Pan Kaplan má stále třídu rád
Leo Rosten
Klasická humoristická kniha o středoevropském vystěhovalci, který se úporně prodírá úskalím angličtiny ve večerní přípravce pro dospělé v New Yorku. Jedna z nejoblíbenějších humoristických knih tohoto století v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Humor je postaven především na zápase přistěhovalců do USA s angličtinou a na urputné vážnosti, se kterou ke svému vzdělávání přistupují. V roce 1963 autor svou již legendární knihu přepracoval a doplnil o další epizody a postavy, aniž by narušil neopakovatelnou atmosféru díla, které baví již několik čtenářských generací. Po čtyřiceti letech od prvního českého vydání to byla i příležitost pro překladatele Antonína Přidala, který se svého úkolu zhostil s chutí a fantazií a ukázal široké možnosti i mnohé záludnosti češtiny vynikajícím způsobem.... celý text
Literatura světová Humor Příběhy
Vydáno: 1987 , OdeonOriginální název:
O Kaplan! My Kaplan!, 1976
více info...
Přidat komentář
Tuto verzi, překlad Antonína Přidala jsem četl souběžně s verzí a překladem "Pan Kaplan má třídu rád". I když jsem se dobře bavil u obou verzí, "přidalovská" nad "eisnerovskou" zvítězila o 2 hvězdičky. Jistě, je to do značné míry dáno časovým odstupem od doby původního překladu, který působí archaicky a krkolomně. Když čtu obdobné pasáže, Eisnerova verze na mne působí dojmem dětského žvatlání, pitvoření a komolení, které někdy není snadné ani pochopit. Ve verzi Přidalově pak vidím geniálně zachycená vystoupení studenta jazykové školy, tak jak je známe, a jakými jsme sami mnohdy byli. Ale za přečtení nesporně stojí obě knihy.
Těžko říct, co se mi líbilo víc, jestli tento nový překlad či původní ze třicátých let. Některé kapitoly byly takto lepší, některé méně.. ale nedá se to lehce porovnat - snad si to jen simultánně číst. Nicméně na mnoha místech jsem se skutečně vydatně zasmál, určité pasáže jsou zase méně vtipné. Přijde mi, že největší porci zábavy produkej (spíš než pan Kaplan) samotné jednotlivé osazenstvo třídy, taková ta chemie mezi nimi. Je to možná tím, že se jednotlivá slova, popisující chování posluchačů, opakují a geniálně k nim přirostou.
Opět musím říct, že to muselo být extrémně náročné na překlad a vůbec, na znalosti češtiny. Druhý díl, dvojnásobný respekt!
Četla jsem teď po delší době, a překvapilo mě, jak moc mi tu byl Kaplan protivnej.
Z raráška a roztomilouše se tu stala posměšná a rýpavec, která to zabila psaním posměšné "básničky" do diktátu závěrečnýho, kde se posmívá svým spolužákům a útočí tam na ně formou jejich chyb. Tím u mě skončil.
Jo, jsou tam hlášky jako svině, ale Kaplan, zabil jsi to svou hnusotou.
Zklamání.
Ocenění pro překladatele to chce.
Jsou klenoty, které si schováváme někde uschované . Tento klenot už mizí z knihoven, a taky jsem tento svazek zachránila z vyřazených knih. A jak jsem si čtení vychutnávala . Pomalu, někdy jsem si četla nahlas , abych chytila tu atmosféru , abych pochopila.
Je moje angličtina taky taková ? Jak mě rozumí amíci ? Ne, není podobné knihy, nemůže být ani větší překladatelský oříšek , neznám jinou knihu ,která dokáže jak krásná čeština je.
V třídě Pana Kaplana bych chtěla být.
