Dvě věže
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29868/bmid_dve-veze-SSx-29868.jpg
5
7553
7553
Pán prstenů série
< 2. díl >
Dvě věže jsou druhým dílem románové trilogie Pán prstenů; na stránkách této knihy se podobně jako v předcházející části nazvané Společenstvo Prstenu setkáme s hobitem Frodem Pytlíkem, s jeho věrným sluhou Samvědem a dvěma mladými příbuznými Smělmírem a Peregrinem, s eriadorským Hraničářem Aragornem a s dalšími členy Společenstva Prstenu. Dozvíme se, jak se každému z nich vedlo od chvíle, kdy došlo k rozbití Společenstva až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části příběhu nazvaném Návrat krále.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1991 , Mladá frontaOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha z mnoha důvodů. Beru je jako celek, dávám 5 hvězd každé knize této trilogie. Samotné by přece byly nesmyslné, je to jedna kniha, rozdělená na tři díly. Koneckonců v anglickém originále leckdy vycházela jako jediná kniha.
Výborná záležitost, co psát k tak slavné knize než jen, že se těším, až to budu číst znova s děckama;)
Ačkoli byla dějová linie rozdělená, nijak jí to neubralo na čtivosti. Naopak, měla jsem spoustu času vychutnat si každý okamžik, kdy spolu cestoval zbytek Společenstva a nijak mi to nenarušovalo putování Sama a Froda. Sice je pro mě, jakožto čtenáře, hrozné, že děj je v obou případech ukončen v té nejzajímavější chvíli, ale to už se dá od knihy tohoto formátu čekat. Zkrátka naprosto hodnotné pokračování prvního dílu, do kterého se člověk začte s chutí.
Jen menší rada: nejdřív si to přečtěte a až poté si pusťte film. Nepřijdete o překvapení.
Hvězdičku neuberu, ale vadilo mě na knize rozdělení dějů Froda se Samem a zbytku společenstva Aragorna, Gimliho, Smíška, Pipina, Legolase a Gandalfa. Lépe by se mi kniha četla, kdyby se děle prolínaly.
Hrozně mě vadilo na filmech, jakým způsobem uvedly postavy Faramira a Boromira. V knihách jsou jedni z mých nejoblíbenějších postav, kdežto ve filmu jsem je měla opravdu nerada..
Řekla bych, že je to rozhodně nejnapínavější díl trilogie. Do bitev jsem se natolik ponořila, že jsem vůbec nevnímala, co se kolem mě děje. Tolkien umí člověka přitáhnout, pevně spoutat a nepustit, dokud si to sám nepřeje - budete zatajovat dech, celý napjatí čekat, kam se štěstí přikloní a budete držet pěsti, aby zvítězilo dobro a zlo šlo k šípku.
Pán Prstenů je jeden příběh, jedna kniha, rozdělená na tři části jen proto, že si nakladatelé kdysi mysleli, že něco tak tlustého by si nikdo nekoupil (opravdu úsměvné, když se kouknu na objem svazků od Martina). Přesto, kdybych si měla vybrat jen jeden díl Tolkienova dokonalého díla, byl by to tenhle. Díl, ve kterém se strachem i obdivem procházíte po Fangornském lese, kdy s napětím sledujete obdivuhodný běh Tří honičů a ve zmínkách o Bílém čaroději s bláznovskou nadějí hledáte známou tvář. Díl, ve kterém poznáváte Rohiry, hrdý a svobodný národ odmítající se komukoli podvolit, a konečně díl, ve kterém Faramir učiní ono zásadní rozhodnutí, ačkoli ví, že jeho otec by nikdy nesouhlasil, a Frodo a Sam se vydají vstříc dlouhým, dlouhým schodům vzhůru... Dvě věže jsou plné geniálních dialogů a dějových zvratů, pro mě však mezi nimi naprosto vyniká kapitola Mistr Samvěd váhá, plná emocí, pochybností, strachu a neskutečné odvahy jednoho malého hobita odkudsi z Kraje...
