Pán přílivu
Pat Conroy
Tom Wingo, po celý život pronásledovaný vzpomínkami na své neutěšené dětství odjíždí do New Yorku za svou sestrou, která se již několikrát pokusila o sebevraždu. Během zoufalého pokusu zachránit zdravý rozum své sestry a vlastní duši, se Tom a Susan vydají na nepříjemnou cestu dlouho potlačovanými vzpomínkami - cestu, na které jak oběť tak zachránce zjistí skutečnosti, které jim oběma změní život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , CinemaOriginální název:
The Prince of Tides, 1986
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem četla někdy na střední, to mohlo tak být z kraje let 2000. Díky filmovému zpracování nelze zapomenout. Jsem ráda, že jsem dočetla, protože opravdu téma je dost těžké a bolestivé. Film se mi hodně líbí a sem tam na něj kouknu. Knížku bych si ráda přečetla znovu, ale trošku se bojím. Vlastně v dětství takhle moc na mne zapůsobily (otřásly ?) 2 filmy (knihy) - tato a Smažená zelená rajčata - jsem ráda, že i tato kniha vyšla česky, tak se do ní pustím.
Velmi těžká kniha, vyvolávající vlastní dětství s neveselými vzpomínkami. Kdo ho nemá zvládnuté, neměl by tuto knihu číst. Čtyři týdny jsem se snažila, překonávala noční můry a denní deprese, odkládala knihu, abych pokračovala, až se dám dohromady. Přinesla mi zásadní poznání, že děti vždy chrání svoji matku, ale ne každá matka chrání své děti. Popravdě, tohle jsem vědět nechtěla. Ale jen díky Pánovi přílivu jsem byla schopná si to připustit, takže říkám: je to skvělá kniha, jsem ráda, že se mi podařilo ji přečíst a doufám, že už nikdy více.
Vynikající kniha , srovnatelná s barvitým filmem. Líbila se mi role B. Streisandové , ale spoustě lidí není vzhledově pochuti. Film vyvolává silné emoce, krásná matka , která zradí vlastní děti . A děti odnášející si traumata do dospělosti.
Kniha i film jsou uvěřitelný , dokázal bych poukázat na takto milující rodiče.
I já mohu říct , že podobné rodiče mám. Je zajímalo spíš jejich blaho v době mého dětství , vychovávali mě prarodiče. V době okolo 18 narozenin najednou zjistili , že mě neznají , a já hledal cestu za svými zájmy a osamostatnil se. Positivní záležitosti je dft. nikdy nezajímali a v negativních mi ještě přidali, ať už šlo o rozchod s partnerkou , či přijití o práci. Snad jsem se poučil a raduju se z maličkostí , a ze špatných věcí se musíme poučovat všichni, ne zničit celou rodinu a nepodpořit se.
I syn B. Streisand ve filmu strádal , musel být v tom , co otec řekl nejlepší, ostatní otce nezajímalo , a to jak se svým úspěchem nakládal ,bych nazval po Česku : Jako prase.
Knihu vřele doporučuju , a autorovu druhou knihu - Hudba na pláži taktéž
Kniha má dvě linie: současnou, v níž se Tom schází se sestřinou lékařkou, aby jí vyprávěl o jejich dětství, a minulou, rodinnou historii ze svérázného kraje bažin. Současná linie není ani náznakem pravděpodobná, je to vytoužená fantazie nebo mnohomluvný milostný románek – psychiatrička je popisována jako ztělesnění vyrovnanosti a elegance, ale opakovaně ztrácí sebekontrolu, od prvního týdne se Tomovi svěřuje se svými rodinnými problémy a nepokrytě si říká o komplimenty, nechá ho stýkat se se svou rodinou, ale udělá z něj toho ideálního Muže s velkým M, kterým touží být.
Obsažnější historická linie má nakročeno k velkému románu, košaté lyrické pasáže o přírodě, obrazivé vyprávění o mizerném manželství a dětství v něm, o veselých i zvláštních zážitcích příbuzných, o sourozeneckém poutu a různých řešeních otázky, jaký má život smysl. Většina událostí je ale o krůček za hranou, jsou příliš patetické, příliš fantastické, vyhrocené ad absurdum. V jednom případě by to nevadilo, ale jako pravidlo to z historického psychologického románu dělá senzační blýskavý šperk.