Je to skvěle do češtiny převedené jazykové dílko o strastech a slastech výuky jazyka. Viděl jsem i hru s O. Víznerem (pravda, tak před deseti lety) a bylo to naprosto skvěle interpretované! Doporučuji dostatek obého!
pana kaplana, první i rozšířené vydání, kdy má třídu stále rád, mne uchvátil už napoprvé, kdy jsem si ho před hafo lety přinesla z antikvarátu. četla jsem ho mnohokrát, užívám ho místo antidepresiv, když jsem bojovala s bolestí ze ztráty jednoho z nejbližších, a nevěděla, jak udělat, abych zničehož nic nezačala brečet na veřejnosti, napadlo mne-pan kaplan! a víte co, fungovalo to, prostě v kterémkoliv místě pana kaplana otevřete, za chvilku se začnete culit, a pak se musíte kousat do rtů a štípat se, abyste se nechechtali nahlas, když jste na veřejném místě. dokonalé antidepresivum, alespoň pro mne. jsem velice udivena negativními pocity některých čtenářů, možná je to tím, jaký má kdo vztah k češtině, mne spolehlivě rozchechtá, i jen ve vzpomínce: "vůl je vyklíštěný kráv", a i jiné perličky, když jsem naposledy četla tuto větu, vyprskávala jsem (na veřejných místech, jako je metro a pod) 2 dny smíchy a nešlo to ovládnout, stále jsem tu větu viděla před očima. . .
Úžasně přeložené či spíše přepsané do češtiny! Skvělá hra se slovy. Máme opravdu nádherný, barvitý jazyk. Klobouk dolů před panem Přidalem.
Sehnala jsem tuto knihu i v originále - zatím jsem ji nečetla, ale myslím si, že ten českou verzi nepředčí.
Kráduluju! Kluk a čípy!
Kniha, ze které jsem maturovala, kdysí dáááááávno, úžasný český překlad - v podstatě překladatel odvedl stejnou práci jako autor.
Pokud máte rádi češtinu, doporučuji, všichni se pobavíte. Vlastně se tam nic neděje, ale je to sranda. Četla jsem ji asi 300x. Některá rčení se navždy ustálila v mojí mluvě, a kdo nečetl (většina), kouká na mě s povytaženým obočím, zda jsem v pořádku.
Já se u toho hrozně nasmála :-D ve vlaku jsem rozesmála spolucestující jak jsem se brečela smíchy :-D
Jsem rada že na větu: "Jako dyš vyteče chrobákovi z lopaty." jsem narazila až doma, to by mě z vlaku vyrazili asi v plné rychlosti :-D
Eisnerův překlad mi kdysi věnoval tatínek a smíchy mi bylo špatně.Zrovna jsem se začínala učit anglicky takže problémy s mrzačením cizího jazyka byly velice aktuální.Verzi Antonína Přidala jsem si později opatřila sama a neskutečně jsem si ji užila také.Souhlasím s názorem že první(tato)knížka je lepší ale nezklamala ani druhá.A pan Kaplan který to nevzdává přes absolutní nedostatek talentu mi občas pomáhá pustit se do věcí ve kterých nejsem moc dobrá.
Po této knize sahám vždy znovu, když klesám na mysli stran svých cizojazyčných dovedností aneb "sbohem gramátyčko, jak do chlíva tak do kostela! " Nic tak nepotěší jako vědomí, že v tom určitě nejsem sama :)))))) A pak když přijdou chmury, tahle kniha na ně zabírá.
Stačí, aby som si prečítala pár viet z hocijakej stránky tejto knihy a hneď sa začnem usmievať. Ľúte súboje, ktoré vedú svojrázne postavičky s nevyspytateľnými jazykovými pravidlami i medzi sebou navzájom, sú opísané s veľkou porciou vľúdneho humoru a pohody. Kontrast medzi komicky skomolenou a často nelogickou priamou rečou frekventantov večernej školy a vycibrenou kultivovanou nepriamou je proste skvostný. Hotový jazykový koncert! Nemôžem inak, len dueto tvorené autorom a prekladateľom obdivovať.