"Strašlivým nárazem procitl Sam ze své ustrašenosti. Zpozorovali jeho pána. Co udělají? Slyšel o skřetech pověsti, z nichž tuhla krev. To nestrpí. Vyskočil. Zahodil poslání, všechna svá rozhodnutí a s nimi strach i pochybnosti. Teď věděl, kde je odjakživa jeho místo: po boku pána, i když nebylo jasné, co tam může dokázat. Utíkal zpátky ze schodů, dolů po stezce k Frodovi.
'Kolik jich tam je?' přemýšlel. 'Přinejmenším třicet nebo čtyřicet z věže a hádám, že zdola jich přišlo o hodně víc. Kolik jich můžu zabít, než mě dostanou? Sotva vytasím meč, uvidí, jak plane, a dřív nebo později mě dostanou. Rád bych věděl, jestli o tom bude někdy zmínka v nějaké písničce: jak Samvěd padl ve Vysokém průsmyku a postavil hradbu z těl mrtvých nepřátel kolem svého pána. Ne, kdepak písnička. Samozřejmě, že ne, protože najdou Prsten a bude po písničkách. Nedá se nic dělat. Moje místo je vedle pana Froda. To musejí pochopit - Elrond a Rada a velcí pánové a paní s celou jejich moudrostí. Jejich plány nevyšly. Já Prsten nést nemohu. Bez pána teda ne.' "
Ještě lepší než první díl. U pasáží s Glumem jsem se nikdy neubránila úsměvu (miloušek pánešek :)).
Prostřední knihy z trilogie často bývají nejslabší, protože svým způsobem jsou nesamostatné. Nemají začátek ani konec, je to prostě "výplň" uprostřed. Dvě věže se ale takto jednoduše odbýt nedají. Pro celý děj jsou naprosto stěžejní a celý příběh posouvají dál, přičemž si zachovávají popisnost všech a všeho, zatímco to celé začíná získávat temný nádech.
Hmmm.. tak neviem ale mne sa to až tak veľmi nepáčilo, síce o trošku lepšie než /Spoločenstvo/... často som preskakoval kapitoly alebo aspoň odstavce.. neviem nejako mi to nesadlo. Mám rád fantasy žáner ale po predchádzajúcom pozeraní filmov mi kniha oproti tomu prišla nudná a zdĺhavá... ešte idem dobojovať s Návratom kráľa ... tomuto však dám 4/5... asi fakt nemám dobré obdobie na to... možno inokedy...
Prostě nejlepší, nejlepší, nejlepší knižní trilogie všech dob, stává se mi u knih, že mě mrazí v zádech, ale rozhodně ne tak často jako u Tolkiena :) Příběh je napínavý, i když jsem viděl film, krásně propracované postavy, lidské chyby, krajina všechno skvělé. Pro ty co knihu budou číst, berte ji jako naučnou knihu o historii nám neznámé planety :) A já se zatím vrhám na poslední díl.
Dlouho bych neřekla že budu mít vítěze právě v této triologii a vlastně jej ve své podstatě ani nemám, pokaždé čtu všechny tři díly, ale už nějaký čas zjišťuji že nejlépe oceňuji tento druhý díl, nevím Bilý jezdec, Stromovous, apd. je tu lépe zkoncentrovaný onen pověstný Tolkienův humor - příkladně před Zlatou síní krále Theodena, když odkládají zbraně( nebo spíš když je nechtějí odložit) - takže jsou tu prvky kdy začínají vyvstávat jisté skutečnosti a ono zrání je neobyčejné a dojemné. A to nejen na straně Aragorna apd.,ale i na straně Froda a Sama. protože kde že pak na konci je ten zahradníček že ano...
Ošem stačí, aby se král objevil ve třetím díle před Minas Tirith a ta chvilka zavahání položí druhý díl do pozadí a kde že jsou Dvě Veže, proto se dá tato triologie tak těžko porcovat. Kdo jí má rád má jí rád celou a bude, a kdo ne vždy si najde nějakou skulinku.Tak už to chodí.
