, tak i významnější dějinné události. Úplně ale nesouhlasím s úvodem a závěrem (edice Melantrich 1941). Mám dojem, že autoři těchto textů vyvozují příliš mnoho z příliš malého obsahu a dopouštějí se tím vlastně toho, z čeho obviňují Dlaska - fantazírování. Připadá mi, že ho odsuzují jako "malého nevzdělaného člověka, který nemá co do činění s velkými dějinami a vůbec jim nerozumí" poněkud neprávem, a že pokud by vzali dnešního člověka, jenž má na rozdíl od sedláka pravděpodobně maturitu a někdy i bakalářský titul, museli by dojít ke stejnému závěru. Dále nesouhlasím s názorem v závěru, že nechápe souvislosti a přelétává v hlavě od jednoho tématu k druhému, aniž by mezi nimi byla souvislost. Jeho zápisky nebyly určeny k veřejnému publikování a jednotlivé věty spolu v některých částech neměly souviset. Jako kdyby mi řekl někdo že jsem blázen, když si napíšu do nákupního seznamu rohlíky a šampon.
Velice zajímavý pramen o životě sedláků na vsi v raném novověku. Vhodné pro studium raného novověku.
Autorovy další knížky
1941 | Paměti sedláka Josefa Dlaska |
1898 | Zápisky Josefa Dlaska, rolníka v Dolánkách u Turnova a dějiny školy Dolánecké |
Strohý výčet života s ohledem na počasí a věci (např. povodně), které ovlivňují život sedláka. Pro mě nezajímavá knížka, avšak přínosná, neboť i takhle se dají psát paměti :)