Pán hor
Kristýna Sněgoňová
Nejmladší členka posádky vesmírné lodi Kraksna zmizela, a zatímco kapitán Moravec a poručík Vojcechovsky vyrazili na své mise, pátrání po ní zůstalo na techniku Vodičkovi a italském pěvci Giuseppem. Vyzvednout ji na planetě obřích žížal ale není žádná procházka růžovým separátem a oba musí dokázat, že ještě nepatří do starého železa. Aby mohli Amandu zachránit, musí přežít v manéži vesmírného cirkusu, vyhnout se Loydovi toužícímu po pomstě za ztrátu varlete, totiž antihmoty, a setkat se s Pánem hor, legendárním vůdcem odboje proti enlilskému impériu, který bude potřebovat jejich pomoc. To vše za klení břitkou ostravštinou a procítěného přednesu árií z Dona Giovanniho. Protože „Starò qui come agnellina le tue botte ad aspettar, vy modrý svině!“ Vítejte ve vesmíru, kde poslední nadějí lidstva na záchranu okupované planety je nákladní loď Kraksna a její svébytná posádka, vesmíru Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety, který je temný, krutý i zábavný, jak jen profesorka Krasiński dovolí.... celý text
Přidat komentář
Chápu, že psát děj se slabšími a nevýraznými postavami je těžší, ale snaha se nedala upřít. Planeta žížal byla zajímavá, ale zase planeta postrádala wau efekt. Postava "mývala" a další části knihy okopírované z mocných vesmirů Star Wars, Marvel....... Ale to je na tom to nejzábavnější. Dávám 4/5
Opět slabší díl série. Nemohu na něj pět chválu jako někteří. Začátek jsem se do čtení musel nutit žížaly mně vůbec nezaujali a pak ikdyz se to trochu rozjede je to pořád jak kdyby byla zatažená ruční brzda a prostě to nemůže pořád nabrat rychlost ikdyz se autor snaží. Necítím tam lehkost kdy dej krásně plyne a ani humor. Legie mi k srdci nepřiroste stejně jako Spad ale ten bych hodnotil rozhodně lépe.
Je to tak, Pán hor je oproti Age slabší. Nemyslím si, že nějak extrémně moc, ale slabší postavy i slabší šílenosti. Na druhou stranu trošku chytne za srdíčko a skrytých emocí je tu hodně. Jen mi je líto, že Amanda je jen takový přívěšek. Snad se z ní brzo stane nadupaná postava. Potenciál tam má dobrý.
Nevím, jestli 3, nebo 4, ale nebudu lhát, docela to zklamalo, takže za 3.
„Nikdy nevíš,
kdy budeme
potřebovat někoho,
kdo si umí
vykloubit ruce.“
„Jsme lidé z planety Země, vy kurvy.“
Ačkoli mě odrazovaly některé komentáře, a nakonec i název díla samotný, jsem se i navzdory tomu rozhodl, se do čtení pustit. Proč mít doma zbytečně nepřečtený díl série, která se vyvíjí velmi uspokojivě. A dobře jsem udělal. Pán hor není sice na pět hvězd, ale jako zábava je to dobré. Dobrodružný příběh z pera Kristýny Sněgoňové má rytmus, napětí a sem tam nějaký ten humor. Musím také uznat, že s dvojicí Vodička – Giuseppe se mnohem hůře pracuje. Nejsou tak akční, jako první dvojice.
Malá ochutnávka:
„Věřím, že tomu věříš, ale myslím, že nám právě něco upadlo.“
Větve xenthanového stromu před nimi vybuchly po zásahu laserem.
„Do prdele práce!“ zaklel Vodička, rozepnul si pás a vstal z křesla. Na roztřesené podlaze se mu rovnováha udržovala špatně, dvakrát málem spadl, z toho jednou na Rakka. „Hned se vrátím“.
