Návrat krále
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/139074/navrat-krale-139074.jpg
5
7401
7401
Pán prstenů série
< 3. díl
Sauron, Temný pán, shromažďuje vojsko a stín zla se šíří dál a dál. Lidé, trpaslíci, elfové a enti spojí své síly k boji proti temnotě. Frodo a Sam mezitím houževnatě postupují hlouběji do Mordoru v hrdinském úsilí zničit Jeden prsten. Úchvatný závěr Pána prstenů, klasického dobrodružného vyprávění J. R. R. Tolkiena, jemuž předcházely části Společenstvo prstenu a Dvě věže.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
The Return of the King, 1955
více info...
Přidat komentář
Tolkien moc dobře věděl, jak napsat velkolepé, grandiózní finále skvěle našlapané a propracované série. Konec nenechá snad nikoho na pochybách, že byl autor doslova génius. Zakončení je jak se patří, a předchází mu brilantně rozvinutý příběh o tom, jak jsou naši milí přátelé už skoro na samotném konci putování. Netřeba dodávat, že ani tentokrát to nemají lehké a všechna jejich snaha a odhodlání málem přijdou vniveč. Je to o poznání temnější než předchozí dva díly, a nenechá vás to vydechnout.
Kniha se mi nádherně četla ... měla skvělý děj ... jsem moc ráda, že jsem se k této trilogii dostala ...
Tak jsem to konečně dočetl.
Musím říct, že tohle už nebyl čistý odpad jako minulý díl - tady už mě některé pasáže občas dokázaly vytrhnout z nekonečného utrpení lobotomické nudy a chvilku mě i zajímalo, jak se děj vyvine (Denethorova dějová linka).
Ovšem ani to netrvalo dlouho, protože Tolkien se buď záměrně vyhýbá a nebo neumí napsat napínavé situace, vygradovat děj, budovat napětí, atmosféru, zvědavost po rozuzlení, či vymyslet alespoň jeden zvrat, který by narušil hloupoučkou lineárnost a předvídatelnost děje.
Místo toho, když už má k něčemu takovému dojít, tak to přeskočí a úplně vynechá ( a později tu událost nechá Gandalfa formou naprosto nezúčastněné retrospektivy převyprávět) a raději se vrátí k popisům kopců, zatáček na cestě, krajiny a dalšímu balastu.
Stejným, totálně nezúčastněným a absolutně odosobněným způsobem jsou zde popsány i stěžejní bitevní pasáže, kterých by i podprůměrný pisálek využil k vygradování napětí, protože očividných šancí k prohloubení charakterů postav a pohlcení čtenáře do děje je zde mnoho, avšak Tolkien nepromění ani jednu. Místo toho je popíše stejně záživně, jako když vám vaše padesátiletá unavená učitelka na základní škole čte kapitolu k knížky dějepisu. Navíc většina postav zde tím pádem nedostala dostatečný prostor, aby čtenáři přirostla alespoň trochu k srdci a jejich osud je mi tím pádem úplně ... víte kde.
A o vypravěčské nedotaženosti, nedomyšlenosti a nelogičnosti se dlouze rozepisovat nechci. (Např : vše co víme o hlavním záporákovi Sauronovi, kterého nikdo neviděl a v knize ani nemá žádný prostor je, že nám o něm Gandalf sdělil, že je zlý a chce krutě vládnout Středozemi. Wow. Bravo, Tolkiene !
No - při troše snahy tahle kniha mohla být skoro tak dobrá jako podprůměrné braky ze světa Dungeons and Dragons. Tak jak tedy knihu ohodnotit ? Sice vím, že jsem dočetl škvár, ale naprosto drtivá většina uživatelů zde dává maximální hodnocení, navíc Tolkien je vnímán širokou veřejností jako nedotknutelný kult, tak to asi musí být geniální, ne ? Tak to abych ze sebe radši neudělal náhodou hlupáka a dal plný počet taky, že? ...Ach jo.
