Dve veže
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137794/bmid_dve-veze-137794.jpg
5
7736
7736
Pán prstenů série
< 2. díl >
Pán prsteňov je dielo, ktoré sa v uplynulých desaťročiach dočkalo desiatok vydaní na celom svete. Dramatický a spletitý príbeh o čarovnom Prsteni si získal milióny čitateľov a popredné miesto v klasickom fonde svetovej fantastickej literatúry. Tolkienov rozprávačský talent a záujem o mytológiu vytvoril neuveriteľný svet fantázie, schopný vtiahnuť do svojho deja mladých i dospelých milovníkov čarovných príbehov o rozprávkových bytostiach z tajomných končín krajiny Stredozeme, ktorej existencia je ohrozená rozpínajúcim sa zlom. Dve veže sú pokračovaním príbehu po rozpade Spoločenstva Prsteňa.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Tento druhý díl se mi četl o dost obtížněji než první, až na nějaké malé zajímavé a napínavé pasáže. Na můj vkus se vše až moc a detailně vleklo. Na třetí díl, konec série, jsem však zvědavá!
Kniha opět nezklamala, výborně se to četlo. Je zde vidět velký rozdíl od filmů. Docela mě zarazilo, že vlastně skoro celý první a druhý díl se mluví o Sarumanovi ale na rozdíl od filmů se zde prakticky nevyskytuje.
Asi jako většina jsem se ke knihám dostal okolo boomu, který způsobila filmová adaptace trilogie (2001-2003), tehdy jsem dostal a přečetl pouze první část, takže dokončení trilogie je pro mě prakticky dvacetiletým restem. Věřím že pochval se tu knize dostalo přehršel: "Tolkien - otec moderní fantasy", "můj děda ho ve skutečnosti potkal v Londýně", "nikdo nedokáže pochopit, co cítím, když to čtu" apod. A proto bych se rád spíš zaměřil na negativa, i když mi kniha připadá solidní i s odstupem času, koneckonců nikdo nemůže popřít její vliv na žánr moderní fantasy, ale: Nelíbila se mi přítomnost určité teatrálnosti, hlavně v dialozích "Legolasi, příteli můj, podej mi to mýdlo," řekl Aragorn a elf už se pro něj shýbal..". Chci říct, jediný důvod proč to nepůsobí jako křeč je fakt, že je to epická fantasy, které se určitá teatrálnost odpouští, protože se odehrává v jakémsi paralelním mýtickém středověku, zároveň mě ale tahle teatrálnost iritovala a to i s přihlédnutím ke všemu. Myslím si, že Tolkienovu universu není co vytknout, protože to inspirovalo a ovlivnilo generace žánrových autorů, kteří jej bez ostychu a konstantně napodobují a kteří přišli se stovkami a tisícovkami podobných vizí a tenhle vliv mu zkrátka upřít nelze. Některé části, speciálně oproti filmu sice skvěle prohlubují kontext a dodávají scénám jiný rozměr,
protože postavy mnohem více tápají v nevědomosti, váhají... zatímco ve filmu všichni hned ví vše. Jen hned jedna z úvodních částí, kde Aragorn, Gimli a Legolas potkají Éomera je co do dialogu velmi odlišná od knihy, ale chápu že pro kontinuitu a tempo filmu musela být část přepracována. Tady už se naráží spíše na médium vs. médium. Některé pasáže jsou ve filmu ale i lépe podané, třeba samotná smrt Boromira, jeho poslední slova s Aragornem jsou definitivně lepší ve vizuální podobě. Navíc bych z dnešního pohledu zařadil literturu i přes její kontext jako fantasy pro náctileté. Má to jistou naivitu a prostoduchost i přes fakt, že tam Tolkien vměstnal symboliku ke skutečnému světu apod. Takže abych to shrnul, pro mě to bylo spíš prohloubení dobře známého děje a že Peter Jackson odvedl setsakra dobrou práci v tom, jak tuhle trilogii převedl na plátno, ale já jako teenager četl Kingova Zabíječe, takže co do epičnosti už tohle má dnešní generace čtenářů problém více oslovit. Je to takový lehký a dobrý, jak Mozart, ale když má člověk radši Rachmaninova... Moje očekávání od literatury jsou už mnohem výše a jinde, takže ti, co Tolkiena dissují, dokážu je pochopit stejně tak, jako dokážu pochopit ty, co jej naprosto žerou.
Po skvělém prvním díle přichází druhý neméně dobrý. Snad trošku jiný co se společenstva týče. Chodička je to opět velmi tajemná prodchnutá ponurou náladou hrozícího nebezpečí i novým poznáním hlavních hrdinů, jejich pocitů a niterních strachů. Příběh zase o něco graduje k velkému finále a píď po pídi se sune vpřed. Popisi Středozemě jsou divotvorné a čarokrásné jak už jsme u Tolkiena tak nějak navyklý. Tohle fantasy má vpravdě své osobité kouzlo. Zvukomalebný bohatý jazyk používající archaismi jaký se dnes už nevidí, to je pastva pro oči. Pro někoho utahané, rozplizlé, naivní neřkuli v porovnání s dnešní fantasy. Ovšem tohle porovnávat lze i nelze. Je to zkrátka jiný žánr více podobný pohádce kdežto dnes se píše rychle, tvrdě, krvavě, inu tak jak si žádá čtenářstvo. Za mě 5 hvězdic. Víc nejde. Sakra...
