Pan Sova
Arnold Lobel
Pan Sova bydlí v malém útulném domku. Žije sám, a tak se mu někdy stýská a někdy se i trochu bojí. Ale se vším si poradí, a že o zážitky nemá nouzi! Jeho nápady, jak věci řešit, jsou neuvěřitelné, bláznivé a nepraktické. Přesto, nebo spíš právě proto čtenáři pana Sovu milují.
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2024 , Albatros (ČR)Originální název:
Owl at Home, 1975
více info...
Přidat komentář
Ach jo, tohle je fakt bída... proč mi leporela, která mám doma od svého dětství (a která se hodí pro děti ve školce), dávají větší smysl než tato knížka určená dětem v první/druhé třídě?
Je mi jasné, že text musí být hodně jednoduchý a příběhy jakbysmet, ale copak to musí být až takto hloupé?
Nemám ve zvyku si číst knihy z edice "První čtení", ale hodně mě zaujaly ilustrace a krom toho mám sovy ráda, takže jsem to zkusila a výsledek?
Ne, raději o tom už nebudu přemýšlet, protože bych musela snížit hodnocení ještě víc. Takže se budu držet toho, že děckám to snad až tak vadit nebude a soustředí se především na písmenka, slova a ilustrace, než aby uvažovaly o "příhodách" pana Sovy.
Obrázky kouzelné, ale jinak musím souhlasit s komentáři pode mnou, a sice, že pan Sova je docela pako... :-D
líbilo se mito aš na slzičkoví čaj a mňesíček. bilo to smutné. celé sem to přečetla sama.
V něčem geniální, v něčem trapné. Příběh o slzičkovém čaji mi připomněl, jak se kdysi moje sestra strašně smála, a když jsme se jí ptali, čemu se směje, řekla, že se lehtá na chodidle.
Pan Sova je pako. Jako sry, ale je to tak. Jak jinak si vysvětlit jeho myšlenkové pochody, při kterých i šestiletá dcera vyvracela oči vsloup? Celkově jde o milou malou knížečku s krásnými ilustracemi, ale od Lobela raději žabáky.
Pana Sovu dostala až moje mladší sestra, takže jako úplně malá jsem ho neznala. Už jednou jsem ho myslím četla, ale v té době už mě zajímaly jiné knihy, a tak jsem si ho správně nevychutnala. Teď ale musím konstatovat, že Pan Sova je top. Rozumím tomu, proč se některým lidem nelíbí - pointa některých příběhů je nejasná, nebo... když se ji člověk snaží najít, najde nějakou trochu pochybnou. Nicméně humor je to skvělý. Moje nejoblíbenější je asi ta o slzičkovém čaji - ta teda zrovna moc vtipná není...
"Je písnička, kterou si nikdo nezazpívá, protože všichni zapomněli její slova" Při tom pomyšlení mu bylo do pláče. Velká slza se skutálela a dopadla na dno konvice. "Lžíce zapadla za kamna a už ji nikdy nikdo nenajde," hořekoval pan Sova. A slzy se do konvice jen hrnuly. "Je knížka, která se nedá číst, protože z ní někdo vytrhl pár stránek," popotáhl pan Sova.
Jinak z hlediska humornosti jsou asi nejlepší Divné boule, to mě pokaždé rozesměje XD A ilustrace jsou samozřejmě nádherné. Celkově zkrátka skvost.
Pan Sova je skutečně knížka pro první čtení. Nenáročná a jednoduše milá. Moc se mi líbí původní ilustrace, ty bych hodnotila všemi 5*.
Sám Pan Sova je trochu zvláštní, někdy až bláznivý a příběhy jsou střídavě lepší, horší, průměrné. Už z dětství si ale pamatuju, jak vařil slzičkovou polévku a musím říct, že dodnes z toho mám smíšené pocity.
Přesto bych si moc přála, aby knížku vydali znovu, už jen kvůli těm ilustracím, které byly vskutku nádherné.
Dávám 5 hvězdiček, protože je to hodně vtipné. Pan Sova pustil do svého domu Zimu a ta Zima mu udělala místo domu sněhový byt.
Syn si přečetl sám a jemu se kniha líbila. Krátký text a pěkné obrázky. Pro nácvik čtení ideální.
Já nevím. Ilustrace dobré, ale příběhy dost pokulhávají. U většiny jsem nedokázala rozklíčovat, co je poselstvím příběhu, jak kdyby jim kus chyběl. Nevím, co si z toho odnesou začínající čtenáři, aby je to neodradilo. Uvidím za pár let. Ale nyní za mě ne-e.
Kniha se mi moc líbila, ale bála jsem se, že pan Sova má pod peřinou strašidlo.
Trochu zklamání...pro trénink v četbě asi ideální, ale opravdu jsme se zasmáli jen u prvních dvou příběhů. Idea je jasná, pan Sova je tak mile hloupý, až Vás to (po)baví, ale na nás to působilo celkově tak nějak smutně. Rozhodně bych se nehrnula do opakovaného čtení, jako v případě našich oblíbených - Kvaka a Žbluňka.
Nemůžu se rozhodnout, jestli mám raději kapitolu o boulích nebo o schodišti... Tahle knížka je tak poetická a vtipná! Čteme si ji se synem a užíváme si to oba dva. Díky díky díky za nové vydání!❤️
Čtyřletý syn zhodnotil pana Sovu lapidárně: „To je trouba!“ Některé příběhy mě pobavily (třeba boule), jiné mě minuly a na některé jsem skoro okamžitě zapomněla. Jiné Lobelovy knížky mě zaujaly více, ale i tak je to milé čtení.
Pan Sova se mi moc líbil. Zažíval hezké zážitky, nejvíc se mi líbil zážitek s Paní Zimou.
Knížky Arnolda Lobela svým dětem ráda čtu. Pan Sova se nám líbil. Mně osobně se líbil nejvíce příběh Divné boule a Měsíc :-).
Tuhle knížku sem přečetl jako první. Pan Sova je legrační a trochu hloupí.
Nejvíc se mi líbil příbjeh o měsíci.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kvak a Žbluňk jsou kamarádi |
| 1996 | Pan Sova |
| 2005 | Kvak a Žbluňk se bojí rádi |
| 1995 | Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc |
| 2011 | Myška a pohádková polívka |
Když jsem byla malá, četla jsem Kvaka a Žbluňka a líbilo se mi to. A tak jsem o existenci Pana Sovy jsem asi věděla, ale nikdy jsem ho nepřečetla. Dostala jsem se k němu až díky své tříleté dcerce. Našla jsem ho mezi vyřazenými knížkami k rozebrání v knihovně a řekla si "proč ne?". Sama od sebe bych jí to asi nepůjčila.
A JAKÁ BY TO BYLA ŠKODA!!! :-)
Pan Sova je knížka plná absurdního humoru. Myslím, že to ocení víc mladší děti, než pro které je to určené. A dospělí :-) Já osobně jsem se nestačila divit, jaký poklad jsem to náhodou objevila. Přečetly jsme spolu asi stokrát :-) Dcerka si od té doby ráda hraje na "divné boule pod peřinou".