Spoločenstvo Prsteňa
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 1. díl >
Tento príbeh narastal pri rozprávaní, až sa stal dejinami Veľkej vojny o Prsteň a obsahuje mnoho pohľadov do ešte starodávnejších dejín, ktoré mu predchádzali - napísal v predslove k druhému vydaniu J. R. R. Tolkien o tejto vari najznámejšej knižnej trilógii minulého storočia. Čarovný svet elfov a hobitov je paralelným svetom "veľkých ľudí". Jeho hlavnou témou je Prsteň ako ohnivko, ktoré ho púta k Hobitovi. Proti akýmkoľvek alegóriám sa autor bránil a všetky možné posolstvá a vnútorné významy spájané s jeho knihou sa mu zo srdca protivili. Preto je túto knihu potrebné chápať ako najobľúbenejšie dejiny pradávneho veku a nijako inak.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Ač sci-fi a fantasy není zrovna moje parketa, jsem si tuto knihu a Hobita přečetla. Nadchla mě, určitě si přečtu oba další díly, a další knihy od Tolkiena. Je to prostě borec.
Příběh se my líbil, ale celá trilogie mě chytla až na podruhé. Kniha je napsaná hodně rozvláčně a to není moc můj styl, ale rozhodně je to kniha, která se vám možná nebude číst na začátku lehce, ale nakonec vás chytne. Není to jen kniha oddechová a musíte na ní mít především náladu a čas, protože se nani musíte soustředit.
Ad Woodward: Lépe to snad ani nejde říct. Osobně jsem příběhům J.R.R. Tolkiena propadla a mám je přečtené několikrát. Čtu je v zimě jako lék proti depresi, v létě jako rozhovory s kámošem, na podzim pro krásnou melancholii a na jaře v souladu se znovuzrozením všeho. Když je mi smutno a když se raduji, pokaždé se stanou tím, koho zrovna potřebuji po svém boku.
Co dodat? Vše asi již bylo řečeno. Já se pouze uctivě zařadím k tomu hloučku, kterému se to velice líbilo a nedovolí si ani slůvkem stěžovat.
Milujeme Pána Prstenů!!! Je to hrozne dobre propracovana kniha. Napinava, vtipna... Nic v ni nechybi. Tolkien byl borec!!
Toto bylo moje první setkání s knihou od J.R.R. Tolkiena. A že jsem si Společenstvo prstenu přečetl i po zhlédnutí filmu, toho vůbec nelituji. Není málo čtenářů, kterým vadí, že autor využívá poměrně podrobných popisů postav, míst, atmosféry a různých detailů. Mně se to naopak líbilo, protože u sci-fi obzvlášť je podle mého názoru důležité pochopit autorův smyšlený svět a tím si udělat čtení zajímavější. Velmi obdivuji bohatou představivost pana Tolkiena, kterou pak čtenáři dále předává.
To, co tady čtu v některých příspěvcích, je jen dalším potvrzením, že pro dnešní svět je literatura uměním již téměř nepochopitelným. Tolkienův příběh o Středozemi vznikal skoro třicet let a každá stránka vypovídá o bezbřehé fantazii podpořené autorovou erudicí. V dějinách literatury nelze najít dílo, snad s výjimkou Bible, jehož zrod by trval déle a které by při tom ve všech svých částech vyprávělo v podstatě jeden jediný příběh o starobylé zemi a jejich obyvatelích. Přečetl jsem všechny Tolkienovy knihy v originále i v českém překladu a vždycky se k nim rád znovu vracím. A na mou duši mi ani trochu nevadí, že se autor občas věnuje obsáhlým popisům krajiny nebo hobitích zvyklostí a uspořádání Kraje. Pokaždé mám pocit, že jsem se z našeho bláznivého, uštvaného světa na čas uchýlil do světa, kde ještě všichni umějí rozlišovat mezi dobrem a zlem a jasně vnímat základní lidské hodnoty - přátelství, lásku, pokoru, statečnost a soucit - a vážit si jich. Asi to není takový "odvaz" jako film. Jenže ve filmu se uprostřed vší akce jaksi vytrácí to hlavní: duch příběhu. Když Gandalf a Galadriel vysvětlují hobitům nebo Boromirovi, proč si nechtějí a nemohou prsten vzít sami, aby s jeho pomocí Saurona porazili, to jsou vůbec nejdůležitější pasáže Společenstva prstenu. Bez nich by vlastně celý příběh ztratil smysl. Ve filmu se to odbude velmi rychle - v rámci porady v Roklince, která navíc ve filmovém "akčním" pojetí vyznívá jako zběsilá hádanice party jakýchsi podivínů za domem na dvorku. Úvod do Společenstva prstenu asi může někomu připadat rozvláčný, jenže tak to prostě musí být. Autor musí čtenáře seznámit se světem o kterém mu chce vyprávět. Ale i ti, kdo k Pánovi prstenů přistupují až po přečtení Hobita si úvodní vyprávění o čtyřech čtvrtkách vychutnají docela s potěšením - tedy pokud jsou zvyklí číst a nesáhnou po knize jen tehdy, když je zaujme holywoodské zpracování, určené spíš jednodušším myslím a povahám.
