Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do patnáctého století
Svatopluk Čech
Hlavní zápletka Čechova vyprávění: Pražský měšťan ze solidního 19. století, majitel činžáku, pan Brouček, si vykročil po nočním popíjení z hradčanské Vikárky rovnou do r. 1420. - Autor pak líčí prostředí husitské Prahy i život v ní a heroickým prostředím provádí svého nehrdinského hrdinu. Neopomíjí využít komického účinu okolností plynoucích z různého způsobu života ve dvou tak vzdálenych stoletích, ale zdůrazňuje především kladné rysy husitství: jeho obětavost věci národní, statečnost i odhodlanost položit za pravdu i národ život i statky, i celý onen pathos kolektivního nadšení, které pomáhá lidu zvítězit nad panskou přesilou.... celý text
Přidat komentář
O dost zábavnější, než výlet na Měsíc.
Samozřejmě chápu, že obě knihy nejde srovnávat, neboť v Pravém výletě p. Broučka do Měsíce střílí autor do řad svých současníků a paroduje některé nálady tehdejší doby. O to víc mě však bavil prostší a ambicí po skrytých náznacích zbavený výlet do století patnáctého.
P.S. Splnil jsem si dávné předsevzetí ze základní školy, kdy, přiznám se ke se své hanbě, jsem knihu nečetl a jen si říkal, že třeba "někdy....".
Četla jsem ji jako povinnou četbu. Jazyk jakým je to psané, je trošku náročnější, ale když jsem se do ní zakousla, tak mě ohromě nadchla a určitě si ji budu přát jako dárek a znovu si ji přečtu :)
Poprvé jsem se s touto knihou setkal na základce v sedmé třídě, kdy nám z ní předčítala naše učitelka na češtinu. Dost mě to chytlo a ještě ten den jsem klusal do DKM (dům kultury a mládeže) a v knihovně si ji vypůjčil. Kniha je skvěle podaná a příběh sám nikde neusíná, což je velké plus. Rád se k této knize vracím i po letech a jestliže mě neomrzela doteď, už mě nejspíš do konce mého života bavit nepřestane.
Tuto knihu bych asi nikdy nepřečetla, nebýt povinné četby ve škole. A jaké bylo tenkrát moje překapení - mně se příběh velmi líbil. Myšlenku přemisťování v čase a prostoru oceňuji v literatuře dodnes. A když nenecháte spoutat svoji vlastní fantazii, tak si vlastně přečtete možná první science fiction v české literatuře.
Mně nezbývá než udělit plný počet bodů a tentokrát to není z nostalgie. Tentokrát je to za originální nápad, ale to se musíte přenést v čase a prostoru, přesněji do roku 1888. Tehdy totiž kniha vznikla a já bych aspoň na chvilku chtěla zažít to ohromení tímto příběhem.
P.S. A když už bych byla v roce 1888, tak bych se pana Svatopluka Čecha zeptala, kdo jej inspiroval ke stvoření postavy Matěje Broučka? Mně byl opravdu odporný.
P.P.S. Promiňte pane Čechu, ale další vámi napsané knihy jsem nepřečetla, i když jsem se snažila. Opravdu. Ale neztrácejte naději, člověk s přibývajícími léty prý moudří, tak možná teď...snad...? Určitě!!! :-)))
Po 35 letech jsem si knihu znovu přečetla a měla jsem z ní stejně dobré pocity, jako když jsem ji četla v 15 letech. A pořád je stejně aktuální- ach, jak je ten charakter českého člověka pořád stejný.
Jedno nelze Čechovi upřít - svou obšírnou popisností umí čtenářovi velmi zdařile přiblížit prostředí, postavy a řadu myšlenek se zjevnými stanovisky k odstínům lidského charakteru. Přesto po dalších příhodách pana Broučka už nikdy nesáhnu: Čech ho vylíčil tak věrohodně protivně, že nemám nejmenší chuť se jím a jeho nudnými peripetiemi zabývat. Kladně hodnotím dík námětu a slohu, který byl v autorově době nejspíše velmi čtivý, poutavý a činil příhody páně Broučka humornými...
Nejlépe napsaná kniha o tom nejhorším možném "hrdinovi". Autor dokázal vytvořit postavu, kterou každý musí nenávidět po prvních třech stránkách. Úžasná kniha. :-)
Knížku jsem si ke čtení vybrala jen proto, že patří mezi povinnou školní četbu, a tudíž jsem neměla žádné velké požadavky, co se zábavy týče. Byla jsem však opravdu mile překvapena, knížka se mi četla docela dobře( pominu-li některé pasáže s náboženskými popisy). Na zajímavosti přidávají i popisy středověké Prahy. Rozhodně doporučuji k přečtení. :)
Četla jsem ji jako povinnou školní četbu na střední škole - a proto, i když mě nebavila, jsem ji dočetla.
V době studií jsem tuhle knihu samozřejně jakožto povinnou četbu programově ignoroval. O to větší teď bylo mé překvapení, jak byl Svatopluk Čech vtipný.
Perfektní kniha, která je zároveň velmi aktuální. Znám bohužel mnoho osob, které se povahou panu Broučkovi v mnohém podobají. Krásné satirické provedení lidské hlouposti a omezenosti a zároveň také jedna z mála knih školní povinné četby, která mě opravdu bavila!
Wow. ._. První povinná četba, která mě bavila. To chce potlesk.
V knížce je vtip i troška napětí a úžasný konec. :D Pan Brouček je prostě nezapomenutelný a vůbec celá kniha je tak nějak... velmi dobře čitelná.
Takže lidi, studenti, téhle knihy se nebojte, na množství stran nehleďte! :DD
Četla jsem ji cca ve 12 letech, nikoliv jako povinnou četbu, ale zcela dobrovolně, a ještě dnes si pamatuju, jak jsem se nahlas smála... Vůbec jsem to nechápala jako satiru a "kritiku maloměšťáctví", těžko jsem mohla, když to bylo napsáno v 19.století, navíc pro dospělé. Přišlo mi to prostě hodně legrační.
Knížku jsme měli v povinné četbě na střední, vůbec mě nebavila, přečetla jsem ji jen proto, že jsem musela, ale bylo to pro mě utrpení.
Čteno na lyžáku v patnácti letech. Bohužel byla kniha jediný materiál, kterým šlo rozdělávat oheň v litinových kamínkách, čehož kamarádi hojně využívali. Knihu jsem nedočetl, neboť mě ve čtení někde v polovině knihy s vytrháváním předběhli :o Barbaři!
Jsem mile překvapen. Knížka byla vtipná, povedený popis, pohled na Prahu a události v husitské době. Mohu jen vřele doporučit.
Štítky knihy
historie, dějiny humor 15. století Čechy husité historický šerm historici prolínání minulosti a současnosti historie a fakta návraty domů
Autorovy další knížky
1970 | Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
1952 | Výlety pana Broučka |
2009 | Hanuman |
1983 | České humoresky |
Pan Brouček tentokráte pořádá výlet do mé povinné četby. Velice povedená kniha, která však nejednoho odradí svou starou češtinou, no a když pan Brúček zavítá do doby husitské, tak to jde teprve do hajzlu. Kniha má velice vtipné momenty, kde je vidět rozdílný posun dané doby. Nicméně charakter samotné postavy Broučka mi jde silně proti srsti.