„Pálí po nás,“ připomněl Giuseppe. „Žádné hned už nebude!“
Mistr Kotleta si vybral Lorda Mrdáka a Kapitána Bouchače a tak od něj očekávám víc, než od technika a italského pěvce, nebo kuchaře, jak chcete. Po lehce zdlouhavém rozjezdu to nakonec dostane koule, Amanda jednu, a čtenář může být spokojen. A když nakonec zjistíte, kdo že je to ten „pán hor“, dojde vám (mě), že ten název k tomu prostě patří. Tak že spokojenost je na místě (má) a teď zase kdoví jak dlouho budeme čekat na další knihu v sérii Legie.
Citát: I když pocházel z Ostravska, k šachtám kladný vztah neměl.
(SPOILER)
Jako asi takhle...při tom vystoupení v cirkusu jsem se smál,až jsem brečel. Ale pak už jsem se moc nenasmal.
Knížka má příběh vystavěný jinak, než ty předešlé, motivace Amandy zůstane asi všem utajena, stejně tak důvod, proč je ukousnuto zrovna ...varle? A proč Mirsove vlastně tak pospíchali odletět když vlastně nemuseli a.... Ovykle u kotletovek motivace neřeším,protože jsou podivným způsobem samozřejmé.
Na konec je potřeba zmínit,že vše směřovalo k velkému finále,které nebylo ani velké,ani napínavé ani překvapivé. Jen bylo.
Další ďil, znovu za plný počet. A teď budeme zase čekat, než se dozvíme jak to dopadne na zemi...
Pán hor - patetické až na půdu, ale skvěle napsané. Spousta odkazů na všechny možné pop kulturní ikony. Filmem Die hard počínaje, přes Pána prstenů, až po filmy Sergia Leoneho. Dál skvěle rozšiřuje vesmír Legie, ještě více přibližuje hrdiny nám čtenářům a já musím říci, že překonal i Amandu, kterou jsem doposud považoval za nejlepší díl série. Fakt se těším na pokračování. A i když nevím na čem Kristýna Sněgoňová a František Kotleta jedou, je to velice inspirativní matroš. Smekám pomyslný širák. Jen tak dál mládeži.
(SPOILER) V dalším, již šestém díle Legie, doprovázíme Vodičku, technika a pilota, a Gerasima, kuchaře a medika, na výpravě za účelem nalezení a zachránění Amandy. Jejich cesta je poměrně strastiplná, nezůstane u jedné planety a potkáme další mimozemské druhy. Vyprávění je plné nápadů a vtipných hlášek. Už samotný název planety gugel je nevyslovitelný, ale naši hrdinové si s tím poradí, prostě jí začnou říkat Chrocht. Pán hor je symbolem odporu zotročených mirsů proti enlilům a kulšešům. Kreslený deník profesorky Danky celou knihu uzavírá, dýchá z něj vědecký přístup, obzvlášť ta měřítka jsou fajn. Mise je úspěšná, ačkoliv jak se to vezme..., ale letíme dál.
Tak se nám to zase pěkně rozjelo, Amanda překvapila a přišli jsme o jednoho člena Kraksny, tedy…pardon…. Vzdorující, jsem zvědavá na pokračování.
Je to trochu něco jiného, ale pořád dobré - hlášek je tam přehršle a komických situací rovněž. Díky závěru se navíc kniha oprostila od toho, ze je to pouhý spin-off.
To čučím na některé komentáře, které Pána hor kritizují. Za mě teda o kousek lepší než Aga. Dá se říct že padla jedním dechem, ale hlavně bavila.
Asi to nebyl ten úplně nejlepší nápad, vydat dva díly Legie téměř současně. Snad, že se děj obou také současně odehrává? Jenže styl této knihy je značně odlišný od předchozích, a i když v první polovině obsahuje řadu zábavných situací, zvláště v druhé části je pochmurnější, vážnější a jakoby postrádal tu předchozí lehkost. A že to autorka umí, to už dokázala v dílech minulých. Že by to byl úmysl kvůli smutnému závěru knihy?
Každopádně jsem i v tomto případě knihu přelouskala během jednoho dne, ale přece jenom jsem z ní neměla tak dobrý pocit, jako z těch předchozích.