Začátek se trochu víc táhne a podle mého názoru je tam několik zbytečností, které tam být nemuseli. Ovšem jakmile začne samotný příběh je to něco kouzelného. Sama nedokážu pochopit, jak někdo může vymyslet takový krásný příběh, tolik fantazie, nápadů, nových světů a postav. Když jsem četla o zemi elfů byla jsme jako v pohádce, kéž by ta země existovala. Upřímně...bála jsem se, že mě to nebude bavit, ale jsem z toho nadšená.
Pro dnešní čtenáře bude možná trochu zklamáním absence dívčí hrdinky s lukem a chlapeckého prince s upířími zuby. Jak sleduji tuto diskuzi tak jednoduchá bezduchost všech těch divergencí, twilightů a dalších náctiletých hovadin si zřejmě vybírá svoji daň. Hold červená knihovna ve fantasy kulisách je dnes více, než geniální imaginace JRRT, barvitý a do detailu propracovaný svět, hluboký a mimořádně silný příběh. Ano i já bych možná přivítal trochu více akce a méně popisu zvyklostí v Kraji, ale nic to nemění na tom, že tento stavební kámen fantasy žánru nelze hodnotit jinak než plnou palbou.
Stále se snažím Pánu Prstenů přijít na chuť a stále mi to nejde. Bylo pro mě těžké zůstat soustředěná na text a často jsem zjistila, že ani nevím co čtu. Nicméně to nevzdávám a doufám, že druhý díl mě upoutá více.
No.... Musím bohužel říct, že mě tato kniha trošku zklamala... Vzhledem k její proslulosti jsem od ní očekávala víc.....
Na můj vkus spisovatel zbytečně dlouho popisuje okolní krajinu a já mám potom problémy zůstat soustředěná na text :/
Trilogie, která ze žánru fantasy udělala to, čím je dnes. Hluboce smekám před fantazií a inteligencí Tolkiena. Kéž bych měla aspoň desetinu jeho znalostí a nápadů.
Znáte takové ty momenty, kdy se začtete a nevnímáte stránky a najednou zjistíte, že jste se v knize posunuli o velký kus dál? Tak takových chvil jsem zažil v této knize poskrovnu. Dle mého názoru silně nadhodnocená kniha(i celá série). Vždyť téměř do poloviny knihy jsem se nudil. Ty úmorné popisy, básničky a písničky! Ufff... Rozjelo se to až v Roklince (tak trochu). Do té doby nás asi měl napínat souboj či spíše závod s černými jezdci. No, na mě to nějak nezapůsobilo. Černí jezdci byli hrozní a nebezpeční jen na papíře, nakonec se zmohli všeho všudy jen na malé píchnutí. Souboj na Větrově měl Tolkien vymyslet jinak, to byl prostě úlet.
Obecně celý ten příběh mi nesedl. Dát prsten - to po čem nepřítel č. 1 touží ze všeho nejvíc - malým, řekněme si to na rovinu, vcelku neschopným hobitům je nápad hodný prostoduchého dítěte. Vždyť jen než dorazili do Roklinky museli je několikrát zachraňovat - Gildor, Bombadil 2x, Chodec. Nebudu to natahovat, prostě mě to nenadchlo.
Říkal jsem si, přečtu si to, je to považováno za klasiku a prý je to lepší než filmy. Nevím, nevím, ve filmech bylo spousta úletů, ale aspoň to putování krajinou bylo mnohem lepší na plátně. (a taky nás ve filmech ušetřili zpěvu)
Přečetla jsem celou trilogii včetně Hobita. Přece jen je to klasika v žánru fantasy a ten já miluju.