Byla jsem na divadelním představení a i když jsem hlavně ze začátku musela dávat větší pozor o čem to vlastně mluví, bylo to super! A tak jen spíš ze zvědavosti jsem si půjčila i knížku a myslela si, že do ní jen tak nakouknu, že se mi bude špatně číst, ale nakonec jsem ji přečetla celou a hrozně mě bavila. Neuvěřitelné jak některá obyčejná slova můžou být vtipně zkomolena a rozpoutává se nekonečná diskuse mezi profesorem a spolužáky. Prostě pan Hymana Kaplana jsem si zamilovala, ale bohužel to na mě má "špatný" vliv, protože některé výrazy bych chtěla používat a musím si dávat pozor.... Velký obdiv překladateli, protože v češtině je to úplně jiná originální knížka než v originální angličtině. Na konci knihy zmiňuje, že mu hodně pomohly přebrepty jeho malých dětí, když se učily mluvit, tak jsem si vybavila začátky mluvení hlavně mého staršího syna. Komolil si slova po svém. Paní logopedka říkala jak si krásně hraje se slovy a písmeny, ale já už z toho měla nervy, pořád dokola opravovat a správně vyslovovat. Ale teď jsem si to užila. Jemináku...Gráduluju… Pokrokávám...napísnout...S poctivostí nejdelší cesta.... atakdále
Krásná humoristická kniha. A přestože ji napsal Leo Rosten, přeložit knihu založenou na hře se slovy v podstatě znamená napsat ji znovu, takže se skláním i před překladatelem.
Krásná humoristická kniha, kterou bych předepisovala každému na vyléčení pošmourného odpoledne a životního splínu.
A na místě je také vyzdvyhnout báječnou práci překladatele, který vlastně vytvořil novou knihu. Skvělá práce.
Samotný román je neskutečně zábavný, ale můj obdiv má Pavel Eisner, člověk který napsal mimo jiné Chrám a tvrz - nepatetickou oslavu našeho rodného jazyka, ale i stejně vtipnou povídku Jak jsem učil češtině, která nemá chybu v podání Karla Hogera. Překlad rozšířeného vydání páně Rostena už neznám stejně jako překlad Antonína Přidala - kdo jiný další mohl dokázat přeložit knihu dokonale. Smysl pro humor v kombinaci s nepředstíranou kultivovaností byl Antonínu Přidalovi vlastní, takže nemám pochyby o kvalitách jeho překladu, nicméně dostal se mi do ruky Eisner a tím jsem se od Kaplana dostal k Chrámu a pochopil jsem, co oba pánové svým překladem dokázali - čeština je úžasný jazyk! Asi zkusím sehnat originál, abych si aspoň rámcově dovedl představit, jak se ony hlášky liší v angličtině a v češtině. Jinak hláška pana Hymana, kde měl použít slovo pasák a prohlásil, že "voják pozdravil lam pasáka" mně rozesměje kdykoliv si na něj vzpomenu. Mám hodně rád dílo Betty McDonaldové a cítím tam nějakou sounáležitost a nejvíc při jejím popisu návštěv kurzu tvůrčího psaní...jinak děkuji moc všem zdejším dobrovolným kritikům, osvěžil jsem si řadu hlášek, které jsem pozapomněl a jsem hrdý - jsem v dobrém klubu.
Když jsem tuhle knížku četla, obdivovala jsem autora i překladatele, když jsem viděla její divadelní podobu, přibyl obdiv ke všem, kdo se na ní podíleli. Kdybych měla to všechno ohvězdičkovat, úplně by se od toho rozsvítilo.
Konečně přicházím do věku, kdy začínám číst povinnou četbu ze školy :). Před panem překladatelem smekám, ale..je to dlouhé, dlouhé, dlouhé.. Opravdu doporučuji něčím proložit, bo věčný smích Nathana P. Nathana, ruměnec slečny Mitnickové a pleskání do tváří pana Pinského, se občas zajídá.
Ovšem..jinak je to špíčková kniha! Kou kej :).
Autorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Tahle kniha mě donedávna míjela, půjčila mi ji známá a jsem za to ráda. Zajímavý by mohl být i originál (kdyby moje angličtina dosahovala požadovaných kvalit :-) ), ale v češtině to je, jistě díky vynikajícímu překladu, prostě skvost. Čeština je krásná a má svoje úskalí. Nejdříve jsem si myslela, že knihu jen tak prolistuju, ale tak se mi zalíbila, že jsem si pořídila do své knihovny vlastní výtisk.