Měl jsem fakticky velký problém tento škvár dočíst do konce. Celá tato série se za přispění autorky začíná zvrhávat v dechberoucí slátaninu. Už ty hlášky, snažící se za každou cenu dodat humor do beznadějného příběhu mne lezly brzy krkem. Po Šprtech jsem si slíbil, že už nikdy si další pokračování nekoupím... Víc k tomu nemám co říci, škoda času a peněz.
Holt ne pokaždé to může být taková jízda. A tomuto dílu bohužel neprospěl ani ten krátký časový odstup od předchozího, protože se člověk nemůže ubránit srovnání. Nicméně od dalších dílů série mě to určitě neodradilo.
Před týdnem jsem s nadšením přečetl Agu a nevynechal přitom ani slovíčko. Dnes jsem s velkým sebezapřením dočetl Pána hor, a to jen díky přeskakování celých řádků či odstavců. Kdysi jsem označil autorčinu Amandu za "nejkotletovější" knihu a následně jí proto prominul nepovedenou zbytečnou vycpávku Šprti & frajeři. Ovšem Pán hor, kde je jakž takž zajímavých pouze prvních třicet stránek a potom až posledních pět, velmi připomíná současnou tristní tvorbu kdysi výborného Miroslava Žambocha. Fakt hrůza, nekecám! Kromě nanicovatého příběhu mám výhradu k tomu, že autorka považuje ukousnutí varlete za něco natolik úžasně vtipného, že to od poloviny knihy musí připomínat na každé třetí stránce, a to včetně detailního popisu, co se s takovou trofejí dá fantastického dělat a jak takový úlovek po několika dnech nošení na krku vypadá. Čtenářkám to možná nepřišlo, ale já jsem při každé další a další zmínce (a že jich bylo požehnaně) pocítil palčivou bolest v rozkroku. Brrr. Asi holt nebudu mít doma kompletní tucet dílů Legie, ale další autorčin příspěvek si dobrovolně nechám ujít. Hrozím se totiž toho, že bych se tam nejspíš - samozřejmě neobyčejně humornou formou - dočetl o vaginálních bradavicích nebo něčem stejně "zábavném".
(SPOILER)
Půjdu proti proudu, ale Pán hor mi prostě nesedl. Snad první díl, kdy si nepamatuji, že jsem se zasmál. Slzu na konci jsem uronil, o tom žádná, ale smát se vtipem? To ne. Nemohu se rozhodnout jaká kniha je horší, jestli Šprti, nebo Pán...možná obě tak nastejno.
Jinak řečeno, tak moc jsem se těšil na další díl(zvlášť když vyšly dva díly hned za sebou), až jsem se dotěšil...2*
Výborná kniha, napětí, vtip a smutné momenty, jako celek to i přes slabší start funguje mnohem lépe než Aga. Těším se na další..!
(SPOILER) Klíčí ve mně podezření, že Kristýna Sněgoňová bude mít o něco lepší pisatelský um než Franta Kotleta. Páč na konci jsem snad poprvé u těhle knih (včetně ostatních knih Kotlety) uronil slzu...
Autorovy další knížky
2020 | Město v oblacích |
2018 | Krev pro rusalku |
2020 | Amanda |
2021 | Šprti & frajeři |
2021 | Země v troskách |
(SPOILER) U Legie začínám mít jeden jediný problém... a to, že jsou moc krátké :D Po předchozím dílu kdy Aga s Moravcem nasadily laťku docela vysoko jsem se trošku bála, že to Vodička s Giuseppem a hledaní Amandy nepřekoná. Mýlila jsem se. Opět jedna akce za druhou a člověk se nemůže odtrhnout, líbilo se mi že stejně jako jsem mohla víc poznat Agu jsem teď mohla víc poznat Vodičku i Giuseppeho. Ale ten konec. Jako na jednu stranu jsem ráda, že to bylo svižně ukončené protože tohle jsem obulela. Je jasné že jednou to přijít muselo, ale i tak mě to dostalo. A hned dvakrát. Uf. :(
Každopádně, Amanda překvapila a to nemluvím o tom co provedla Loydovi :D (to nevymyslíš). A už teď se moc těším na další díl, který evidentně bude ze Země.