Dvě věže
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 2. díl >
V prvním díle trilogie Pán prstenů jsme sledovali, jak se z hlubin zapomenuté minulosti vynořuje nebezpečí ohrožující všechny pokojně žijící obyvatele Středozemě, a vytvoření Společenstva, aliance složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů. Jejich spojenectví je symbolické: musí zapomenout na to, že jejich cesty se v minulosti mnohdy rozcházely, aby mohli čelit ohrožení nekonečně silnějšímu, než je jedinec či jednotlivý národ. Společenstvo je vysláno, aby zničilo Prsten temné noci, avšak jeho působením se nakonec samo rozpadá... Ve Dvou věžích vyprávění sleduje cesty jednotlivých členů Společenstva po jeho rozdělení. Procházíme s nimi neznámými kraji Středozemě, setkáváme se s jejími obyvateli, kteří dosud žili v skrytu a stranou velkých dění, objevujeme zasunutou minulost. Na scénu se vrací starý známý z Hobita, Glum, a stává se průvodcem hobitů nesoucích Prsten k Hoře osudu. Text se jakoby rozděluje mezi osamělé putování skupiny hobitů na jedné straně a velkolepé boje a přesuny celých armád na straně druhé. Malé i velké děje však směřují ke stejnému cíli: konečnému střetu sil dobra a zla. Téměř na prahu tohoto střetu děj Dvou věží končí, aby si čtenář mohl vydechnout, než se nechá pohltit strhujícím finále v Návratu krále, poslední části Tolkienova vyprávění.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , ArgoOriginální název:
The Two Towers, 1954
více info...
Přidat komentář
Spoiler!
Miluju Pána prstenů, kniha se sice četla pěkně, ale nelíbilo se mi na ní to, že byla rozdělana na "Frodovu část" a "Aragornovu část". Z prvního dílu mě nejvíc bavili části o frodovi a takhle jsem musela čekat půlku knihy než se k mému oblíbenci dostanu. Ale zase se mi moc líbila část prvního setkání Pipina a Smíška se Stromovousem. :)
Překvapivě mě druhý díl bavil mnohem více než první a bylo pro mě lehčí se do příběhu ponořit. Také chválím vynikající napínavý konec, díky kterému se nemohu dočkat až začnu číst třetí knihu.
To podstatné jsem řekl už v komentáři ke společenství prstenu. Dodám jen tolik, že druhý díl PP, zejména třetí kniha o válce v Rohanu je moje vůbec nejoblíbenější část celého Tolkienova díla.
Ani Dvě věže po létech neztrácejí kouzlo, ani nevím, po kolikáté to čtu (odhaduji od r. 1993 tak pošesté). Kniha má dvě docela odlišné poloviny - první je klasicky hrdinská se spoustou jmen, mečů, štítů bitev a odvážných činů, druhá je pak komorním dramatem o třech postavách s úžasným "kloubnatým a vrzajícím" vyvrcholením. První část má úžasný drajv, druhá trochu zpomalí, ale jakmile se objeví Faramir, rozjede se děj zase na 110%. Plný počet bodů - jak ale čtu ostatní komentáře, jsem trochu výjimečný s tím, že mám raději Společenstvo prstenu s jeho táhlým dějem.
Druhý díl PP naprosto převálcoval jedničku. Velice se mi líbil ent Stromovous. Bylo velice vzrušující jak Smíšek (nebo Pipin, už nevím) popisoval útok na Železný Pas a samotnou Sarumanovu věž. Glum tomuto díly velice prospěl, zvlášť se mi líbil Glumův způsob řeči ("Ano, milášku, tudy... ano...")
Gandalf Bilý mi nebyl zas až tak sympatický jak Gandalf Šedý, nevím čím to je, Bílý Gandalf mi připadal až příliš "úřední". I bitva o Helmův Žleb je suprově napsaná.... Jedná se asi o můj nejoblíbenější díl ze série. V tomto případě se mi více líbila - kniha.
Doufám, že mi odpustíte rýpavou poznámku, ale takhle má vypadat druhý díl trilogie. Takto má být napsaný. A opět 5 *.
Tolkien patří mezi nejlepší spisovatele na světě a svými příběhy dokáže uchvátit. Nemohu snad ani slovy popsat, jak jeho příběhy mám rád. Velkolepé dílo!
Všetko čo som napísal k Spoločenstvu platí aj tu - veď sa jedná o jednu knihu rozdelenú do troch zväzkov. V strednej časti príbehu je tempo rozprávania dosť väčšie a pribudne aj akcie, čo si trochu odnesie atmosféra knihy, ktorá už nie je tak magická. Pribúda postáv, dej temnie a všetci sa pripravujú k poslednému zúfalému vzdoru proti temnote. 9+/10
Dve veže je druhá časť trilógie a je o niečo málo lepšia ako Spoločenstvo. Viac akcie viac postáv ale stále to nie je najlepšia časť trilógie. Opäť je to ale päť hviezd.
Druhý díl Pána prstenů se mi nečetl úplně nejlíp. Hlavně první půlkou jsem se prokousávala docela dlouho – v ději a všech těch jménech a názvech a národech aby se čert vyznal. Nebylo to nudné čtení, přece jenom Tolkienův styl je potěšením sám o sobě, jenom už to místy bylo jakési komplikované. Směrem ke konci se ale všechno začalo zase spojovat a vyjasňovat a napětí se pořád stupňovalo až k závěru Dvou věží a jejich vyústění do finálního dílu. A příběh mě začal pomalu strhávat a unášet...
75 %
Bohužel jsem to nedočetla. Ne že by se mi to nelíbilo, ale film mám tak nakoukaný, že mi chybí u čtení moment překvapení... Film umím pomalu nazpaměť. Docela mě mrzí že jsem se ke knížce dostala až tak pozdě. Prostě mi vadí, že vím, co se bude odehrávat.... Pokud bych film neviděla, tak bych knížku dočetla, to je jasná věc. Nerada to píšu, ale film se mi líbil o něco víc.
Tolkienovu literaturu miluji,člověk jí čte mnohokrát a vždy ho něco nového na stránkách překvapí....
Z nějakého nepochopitelného důvodu, je to pro mě asi nejtrhanější a nejrozporuplnější kniha, kterou jsem kdy četl. Mezi čtením této knihy jsem se nudil, tak jsem mezitím četl jiné knihy. Tolkienovo psaní je naprosto jiné než mladších fantasy autorů. To může být komplikované... nicméně časem se z toho stane naprostá samozřejmost a dostanete se do světa, kterému rozumí jen pár lidí s vámi. Poslední třičtvrtina knihy byla jen hltání a hltání slov. Bravůrně sepsáno a složeno jako puzzle provedeno v mistrovské pokračování Společenstva Prstenu. A nyní... král se musí navrátit...
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Prostě krásný, poutavý a fantastický příběh.