Dvě věže
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139031/dve-veze-139031.jpg
5
7661
7661
Pán prstenů série
< 2. díl >
Společenstvo Prstenu je rozděleno. Frodo a Sam pokračují ve svém putování podél Velké řeky Anduiny sami - tedy až na tajemnou postavu, která se krade za nimi a sleduje každý jejich krok. Tak pokračuje Pán prstenů, klasické dobrodružné vyprávění J. R. R. Tolkiena, jež započalo v románu Společenstvo prstenu a končí ohromujícím vyvrcholením v Návratu krále.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Tento díl jsem poslouchala jako audioknihu a byla to vynikající volba.
Aleš Procházka svým hlasem KAŽDÉ postavě nadělil rozpoznatelnost a specifický charakter a nikdy to nebylo přes čáru. Ani Hmmm, húm Stromovouse, ani Milaaaaašku, hobitci - Gluma a už jenom za to má tento díl za mě 50 hvězdiček.
.
Dvě věže jsou míň naivnější a míň uvádějící do děje, (logicky) než Společenstvo.
Znáš postavy a jejich záměr, tak teď je jen jdeme zachránit, přiřadit společníky a vzhůru do boje.
Já se netajím, že Dvě věže jako film zbožňuju. Jejich přímočarou naraci, to jak stmelují seznamovací začátek a osudový konec (Návrat krále).
Mají v sobě neklid před bitvou a to by jim mohlo stačit, ale ne - připravte se na zásadní zvraty, velká odhalení nebo nečekané odchylky od filmu(aspoň pro mě).
Aragornova rozdílnost s filmem je v mých očích nejmarkantnější. Víc se zná ke svému odkazu, na každém rohu se ohání svým původem a slavným mečem. Musela jsem si dost zvykat.
Je to srdcová záležitost hned po prvním přečtení. Entové, přátelství Gimliho a Legolase, střet se Sarumanem, Palantír, nejde vybrat nejlepší moment.
Abych teda nebyla jen u pozitiv- oproti filmu mě mrzí menší pompéznost bitvy o Helmův žleb, chabé vymítání Théodéna nebo absence scény Froda se světýlky v močálu
.
Tak! S jsem připravena na Návrat krále a zničit Prsten, těším se moc.
(Ale jestli slavná věta Éowyn je jenom ve filmu, tak takovou odchylku asi nedám :-D)
(SPOILER)
Putování Froda Pytlíka a Samvěda Křepelky (a samozřejmě jejich kamarádíšek přítelíšek věrný Glum) v dalším díle bylo mnohem obsáhlejší a taky táhlejší. I přesto mě bavila mnohem víc, než třetí část knihy se zbytkem družstva. Kapitola se Stromovousem ale byla zajímavá, poučná, ale místem i poněkud uspávající.
Nejvíc bizarní část mi přišla Saruman vs. "znovuzrozený" Gandalf, kdy si tam Gandalf nakráčel jako pán, sebere Sarumanovi hůl, protože zlobil a když bude hodný, dostane hračku zpět. Asi jsem čekala nějaký víc epický souboj mezi dvěma nejmocnějšími mágy a setkání se Sarumanem mě proto tak trochu zklamalo, jak vlastně patetický to bylo.
Krom toho snad k druhému dílu výtku nemám, za mě určitě lepší než první. Rovnou se vrhnu na poslední díl, dokud mám děj čerstvě v hlavě.
Inu, přátelé, jeden den. Tak nějak jsem si k tomu večer sedl a druhý den jsem to dočetl. Jsem si po těch letech, kdy jsem knihu nečetl, nějak neuvědomil, jak čtivý text to vlastně je. Famózní!
Nebudu se tu snad rozepisovat o všem fascinujícím, co v knize Tolkien napsal. Je to zkrátka mimořádné čtení, které takřka nemá chybu. Takřka. Dovedu si představit, co k tomu autora vedlo (a stejný postup samozřejmě zopakoval v knize následující), přesto se mi v kontextu dnešní literární kultury zdá poněkud nešťastné rozdělení na dvě knihy, z nichž jedna pojednává o skupině Aragorn, Legolas, Gimli, Pipin, Smíšek a Gandalf, druhá o skupině Frodo, Sam a… Glum? Glum se Smeagolem. Jistě, vcelku jsou vytvořeny dva kompaktní příběhy, které se v zasazení světa vlastně ději samostatně a na sobě nezávisle. Myslím však, že kompozice neustálého napětí by fungovala dramatičtěji (což ale zase nebyl plně Tolkienův záměr) a byla, po mém soudu, čtenářsky méně náročná. To je však jedna výtka. A to je vše.
