Spoločenstvo prsteňa
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 1. díl >
"Tento príbeh narastal pri rozprávaní, až sa stal dejinami Veľkej vojny o Prsteň a obsahuje mnoho pohľadov do ešte starodávnejších dejín, ktoré mu predchádzali - napísal v predslove k druhému vydaniu J. R. R. Tolkien o tejto vari najznámejšej knižnej trilógii minulého storočia. Čarovný svet elfov a hobitov je paralelným svetom "veľkých ľudí". Jeho hlavnou témou je Prsteň ako ohnivko, ktoré ho púta k Hobitovi. Proti akýmkoľvek alegóriám sa autor bránil a všetky možné posolstvá a vnútorné významy spájané s jeho knihou sa mu zo srdca protivili. Preto je túto knihu potrebné chápať ako najobľúbenejšie dejiny pradávneho veku a nijako inak.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2001 , Slovart (SK)Originální název:
The Fellowship of the Rings, 1954
více info...
Přidat komentář
Po zhlédnutí filmu v kině jsem si pořídila knihu a postupně všechny tři díly. Od té doby jsou to moji "miláškové", které si musím přečíst každý rok. Ale to těm, kdo nemají rádi sci-fi a fantasy nevysvětlíme. Asi proto máme každý jiný vkus a pak si každá kniha může najít svoje čtenáře.
Před samotným hodnocením bych rád zmínil, že samozřejmě uznávám monstrózní a nenahraditelný dopad Tolkienovy trilogie na celý fantasy žánr i na spoustu dalších popkulturních odvětví, jehož odkaz je podstatný, zásadní a viditelný dodnes a ještě hodně dlouho bude. Naprosto chápu lidi, kteří dají této knize absolutní hodnocení a uctívají ji jako kult - Pán Prstenů určil tvář klasické fantasy, děj knihy je dodnes prakticky neustále opisován v dalších příbězích a brutální masu popularity mu přidala i filmová trilogie. Tolkien byl prostě první a zásadní člověk pro celý žánr a s tím prostě souhlasím...ale...
Nicméně si myslím, že tuhle knihu je lepší si přečíst v předpubertálním věku, jakožto vaše "první fantasy". Já se ke knize dostal až nyní, po dlouhých letech, kdy mám v tomhle žánru už něco načteno a to zejména ve vodách "Dungeons and Dragons" novel, které Tolkienovy "vynálezy" náležitě kopírují, avšak často posouvají dál.
Ono totiž "Společenstvo Prstenu" hodně zestárlo. Kdyby vyšlo dnes, nemělo by v současné konkurenci nejspíš velkou šanci. Příběh je prostý - musíme vzít artefakt a odnést ho z bodu A do bodu B, cestou potkáme pár postav a jinak je děj přesně takhle lineární, téměř bez jakéhokoliv zvratu, či překvapivého momentu. Samotné postavy téměř nemají osobnost - všechny mluví a jednají stejně teatrálně, osudově a profeticky, jako s pravítkem v zadku. Některé zásadní události, které se během příběhu odehrají, jsou vynechány a popsány jakožto retrospektivní vyprávění některé z postav, což zařízne jakoukoliv možnost na zpestření děje a rovněž jakoukoliv naději na napětí. Navíc je spousta prostoru věnována popisu krajiny, zeměpisu Středozemě, a rodové historie vedlejších postav, či recitování básniček a písniček, což jsou věci, které mě nejen nezajímají, ale dokonce otravují.
Abych to zkrátil - nečte se to vyloženě špatně, určité charisma to má, ale když odhlédnu od toho, co jsem popsal v prvním odstavci, jedná se o podprůměrné fantasy.
Užívateľ atlantis píše "Já prostě nechci popis každé větve. Nezajímá mě každý kopec, který je prostě a jednoduše pro knihu nedůležitý." Ja to v prípade tejto knihy cítim práve opačne, od majstra popisov a atmosfér akým je J. R. R. Tolkien by bola podľa mňa škoda nenechať si vykresliť hoc aj nepodstatný kopec, má to v sebe niečo priam meditatívne, bez toho by tá kniha už nebola sama sebou.
Knihu jsem četla v dětství. Asi moje první fantasy, které jsem četla a uhranula mě. Filmy pro mě byly zklamáním.
Knihu jsem četl dřív,než natočili film a tak jsem nemohl s ničím srovnávat.Ale kniha se mi stejně líbila,protože postavičky Hobitů byly pro mne něčím úplně novým a celý děj ve srovnání s jinými fantasy také.Je to také pohádka,kde dobro nutně musí zvítězit a je napsána docela napínavě.
Za mě je to vstupní brána do fantasy, ne na darmo se jedná o kalsiku fantasy. A určitě bych doporučil přečíst nejdříve hobita. Společnestvo je prvním dílem rozsáhlého eposu o boji dobra a zla. Nejvíc se mi líbilo, že autor dává čtenáři opravdu velký prostor pro svou fantasii.
