Pan Ovocňák
Nicolas de Crécy
Pan Ovocňák série
1. díl >
Věčně přežraný a udýchaný novinář Klárk Kent je již za svým profesním zenitem. Může jeho kariéru, ba celý život, změnit speciální pomeranč, který mu propůjčí nebývalé schopnosti?
Přidat komentář
Tak tenhle koment jsem napsal před 10,5 roky: Roztomilé, příjemné, no-mainstreamové počteníčko s ulítlou kresbou, od qerrého jsem fšak očekával více. Gadžopádně SPO je zatím nejsympatičtější superhero, co jsem měl možnost poznat. Dějová linie byla ale docela předvidatelná a i když celé je to super nápad, nejaké zajímavé zvraty se nekonaly. Tlustý naivní trouba zachránil lidstvo, dobro zvítězilo nad zlem a výpočítavostí, hlavní záporák vylil nakonec svou duši a všichni jsou spokojeni. Lehká, příjemná, oddechová četba, pohlazení po duši, nic zásadního, ale jsem rád, že to mám. Navíc, když už je to vyprodáno;-) a o 2. vydání silně pochybuji.
Zápletka mě neurazila ani nenadchla, nicméně musím říct, že vše ostatní mi bohatě vynahradila de Crécyho kresba- bavila jsem se s každým jedním okénkem a stále jsem doufala, že příběh ještě neskončí, jen abych se mohla bavit ještě o chvilku déle.
Autorovy další knížky
2008 | Doba ledová |
2015 | Flašinet |
2017 | Salvatore |
2001 | Pan Ovocňák |
2016 | Nebeský bibendum |
Tak jako vegan a ovocemil jsem ke komiksu přistoupil se zkresleným, pozitivním zaujetím.
Bohužel mě komiks vůbec nezaujal. Řekl jsem si, že se tím prokoušu alespoň do poloviny a pokud se to nějak nerozjede, tak se s tím dále trápit nebudu. Nedočetl jsem.
Kresba je podprůměrná (i já kreslím líp). Příběh taky o ničem. Kdyby to mělo alespoň nějaké ponaučení ve prospěch ovoce a jeho zdraví prospěšnosti. Tak budiž. Ale ani toho jsem se nemohl chytnout. Prostě nic.
Jeden z nejslabších komiksů, který jsem v poslední době četl.