Dvě věže není horší díl než první část trilogie. Ani jazykem (který je stejný a v překladu mě irituje používání slova muži pro označení lidské rasy) ani dějem. Ve druhé polovině nás čeká Glum a jeho postava je po přehlídce stejných (šlechetných) a stejně mluvících charakterů vítané osvěžení. U něj čtenář neví, co udělá v příští minutě. Další pozoruhodná postava je Sam. Přesto že se stále putuje, Frodova linka nudí méně než bitvy a Entové v první části.
Tazko komentovat jednu cast komplexnej trilogie. Niekto pisal, ze to bola najslabsia cast, nemozem vsak suhlasit. Postavy v nej sa posunuli dalej, a to nehovorim o vzdialenosti, ale o charakteroch. Kazdopadne, nachodili tam vsetci neskutocne kilometre :-)
“V jedné věci ses nezměnil, můj drahý příteli,” řekl Aragorn. “Pořád mluvíš v hádankách.”
“Cože? V hádankách?” řekl Gandalf. “Ne, mluvil jsem nahlas k sobě. To už je zvyk starců: vyberou si nejmoudřejšího z přítomných a k němu mluví; dlouhá vysvětlení, která potřebují mladí, jsou únavná.”
Myslím že svět je perfektní :), ale to že jsem všechno věděl dopředu mi kazilo zážitek.
Delší komentář jsem psala ke knize "Společenstvo prstenu", takže k této jen: "Tolkien byl jednoznačně génius!"
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Komentář společný pro celou trilogii:
Myslím, že jsem přišel na to, kde je problém s Tolkienovými knihami. Nejspíše to bude tím, že autor důkladně nepopsal vysokou rozvinutost dopravní infrastruktury Středozemě, zejména pak množství obchvatů kolem vesniček a městeček. Přeloženo do ne-cynické češtiny: knihy Tolkiena se odehrávají v zemi, která je mrtvá, kde žijí jen hlavní hrdinové, kteří bojují za dobro pro imaginární obyvatelstvo středozemě.
Nevím totiž jak jinak si vysvětlit, že v knize se setkáte pouze hobitínem, hůrkou, elfími a entími lesy, Mordorem, Gondorem a Rohanem. Mezi těmito místy hrdinové cestují nejspíše vzduchoprázdnem, protože se s nikým nesetkávají (mimo skřetů), nejsou zde jiná města, ani vesnice. Armády Rohanu a Gondoru jsou nejspíš také sebrané kdoví odkud, protože např. Rohan je sice obrovský, ale lidé nejspíš žijí jen ve městě.
Další věcí také je značná černobílost postav; snad jedině Boromir je vyjímkou, ostatní jsou buď dobří nebo špatní. Jenže svět není černobílý a proto mi přijdou Tolkienovy knihy velmi iritující - hlavní hrdinové konají jen dobro a skřeti jsou prostě jen zlí. Ale přece i skřeti musí mít city - jak by se mohli jinak tolik rozmnožit?
Dále mi v knihách vadí zdlouhavé pasáže popisů a strašně mě iritují básničky a písničky - to je prostě opruz, který jsem přeskakoval.
Závěrem: pro mě fantasy = Feist, Eddings, ... ale v žádném případě Tolkien. Ten je pouze druhořadý pohádkář pro děti, které ještě černobílý svět přivítají. Knihy jmenovaných fantasy autorů přetékají životem a člověk se tak lépe vžije do děje a postav, které se také nechovají jen černobíle. Ač to není zvykem, tak filmové zpracování se povedlo (tedy až na roztahaného hobita), ale číst knihy pro mě bylo utrpení - přečetl jsem poctivě všechny v očekávání toho, že se to rozjede... a bohužel. Pokud byl Tolkien zakladatel fantasy, pak jsem rád, že po něm přišli daleko lepší autoři než byl on, protože jinak bych musel číst snad jen detektivky a řůžovou knihovnu :-)
Komentář "Dvě věže": bohužel toto je nejlepší kniha z trilogie. Tedy "nejakčnější". Téměř polovinu knihy se člověk skutečně začte do děje, bohužel ta půlka je roztahaná po celé knize, takže stejně dost nudné číst omáčku mezi zajímavými částmi.