Kniha má všechno. Přenádherné popisy, skvělé dialogy (mírně trpící překladem, zde doporučuji spíše originální znění). Na rozdíl od první knihy je zde přítomno větší množství akce. Což tedy nehodnotím jako cosi a priori dobrého, jen to konstatuji. (Stojí však patrně za zmínku, že Tolkienovi jdou popisy a dialogy (a monology) mnohem lépe, než akční pasáže. To je u fantasy autorů dosti netypické, větší část fantasy stojí na akcích.) Každá z knih má svou symbolickou postavu, která je zkrátka fascinující. V knize třetí je to Ježíš… tedy pardon, Gandalf, v knize čtvrté zase duo Glum, Smeagol. Jejich úloha, symbolika a proměny jsou fantastické a doprovází čtenáře celým literárním požitkem. Mohl bych dále vyjmenovávat jednotlivé části díla, ať ty zkrátka nádherné, ty geniálně napsané, či ty symbolicky (respektive mytologicky) zajímavé. Neudělám to. Kniha jako celek působí famózním dojmem a nemá dále smysl z ní vytahovat jednotliviny.
Druhý díl putování Froda se Samem bylo více táhlejší, ale zase postavy poukazují na jejich vlastnosti. I když to byl takový pomalejší průběh, bylo co číst.
Říká se, že druhý díl je málokdy lepší než první, ale Dvě věže jsou právě touto výjimkou. Oproti Společenstvu je příběh daleko dynamičtější a pro přehlednost jsou linky rozbitého společenstva a Froda se Samem odděleny do dvou knih, podobně jako byla cesta do Roklinky a z ní. Zatímco ve filmové adaptaci mne příběh Froda tolik nebavil, v knize působí daleko lépe a to i rozmluvy s Faramirem, kde se hobit snaží mluvit velice opatrně. Obecně zde postavy konečně nabírají nějaké obrysy a byť akci Tolkien tolik nepopisuje, stejně se ke čtenáři dostane například skrze vyprávění postav, jak je tomu třeba u Železného pasu a entů.
Dvě věže jsem přečetl minimálně šestkrát (v různých vydáních) a stále se k němu rád vracím. Doma mám jak prastaré vydání z Mladé Fronty (1993) tak ilustrované vydání od Arga s krásnými ilustracemi Alana Lee. Příběh je krásně napsaný a děj rychle ubíhá. Svět Středozemě je úžasně propracovaný. Moje nejoblíbenější části knihy jsou bitva o Helmův žleb, příjezd do Edorasu a setkání Froda s hraničáři.
Hádžem rukavicu do ringu. Podobne, ako keď som videl filmy, ani pri knihách nedokážem prečítať jednu a druhú potom až za nejaký čas. Tak po Spoločenstve prsteňa som hneď otvoril Dve veže a pokračoval v blúdení fantáziou (a porovnávaním s filmom, čo režisér prihodil abo urobil podľa svojej fantázie, čo mu nezazlievam). Bavil som sa oveľa viac ako pri úvodnej knihe, dokonca aj línia s Frodom ma bavila oveľa viac ako napr. vo filme - bola pochmúrnejšia a neprišla mi až tak filmovo patetická. Tož dobré.
Škoda, že jsem nenašla vůli to dočíst - bylo to lepší než první díl, ale jakmile jsem se dostala k druhé části, kde byl Frodo a Sam přestalo mě to bavit.
Druhý a můj nejméně oblíbený díl. Některé části knihy jsou příliš zdlouhavé. Strach a napětí jsou příliš roztažené, tudíž nepůsobí autenticky. Kniha nám dává odpovědi, které jsme si položili v první části. Pomáhá nám přidělit jednotlivým postavám patřičné vlastnosti a vytvořit si na ně přesnější názor, staví je do situací, ve kterých nejsou schopni jednat chladnokrevně - kniha je i v tomto ohledu velice dobře vymyšlená. Zároveň nám poodhaluje politické uspořádání a historii celé Středozemě. Knize nevyčítám její poněkud nudné části - především pak druhá část. Jediné, co bych vyčítala je právě navození atmosféry, které mi v tomto díle příliš nesedělo. Připadalo mi neucelené a příliš plíživé (k dynamice příběhu se to nehodilo), takže bylo upozaděno.