Ale bohužel jsem to četla věčnost a zoufale mi to nešlo pod nos. Příliš popisné (spíš to připomínalo cestopis) a složité, bez nějakého citu a vnitřních myšlenek, no nevím. Jsem žena a tak mi mimo jiné chyběly i ženské postavy - nevím proč mi to přišlo suché a takové machistitcké. Ve stylu JÁ jsem chlap - a ty si sedni a čekej, možná se v příští pětiletce stavím, až pobiju ty padouchy, jo a pak si tě asi vezmu. Nebavilo mě to a to ani trochu a nakonec jsem byla ráda, že jsem knihy dokázala znovu prodat. Holt každému nemůže sedět všechno, ne?
Společenstvo je vcelku dobrá kniha, ale jak to už tady mnohokrát zaznělo, pan Tolkien až příliš popisuje krajinu. Ano- má to pan Tolkien skvěle promyšlené, ano- je to hezky popsané, ale je toho příliš. Je zde vidět, jak třeba hrdinové mluví zvláštním stylem ("Země skučí pod jejich nečistýma nohama"). Ale co panu Tolkienovi nemůže nikdo vytknout je, že skvěle popisuje bojové scénky. Např. když Družinu obklíčili skřeti nebo poslední Boromirův pohled na Gandalfa atd. atd. Pohly by jsme tady sedět do rány a lamentovat co se panu Tolkienovi povedlo a co ne (:D), ale také se mi líbí promyšlená historie Středozemě, elfí a trpasličí runy a písmo aj. No, přečetl jsem to, a po pravdě se mi více líbí - film.
Jak tak čtu komentáře, tak trochu nechápu.....trilogie Pána prstenů je stěžejní dílo fantasy. Nechápu naprosto jak někomu může vadit to, že knihy jsou příliš popisné. Tak to přeci má být. Autor vytvořil úžasný svět se svojí historií, kartografií, kulturou, jazyky a prostředím. Tím, jak čtete se vám odvíjí Tolkienům svět přímo před očima. Vidíte kudy Frodo a jeho družina jdou, cítíte vůni lesa, lásku i nenávist, strach i odvahu. Pro mě je Pán prstenů naprosto bezkonkureční dílo, přečetla jsem ho již třikrát a určitě se k němu vrátím. Filmy jsou s porovnáním s knihami strašlivě osekané, především Návrat krále. Ztvárnění je výborné to ano, ale jinak je to takový vlažnější odvar. Pan Tolkien je pro mě génius s neuvěřitelnou fantazií. Mohu vřele doporučit!!!
22.6.2015 doplňuji svůj komentář, protože se tu vesele opět množí kritiky, které vypovídají o pohnutí lidských myslí. Chcete akci, akci, akci a násilí!!!! Proboha zamyslete! Copak v životě a v příbězích nejde i o jiné věci než je spád, akce a napětí??? LOTR je i o hodnotách, o tom, že dobro má vítězit nad zlem, je to o lásce k druhému, o lásce ke své zemi, je tam dokonce i ekologický podtext....zamyslel se nad tím někdo z vás kritiků, kteří za tímto vidí jen nudu? Jak hodně se dokáží změnit lidské hodnoty za pár desetiletí.....
Chtěla jsem si přečíst všechny tři knížky po shlédnutí filmů. Tak jsem se na to těšila. Bohužel mě chuť přešla po pár prvních stránkách. Vše mi přišlo zdlouhavé a nudné. Sice je hezké, že autor barvitě vše popisuje, jenže popis byl až tak důkladný, že mě neskutečně nudil. Našly se však pasáže, které byly napínavé. Jenže jsem se do čtení musela až moc nutit a byla jsem moc ráda, že jsem první knížku přelouskala, že na další jsem už neměla chuť ani sílu. Takže já se raději kouknu na film, než abych si znovu otevřela tuto knížku.
Túto knihu som si požičala z knižnice a začala som sa túlať po krajine, kde žijú elfovia, škriatkovia, ľudia a hobiti. Zatúlala som sa do minulosti a prebila sa do rôznych zákutí. Spoznala som to, čo by mi naša zem nedala. Neviem či to mám brať ako vytknutie, no opisy krajiny ma trošku deptali, keď som ich nemohla rýchlo prečítať a ťahali sa niekedy až cez tri strany. Obľúbila som si celú sériu a konečne som pochopila deju, ktorý mi doposiaľ nebol známy. Napriek môjmu "vytknutiu" som si štýl a rozsah autorovej fantázie veľmi obľúbila, až som si uvedomila, že si ho beriem ako vzor a tiež by som chcela svoju fantáziu posilniť a tak krásne rozvynúť na papiery ako sám J.R.R Tolkien.
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Asi jediná knížka, u které se mi víc líbil film. Příběh je úžasný, ale celkově mi přišla kniha docela nudná.