Neuvěřitelně čtivá kniha. I po několika přečteních v ní stále nacházím něco nového. Krásné a detailní popisy krajiny i vykreslení charakterů postav. Někoho může odradit rozsáhlost knihy (s čímž souvisí i možná náročnější orientace v postavách a propojení s dalšími Tolkienovými knihami, ale jejich znalost není nutná). Filmové zpracování je kvalitní, audiokniha v podání Michala Dlouhého je také pěkná, ale chybí v ní popisy krajiny) ovšem s knihou nesrovnatelné! :) Prostě srdeční záležitost :D
Budu za kacíře a neznaboha, bohužel. Svět Pána prstenů miluji a drtivá většina současných fantasy vděčí právě J. R. R. Tolkienovi za to, že vůbec existují, ale tahle kniha se dnes už čte velice nedobře. Časy se mění a s nimi i fantasy žánr literatury a Společenstvo prstenu je masivně zdlouhavým počinem. Já prostě nechci popis každé větve. Nezajímá mě každý kopec, který je prostě a jednoduše pro knihu nedůležitý. Chci, aby se něco dělo, aby rozhovory netahaly za uši. A to se v prvním dílu Pána prstenů neděje. Bohužel.
Moc pěkný. Jako v Silmarillionu, počátkem všeho je píseň, tak počátkem této knihy je jazyk.
Společenstvo Prstenu jsem četla nekonečně dlouho, ale vůbec mi to nevadilo, protože jsem si tento fantasy svět náramně užila a vžila se do něj. Mám chuť si nechat vyřezat strom se zlatavou korunou a spát mezi větvemi jako elfové. :)
Bitva dobra se zlem, kde si nemůžete být jistí kdo zvítězí. Tato kniha patří mezi fantasy klasiky a nestačí ji přečíst pouze jednou.
Pána prstenů jsem četla již jednou, před pár lety, ale pouze prvních pár kapitol. Teď jsem se ke knize vrátila s pocitem, jako bych ji četla poprvé, a úplně jsem zapomněla, proč jsem knihu odložila. Po prvních pár stránkách jsem si vzpomněla - Tolkien má úžasně bohatou slovní zásobu, kterými popisuje, co se dá. Myslím, že většina autorů by mu mohla jen závidět. Nicméně, těchto podrobností je v knize na můj vkus místy až přespříliš. Stejně tak jeho někdy až příliš dlouhá souvětí a používání postaršího jazyku je bariéra, se kterou jsem už tehdy bojovala první polovinu knihy. Po zvyknutí se mi druhá část četla již lépe, ale celkově jsem knihu četla déle, než jsem očekávala.
Přesto je příběh Společenstva prstenu velmi poutavý a dokonale stvořený pro čtenáře, kteří si rádi představují knižní světy, mají rádi fantasy a samozřejmě Tolkienův svět.
po stokrát zhliadnutom filme som sa konečne dostal ku knihe a musím povedať, že sa v mnohých miestach s filmom rozchádzala. ale tolkien vytvoril svet nesmierne vzrušujúci, tak prešpekulovaný, až sa to zdá nemožné. Až mi srdce piští pri čítani príhod Spoločenstva deviatich. A ani nie som milovník fantasy príbehov, no Pán prsteňov sa v celosvetovom meradle, aspon podla mna, zaraduje medzi to najlepšie, čo slovek može vziať do ruk
Začiatok pre mňa najdokonalejšieho, najprepracovanejšieho a najúžasnejšieho príbehu aký existuje. Tolkien je bezpochyby literárny Boh a mám podozrenie, že musel zapredať svoju dušu Diablovi, ktorý mu umožnil na oplátku vytvoriť toto veľkolepé dielo. Pán prsťenov nie je len tak hocijaký fantasy príbeh, ale to tu nemusím vôbec písať, to vie predsa každý zarytý tolkienovec. Slovami sa to ani nedá opísať, musíte si to jednoducho prečítať!
Veľa ľudí ma tendenciu porovnávať knihu k filmovému spracovaniu, pretože film videli skôr (áno, aj ja medzi nich patrím), ale musíte brať do úvahy, že práve Jacksonove spracovanie prinútilo mnohých (áno, aj mňa), aby si knihu prečítali. A aj keď je kniha neporovnateľne ľepšia ako filmové spracovanie, ktoré je beztak fantastické, vďačíme mnohí Jacksonovi, že nás uviedol do nezabudnuteľného sveta Stredozeme. A hudba, ktorú vytvoril Howard Shore je viac než fámozna.
Štítky knihy
elfové magie zfilmováno putování Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Klasika, která ovlivnila knihy napříč žánry, přiznávám, že filmy jsem viděl xkrát, ale ke knihám jsem se dostal až teď, bože, já hlupák Bralovská! Opravdu to stojí za to!