Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Klasická humoristická kniha o středoevropském vystěhovalci, který se úporně prodírá úskalím angličtiny ve večerní přípravce pro dospělé v New Yorku. Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na urputné vážnosti, se kterou ke svému vzdělávání přistupují. V roce 1963 autor svou již legendární knihu přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž by narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Po čtyřiceti letech od prvního českého vydání to byla i příležitost pro překladatele Antonína Přidala, který se svého úkolu zhostil s chutí a fantazií a ukázal široké možnosti i mnohé záludnosti češtiny vynikajícím způsobem.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan!, 1976
více info...
Přidat komentář
Nevím, zda by mi čtení knihy udělalo takový zážitek jako poslechnutí audioverze v čele s panem Donutilem. Byla to prostě pecka!
Pan Přidal se pustil do nelehkého úkolu převést pana Kaplana do češtiny podruhé (po Mistru Eisnerovi) a podařilo se mu to na výtečnou!
Dala bych sem nějaký ten citát, ale to bych mohla opsat rovnou celou knihu.
(SPOILER)
Pamatoval jsem si, že jsem knihu četl někdy ve dvaceti před dvaceti lety :) A že mě hodně bavila. Bavilo mě i divadelní zpracování. Hledaje vhodnou milou vtipnou oddechovou literaturu jsem si ji přečet znova.
A bohužel mi tentokrát už nesedla
Následují spoilery.
Kaplan je sebestředný hovado, čistá attention whore, ke který jsem si nenašel sympatie (snad jen vycházkama do přírody mi byl sympatickej).
Profesor Parkhill se kdovíproč pořád hroutí z toho, že jeho studenti něco neznají, nebo píšou a říkají špatně. Na konci pak vynadá Kaplanovi za to, že použil slovo, které Parkhill neznal?! Co je na tom špatnýho?
Co se týče převyprávění do češtiny, tak najednu stranu obrovský obdiv k Přidalovi (i před ním k Eisnerovi), na druhou stranu mi přišlo zvláštní, že se studenti diví jevům, které se vyskytují běžně snad ve všech jazycích, minimálně těch evropských (jako například přejatá slova a podobně).
Vtipná kniha se skvělým překladem do češtiny. A věřte mi, že v případě pana Kaplana to musel být skutečně překladatelský oříšek!
Moji počáteční nedůvěra rozptýlila už první kapitola a pak už to byla jízda. Vtipné, chytré. Vlastně učebnice české gramatiky jinak. Pan překladatel Antonín Přidal odvedl velký kus práce a zařadit knihu mezi stálice. Moc doporučuji. Jen asi raději nečíst na veřejnosti nebo před spaním.
" čím dříve to dozraje, tím dříve to shnije!"
Knihu jsem četl již několikrát a stále se přitom výborně bavím a nacházím tam něco nového. Zároveň je nutno ocenit opravdu vynikající překlad do češtiny Antonína Přidala. Je tam tolik překrásných jazykových hříček :-) Rozhodně všem doporučuji k přečtení.
Po dlouhé době jsem četl knihu, u které jsem se opravdu pobavil. To všechno jsem mohl díky vynikajícímu překladu Antonína Přidala.
Jsem čtenářem bratru pětačtyřicet let, ale nepamatuji se, že bych četl něco tak... snad dokonalého? Jistě, je tu Kafka, Eco, Grass, Nabokov, Rushdie, Barnes... je jich spousta, které mám rád a budu je s radostí číst, ale přeci jen - a z tohoto tvrzení neustoupím ani píďu - tohle je genialita, vlastně kongenialita té nejvyšší kvality...
Je mi jasné, že následující řádky nejsou originální (s prominutím všechny zdejší komentáře pročítat nebudu), ale nemůžu si pomoci: Jémináku, to bylo špíčkový!!! Děkuju, pane Chrouste, děkuju, pane Čídale, voboje ste čídy!!!
Pana Kaplana jsem četla už víckrát, vždycky mě dokáže pobavit.
Poprvé jsem ho poslouchala jako audioknihu a musím říct, že je namluvená skvěle. Pan Donutil se na roli pana Kapkana výborně hodil
Skvělá kniha. Ještě teď se směju, když si vzpomenu na:
-----
Vždyť i takovému velikánovi vědy, jakým byl objevitel gravitačního zákona, přidělil svérázné jméno Iša Kňufton.