Skvělá kniha! Moje nejoblíbenjěší z celé trilogie - i když uvidíme ještě, co přinese poslední díl, je to už hodně dlouho, co jsem knihy četla. =)
Nádherné pokračování příběhu Toho, který nesl prsten. Kniha je barvitá, plná krásných přirovnání a metafor, a také vás Tolkienovo vyprávění vtáhne přímo do děje, že se nebude moct odtrhnout. Části s Glumem rozhodně patří mezi moje nejoblíbenější. Dá se vůbec tomuhle geniálnímu výplodu fantazie dát méně než pět hvězdiček?
Tolkienova fantazie byla úchvatná, vůbec mi nevadí, že knize je skoro 100 let, četla jsem se zatajeným dechem a také proto, že se s dětmi chceme podívat na film a udržujeme tradici "nejdřív čti, pak koukej", právem patří do top 100 všech knih ever, a vůbec mi nevadí, že v celém 2. díle vystupuje jen jedna žena, třeba však enti najdou své tisíce let ztracené polovičky ve svých zahradách, báječný svět! (září: 384 str.)
V minulosti to byl hit.
Film dodal popularitu, ale se soudobou konkurenci fantasy se nemůže vůůůbec rovnat :-(. Je to nuda, zdlouhavé a jako ve všech jeho knihách to vyřeší orli.
Druhý díl skvělé trilogie. Nutno dodat, že se v dosti případech odlišuje od filmového zpracování a moc se mi to líbí.
Famózní, nemám slov. Během třetí knihy mě příběh trochu ztratil. Nevím čím to bylo, jestli mnou nebo knihou, ale prokousával jsem se dlouhý čas bojem proti Orthanku. Možná zde bylo příliš mnoho velkých událostí a příliš málo malých událostí, popisující strasti půlčíků. Knihu čtyři jsem přečetl jedním dechem. Znovu jsem naplno sdílel cestu hobitů a díky skvělému stylu psaní jsem si připadal jako nejmenovaný člen jejich tažení za zdánlivě nemožným posláním. Celkově kniha opět perfektní, ale zatím u mě vede Společenstvo.
(SPOILER)
Nemohla jsem se na druhý díl dočkat a musím říct, že mě nezklamal ani v nejmenším. Dokonce se mi zdál o dost lepší než Společenstvo prstenu-byl čtivější, napínavější a byla jsem tak šťastná že se neočekávaně navrátil Gandalf. Děj se v podstatě na chvíli nezastavil, pořád se něco dělo. Navíc se mi líbilo, jak byla kniha přehledně rozdělena do dvou polovin podle toho, o jaké části rozpadlého Společenstva se hovořilo. Mě se nejvíc líbila část s Frodem a Samem, závěrečný boj s ohavnou Odulou byl neskutečně napínavý a dojímala mě oddanost Sama k Frodovi, která mě ještě víc utvrdila v tom, že hobiti jsou prostě nepřekonatelní a v téhle knize pro mě budou vždy na prvním místě.
Jen jedno mě trápí: dokud si nepřečtu závěrečný díl, asi nebudu moct spát pro hlavu plnou domněnek, jakže to celé dopadne...
Co jen k této knize napsat? Je to součást jedné z nejúžasnějších trilogií a já byla nadšena být součástí tak velkolepému příběhu. Svět Středozemě je nádherný, nevyzpytatelný, neustále vás překvapuje a odhaluje nejen krásu, ale i temná a zlá místa, kde hrdinové musí najít naději a sílu dál bojovat.
Entové, jejich historie byly jedny z úchvatných částí knihy. Tak jako bitva o Helmův Žleb, která byla popisována velice poutavě.
Postava Sméagola patří k nevýraznějším charakterům a scény, kde vystupuje, patří k mým oblíbeným. Velmi jsem si oblíbila udatného Rohira Eomera, který byl v těžkých časech oporou strýci Théodenovi.
Je to radost, číst skvost, jako je kniha Dvě věže.
Môj najobľúbenejší diel. Dej je nabitý udalosťami a dovolím si povedať, že v rámci trilógie je v ňom najviac zásadných a ikonických momentov. Od návratu Gandalfa, cez prebudenie Theodena, bitku pri Helmovej rokline, fascinujúcich entov (o nich by som si prečítal hádam aj samostatnú knihu), schizofremického Sméagola, až po útek pred Opachou...skrátka, dej nespomalí ani na moment. Pri tomto dieli ma zároveň najčastejšie napadá, koľko nenapísaných príbehov ešte Tolkienova myseľ ukrývala.
K tomuto Tolkienově životnímu dílu.. daru lidské společnosti, snad netřeba nic dodávat. Leda snad, že kdo tyto knihy dosud nečetl, neměl by to již odkládat ani o den.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Protože mě audiokniha prvního dílu Pána prstenů bavila, pustila jsem se hned do druhého. Dvě věže se od filmového zpracování lišily ještě o krapet víc a bylo tam víc částí, které mě moc nebavily. Naštěstí jsem se nemusela trápit s knihou a jen poslouchat příjemný hlas pana Aleše Procházky. A řeknu vám, Gluma umí perfektně.
Jeho hlas mě zkrátka šíleně baví. A díky němu jsem si to užila o to víc. I když dějově to byla občas nuda, ani na chvíli mě nenapadlo audioknihu stopnout a přestat poslouchat.