Paměti sládka
František Barac
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443830/bmid_pameti-sladka-xjn-443830.jpg
5
3
3
Sbírka autentických záznamů z deníku houževnatého světoběžníka, zaníceného sokola a především uznávaného pivovarnického odborníka Rudolfa Tilleho (1892–1998). Člověka, který se v životě nebál riskovat, který vždy neochvějně důvěřoval vlastním schopnostem a jemuž osud připravil neobyčejně pestrou životní dráhu. Pod Tilleho rukama a pod jeho drobnohledem se pivo vařilo napříč celou Evropou. Kniha tak nabízí dechberoucí exkurz do tajů pivovarnictví, ale spolu s ním i desítky téměř neuvěřitelných, a přesto skutečných příběhů hrabalovského ražení, situovaných na pozadí evropských dějin. Třeba o tom, jak se jezdí na krách v ledové řece; jak to bolí, když si bez zeptání půjčíte tatínkovu dýmku; jaké to je, když v ocelárně změníte složení vyráběných šrapnelů a nikomu o tom neřeknete; jak je možné se z válečného zákopu dostat zpátky domů; jak se vyhrává výběrové řízení na pozici sládka plzeňského Gambrinusu; nebo jak se v srbské Jagodině zakládá nová sladovna, když vám ta původní shoří před očima.... celý text
Přidat komentář
Paměti sládka
Krásné vzpomínky na svůj pracovitý život, sem tam vtipné slovní obraty, musela jsem se i místy smát, když si vybavím, jak chytal vagóny s obilím - tzv. šmelinou někde na Slovensku. Začíná to ale vzpomínkami na dětství - a tady jsem se těšila spíš na pracovní život - ještě bylo tragicky vtipné, jak v Nitranském pivovaře nastoupil místo sládka, který s vedením pivovaru jel na daňových únicích, nechal tam 12° zkysané tmavé několikahektolitrové pivo, od pivovaru si nechal vyplatit 50.000 Kč za mlčenlivost, od berňáku 50.000 Kč za upozornění - finančák tam udělal šťáru - daňové úniky zněkolikanásobil, nechal si vrátit zpět částku 50.000 Kč od toho sládka, pivovar si tu stejnou částku od sládka nenechal vrátit. No a do těchto poměrů na nějaký čas pan Tille nastoupil. No, nikterak se ta doba nelišila od dnešní - jenom lidi chodili jinak oblečení.
Škoda, že se nezmiňuje, jak v třiapadesátém roce padly prachy, neboť si spořil na důchod u nějakého ústavu a posílal tam i peníze, když chvilku nezaměstnaný - někdy po působení v Ostravském pivovaru. Penze padly snad všem - i mému dědovi.