(Nemluvě o renesančním titánovi, kterého pokřtil Mojše Lančelo.) Byl by snad schopen přejmenovat celou přírodu - jak napovídal úkol, v němž měli žáci uvést názvy nejznámějších druhů hmyzu. Pan Kaplan přispěl trojicí:
- Motokárek vanilkový
- Babička baví oko
- Brouk huhnivál
Další povedený návrat ke knize, kterou jsem poprvé četl jako student gymnázia na počátku devadesátek. Zakoupeno na eshopu jednoho libereckého antikvariátu za necelé "kilínko" a ....za mě naprostá bomba. Fakt jsem se ohromně bavil, takovou vzpruhu jsem potřeboval. Excelentní práce s českým jazykem, snad co stránka, to vtipná pasáž. Pro mě je až neuvěřitelné, že Leo Rosten napsal knihu, jejíž děj se odehrává v podstatě na jednom místě školní třídy a přesto je tak zábavná. V tomto směru ale patří obrovský dík panu Přidalovi za excelentní překlad (a taktéž panu Eisnerovi za překlad původní, z něhož Antonín Přidal vyšel a myslím ho ještě zdokonalil). Překladem z angličtiny do češtiny musel s ohledem na odlišnosti obou jazyků vytvořit v podstatě nové, přesto nesmírně zábavné dílo. Pane Kaplane, profesore Parkhille, Nathane, Mitnick, Moskowitz a další, budete mě fakt chybět. Moc.....Za mě jednoznačných 5*
"Z pravěku "
Jde o jazykové hry a velmi vtipné úseky díla založené na citu pro jazyk u cizinců , kteří se učí cizí pro ně neznámý jazyk a ne o to, co kdo špatně řekl nebo přeložil.. jak píšou někteří jde o hru s jazykem, která je pro přistěhovalce náročná a překladatel si s ním hezky "pohrál "
Mě se kniha hodně líbila a můžu říct, že jsem se u ní skoro celou dobu smála nahlas skvělá práce pane autore ️️
Češtinářský klenot - jak obsahově, tak (a to především) jazykově. Slovy Hymana Kaplana: „Krása nevítaná!"
„Litvák!“ zavřískl kdosi. Byl to pan Kaplan. „Mein Gott, on je Litvák!“ Prudce se otočil k profesoru Parkhillovi. „Čísahám! Je z Litvácka! Fízlovuje š, jako dyš syčí smije -“
Nad začátečnickou třídou se roztrhla nebesa.
„Fúj, Kaplan," zanyla slečna Tarnovská.
„Může Pfeiffer za to, že je cizinec?" protestoval Ch. J. Fledermann.
„Je cisinec a Litvák," zvolal Hyman Kaplan.
Knihu jsem četla dokonce dvakrát. Ne proto, jak byla skvělá. Ale proto, že i tenkrát a i teď mě přestala zhruba po 1/4 úplně bavit. Přiznám se, prvních pár stran jsem se fakt smála. Ale chyběl tomu příběh, který by byl zajímavý. Škoda. Ani tenkrát a ani teď jsem ji nedokázala dočíst.
Četl jsem oba překlady (nebo spíš převody) do češtiny, starší Eisnerův i mladší Přidalův. Přidalova verze se mi líbila mnohem více, ale to asi bude spíš dáno generačně, protože hovorová čeština v Eisnerově době byla zkrátka jiná a pro mne už vzdálenější. V každém případě smekám klobouk před oběma překlady. Který další jazyk má překlad tohoto díla? Natož dva překlady a oba vynikající?
Knihu jsem si vypůjčila v knihovně po doporučení v televizním pořadu. Moc mě nazaujala ani jsem jí nedočetla. Jen musím říct, že je to ukázka jak je náš rodný jazyk květnatý a nádherný a jak se s ním nechá pracovat a my si ho przníme všemožnými cizími hlavně anglickými slovíčky.
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
je to úsměvné v každé době, já audio neslyšela, ale i tak jsem se bavila.