Připadám si v tuhle chvíli jako jediný člověk, který se v Matrixu probudil a spatřil skutečný svět. Chápu, že přehnaně teatrální, honosná a profetická mluva Shakespearovského stylu, kterou se v téhle knize většina postav vyjadřuje a která jim dodává šmrnc panáků s pravítkem v zadku bez špetky uvěřitelných charakterových rysů můžou někoho ošálit a dát mu falešné zdání, že čte hlubokou a hodnotnou literaturu. Ale hovno ve zlatém pouzdře je stále hovno.
Holt tahle kniha všem káže a do světa braku je sváže. Chtělo by to nějakého hrdinu, který ji hodí do sopky, aby už nenapáchala další zlo.
No - ale pokud do svého hodnocení nezapočítáváte Tolkienovo prvenství a přínos celému žánru (o němž na rozdíl od jeho vypravěčských a spisovatelských schopností nepochybuji) a hluboko uvnitř svého svědomí jste si skutečně jisti, že se vám Pán Prstenů líbil natolik, že si zaslouží maximální hodnocení, potom vás tedy vítám ve světě fantasy - nakupte si co nejvíce libovolného braku, kterým tento žánr bohatě oplývá, ( vedle záplavy skutečně kvalitních knih, které vám v tom případě ale nedoporučuji) protože se vám otevře úplně nový svět nekonečných literárních orgasmů, z kterých budete přímo v sedmém nebi.
V knize se toho opravdu dozvíme víc než ve filmu, ale možná že filmaři schválně ponechali trochu otevřenější konec, aby měl každý trochu prostor pro představy. Myslím, že tím přilákali spoustu lidí k přečtení knížek. A kdo přečetl, určitě neprohloupil. Moje srdeční :-)
Poslední část se taky četla dobře.Pouze Frodo mi v té rozhodující fázi připadal jako dost velký potížista na rozdíl od Sama,který i když měl problémy,přesto je zvládnul a ještě se staral o Froda.Nakonec to ale dopadlo jako v pohádce.Dobro zvítězilo a zlo prohrálo.
(SPOILER)
Docela mě překvapilo, kolik toho filmy na konci vynechaly. Je to pochopitelné a asi se mi to tak líbí víc, ale boj o Kraj bych teda chtěla vidět.
Jako první mě zarazilo, jak rychle vlastně příběh v tomto dílu skončil, snad ani ne v polovině knížky. To mě lehce zklamalo, protože jsem chtěla víc, ale asi už to bylo zbytečné natahovat.
Pak mě zase překvapilo pokračování příběhu po svržení Saurona, které nebylo zrovna krátké. Čekala jsem jen nějaké zakončení s tím, že Frodo odjel s elfy na Západ, což v prodloužené verzi filmu bylo také. Že se ale nejdřív vedlo povstání v kraji proti zbývajícím "darebákům", to mi nějak uniklo. A pobavilo mě to. Tolkien nám zkrátka dal skvělé a úplné zakončení. Nemluvě o všech těch dodatcích, které následovaly. A když už o nich píšu, je naprosto neuvěřitelné, do jakého detailu to Tolkien všechno vymyslel. Po kompletní historii s daty, různými kalendáři, rodokmeny, po vymyšlené jazyky a písma, ke kterým měl dokonce i jazykovědné vysvětlení... Pán prstenů je zkrátka geniální dílo.
Samozřejmě je pořád řeč o výtečné knize, ale je nejplošší ze všech tří. Jenom mě utvrdila v tom, že ač měl Tolkien velkou fantazii, budování napětí a atmosféry mu nikdy moc nešlo. Ani popisy nejsou nikterak okouzlující. Peter Jackson je opravdový génius, když podle ní dokázal natočit tak skvostný film. 3,5*
na tieto knihy nie sú v elfskom, entskom ani ľudskom jazyku dosť silné výrazy :))
Návrat krále byl důstojným a velkolepým koncem trilogie pána prstenů. Je to už mnoho hodin, co jsem obrátil poslední list, ale od té chvíle až do této se v myšlenkách stále vracím k příběhu.