A především je největší slabinou českého vydání překlad. Kniha u nás zjevně vznikla narychlo jako doplněk k filmu, takže překlad i redakce mají bídnou úroveň. Kostrbatý, nepřirozený jazyk ničí autorovy lyrické obrazy, o nichž věřím, že jsou v originále nádherné, a rozptyloval a vztekal mě natolik, že jsem měla problém soustředit se na příběh. Nepřeložené základní reálie, jako anglické názvy školních ročníků a uvádění teploty ve °F, s tím jdou ruku v ruce.
Např. „Za kormidlem garnátové lodi, s úsvitem ukapávajícím své dobré oleje po vodách a s navijáky sténajícími pod váhou sítí, byl můj otec absolutním pánem.“ (s. 224)
„A přece nejbáječnější nápady ho napadaly jako nekonečné volné asociace na řece, když v ranní temnotě vedl svou loď mělkými kanály.“ (s. 225)
Ihned po přečtení jsem se podívala i na film a jsem ráda, že ani kniha ani film nebyly zklamáním, naopak dojemný děj mě dohnal i ke slzám....:-)
Krasny pribeh. Krasny film. Nezapomenutelna kniha. Pribeh plny vzpominek, lasky a utajenych besu z detstvi.
Velký dramatický příběh, kráčející důstojně ve stopách tradice těch nejlepších amerických jižanských autorů. Osudová sága jedné rodiny, která se tak moc milovala a nenáviděla zároveň, že je společně prožité roky zahnaly až za samou mez snesitelnosti a hranici života a smrti. Příběh Toma Winga, jeho sourozenců a jejich rodičů je mnohovrstevným, psychologickým dramatem, které se převaluje opojně a nebezpečně zároveň, stejně jako slané mokřiny Jižní Karolíny. Čtení to není pohodové, je zneklidňující, drásavé, pomalé a hluboce zasahující. A přitom krásné a dojemné zároveň.
Oproti filmu je kniha mnohem, mnohem komplexnější, hlubší a přesvědčivější. Opravdu skvěle napsáno a velmi nadčasové. Kniha s velkým K.
Dluh vůči nádhernému filmu mám srovnaný a klaním se autorovi i překladatelům za tak silný zážitek. Papír, kam jsem si chtěla zapisovat památné věty, zůstal nedotčen, protože bych musela přepsat celou knihu. Chystám se po letech zopáknout film a už teď vím, že v něm tentokrát, možná marně ale přesto, budu hledat Luka a jeho tygra.
Pár dobrých míst, ale jinak ukecané a nepřesvědčivé. Ta obálka mě měla odradit ... no, dobře mi tak!
Příběh prolínající se problematické současnosti s tíživou minulostí.
Překvapivý závěr.Četla jsem opakovaně a můžu jen doporučit.
Tento román je i zfilmován a film zklidil velký úspěch i pro herecké obsazení. Je to jeden z mých nejoblíbenějších románů, je psán v retrospektivě, moc dobře se čte a zčásti i přibližuje reálie Jihu Ameriky. Tom psycholožce své sestry vypráví o dětství a o rodině Wingů, ale též se zaplétá do krátkodobého vztahu s touto ženou. Závěr moc pěkný a k popřemýšlení a je to román na který se nezapomíná.
Tak jsem se hecla a dala si re-reading. A teda ... tleskám svému náctiletému já, že tohle dokázalo přečíst. Mé současné já to sice přečetlo, ale víceméně (spíš více) protrpělo víc jak polovinu knihy. Díky za film, jež řadím mezi mistrovské dílo za to, že z knihy udělal stravitelnou formu. Bylo to rozvláčné, poetické až patetické, nudné taky. Tahle rodinná sága měla být vydána jako román na pokračování. Bylo toho prostě moc. Asi se mi nejvíc líbila hlavní linka, kolem které se to točí ve filmu, ale v knize navíc informace o prapředcích - to bylo ubíjející. Charaktery postav jsou opravdu strašně poškozené a čtení o Lile, no prostě fuj, taková manipulace a nenávist. Pořád jsem si říkala, kdeže se to vzala ta obliba Toma, když byl natolik bezpáteřní. No a taky ty příšerně dlouhé kapitoly a ten časový mišmaš k mé spokojenosti nepřispěly. Chm. Nevím, jak s hodnocením....