Tohle se čte jedním dechem. Nemám co dodat, celá trilogie je pro mě skvělá. A pan Tolkien byl fakt borec, že ji napsal! :)
Mám to za sebou a upřímně jsem se potěšila, že to mám za sebou. A to i přesto, že jsem se snažila k tomuto dílu přistupovat bez předsudků, hlavně poté, co jsme viděla filmy a vím, že Dvě věže mě prostě zoufale nebavily.
Jak už jsem zmiňovala u první knihy, děj je asi dost notoricky známý, takže nemá smysl jej nějak zvlášť komentovat. Ale opět pár mých postřehů k celé této knize:
1. Podobně jako v prvním dílu, i v tomto dílu skupina jde. U prvního dílu mě to dost bavilo, ale u druhého dílu to Tolkien vyšperkoval tak, že už to není o tom, že skupina jde, ale o tom, že dvě až tři skupiny jdou. A upřímně mě to už tentokrát zas až tak nebavilo. Občas to sice proložila nějaká bitva a nějaká potřeba někoho posvačit hlavní postavy, ale většina se prostě točila okolo putování.
2. Tolkien je mistr popisů, ale bohužel je to mnohdy na úkor děje, a v tomto dílu jsem tento pocit měla dost často.
3. Dost jsem předpokládala, že Tolkien půjde klasickou linií, že bude dějově střídat osudy Froda a Sama a osudy zbytku družiny. Překvapivě zvolil jiné řešení, ale nemůžu říct, že by to bylo kladem, naopak mě to velmi rušilo.
4. Stále platí to, že nejlepší postava je postě Glum - se všemi jeho milášky, páníšky, ptášky, jídlíškem - toto je prostě toto je jednoznačně originál a jednoznačně největší pozitivum celé knihy i celého příběhu.
Těším se na poslední díl.
Moje naprostá topovka. četl jsem snad 5x a stále mě baví. za mne asi nejlepší díl
Tohle je povinnost která je tu pro všechny co se prelouskali prvním dílem. Zde se všechno naplno rozjíždí a sledují se zde 2 odlišné linky, jedné Froda a sama a druhé aragorna a společníků. Tolkien nás seznamuje s naprosto nádherným světem stredozeme. Jeho styl psaní dokáže tajit dech. Popis krajiny je jeho specialitou a zdá se že je i velkým fanouškem stromů a přírody celkově. Tato kniha je klenot který se leští a ve třetím díle se z něho stává dokonalost sama. Místama mě i ukapla ta slza
Ža mě veliše miloušká knížeška Milášku, jistě.
Až mě mrzelo, že to tak rychle uteklo. Klidně bych četla Tolkienovy příběhy celý život. Opravdu uměl psát a díky filmům jsem dokázala přiřadit postavám i konkrétní tváře. Snesla bych knihu i víc rozepsanou do detailů. Hned se pouštím do třetí knihy.
(SPOILER)
SPOILER SPOILER SPOILER !!!
Hodnotím líp než jedničku kvůli tomu že děj běží rychleji, a také zmizel předchozí pocit že jediný, kdo tam něco umí je Aragorn a Gandalf. Technicky dokonalé, jediné k čemu může mít čtenář výhrady(a často taky má)je ta spousta mluvení o neznámých místech a legendách. Také některým vadí ,,popis toho kamení a krajiny všude kolem". Obě věci chápu, sám uznávám že jsem se v tom taky ztrácel. Ale spíš mě to vzrušovalo než nudilo(ne úplně, jenom trošku). Je však pravda že dějová linie Froda a Sama byla trochu nudná(aspoň pro mně). Kdybych se na to díval kritickým okem, řekl bych že je to špatné. Kdybych se na to díval déle, řekl bych že je to kniha pro lidi kteří jsou už trochu pokročilejší čtenáři, ne jako já když jsem to četl. NIC PROTI !!!
Druhá časť trilógie Pána prsteňov ma bavila menej ako jej predchádzajúca časť. Vzťahuje sa to najmä na dejovú líniu Froda a Sama, ktorá má teochu nudila a miestami som sa do čítania musela nútiť. Napriek tomu, je to stále skvelo napísaná kniha a teším sa na tretiu časť.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Dvě věže je z celé trilogie moje nejoblíbenější :-).