Pan prstenů byla zdlouhavá a trnitá cesta. Stálo to však za to. Mnohokrát jsem měl chuť knihu odložit a začít s něčím, co má větší spád. To je to prokletí dnešní doby, kdy máme rádi rychlý úspěch. Dobře že jsem to neudělal. Za prvé bych se později sám styděl, ale hlavně, tahle trilogie vás odmění především na jejím konci, pokud při ní vytrváte.
Hodnotím knihu jako celek, nejen tento poslední díl:
Pro mě osobně je to neskutečně srdcová záležitost, Pán prstenů a celkově tvorba Tolkiena je něco, co už pro mě není jen kniha, ale je to něco co mě samotnou dotváří.
Zní to asi přehnaně, ale věřím, že jsou tací, co pochopí.
Protože tuhle knihu buď nechápete a tím pádem se ani nedostanete na konec a říkáte si, jak je to nezáživné a o ničem, nebo to chápete a potom se pro vás otevře neuvěřitelný svět plný nádhery, který vás totálně pohltí.
Pro mě je Pán prstenů především příběh o naději, o přátelství, o oddanosti, lásce a o všech těchto krásných věcech.
Ani nedokážu říct, kolikrát mě tyto knihy rozplakaly, dojaly. Jsou tam tak silné okamžiky, že vás to absolutně dostane.
Všem tuto knihu doporučuju. Je to prostě a jednoduše čistá nádhera a literární skvost, který už nikdy nikdo neořekoná.
Zakončení Pána prstenů bylo úžasné a smutné zároveň, neboť to celé skončilo. Skvěle propracované postavy, vykreslené reálie i děj, naprosto bez poskvrnky a závěr, po přemožení zla, byl také pěkný. Moc se mi líbilo navrácení do Kraje a nahlédnutí do daleké budoucnosti, kdy se dočteme o životě hlavních hrdinů
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobitiAutorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Jedna ikonická kapitola vedle druhé. Každého jiného autora bych kladl do nejvyšších míst literárního parnasu už jen za to, kdyby dokázal sepsat byť jen jednu takovou. Tolkien z nich však dokázal složit tisícistránkový román, v tomto závěrečném svazku gradující až k nesnesitelně nádherné velkoleposti Pelennorských polí, slzopudnému zpívání na Cormallenu a strašlivě zraňujícímu vědomí šednoucího světa a přicházejících konců, které nevynahradí žádné nové začátky, a přirozeně také nemožnosti skutečného obnovení původního života poté, co byly vykonány velké činy. Je to tak, milí lidé, elfové a půlčíci: Pán prstenů není v zásadě ničím jiným než biblí melancholie.
Napsal-li jsem u Společenstva Prstenu, že mám nejradši první kapitoly románu, jsem zde téměř v pokušení svůj názor přehodnotit ve prospěch závěrečné části. Nemyslím si, že by někdy byla napsána silnější a pravdivější slova o smrti, vzpomínkách nebo návratu domů. A o křiku racků, přirozeně...
A samozřejmě Dodatky! Nepochybuji o tom, že je mnoho čtenářů přeskočí: a netvrdím, že informace o hobitích kalendářích a způsobem zápisu run jsou skutečně pro každého. Nicméně doplnění příběhu Aragorna a Arwen patří bezpochyby k nejpůvabnějším a nejtruchlivějším částem celého románu, byť je zastrčeno v takto nenápadném koutku. Kromě toho, že celému textu dává taková struktura punc skutečného učeného pojednání, sestaveného na základě zápisků o válce o Prsten, je možné toto umístění číst i jako jistý autorův naschvál. Ano, poslední vynalézavá rána přímo do čtenářského srdce, jež už přestálo tolik zármutků... Možná je nakonec dobré přečíst si všechny ty doplňující údaje, letopočty a zdánlivě ubíjející povídání o výslovnosti hlásek, aby si člověk uvědomil, že bez špetičky té akademické nudy se drtivá tíha Sudby zkrátka přežít nedá.