Pán světa
Jules Verne
![Pán světa Pán světa](https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30447/pan-sveta-30447.jpg?v=1328647194)
Pán světa (1904, Maître du monde) je dobrodružný vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Jde o předposlední Vernův dokončený román, který Verne napsal jako pokračování své knihy Robur dobyvatel (Robur le Conquérant) z roku 1886.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Sci-fi
Vydáno: 1998 , NávratOriginální název:
Maitre du Monde, 1904
více info...
Přidat komentář
![Pytlík Pytlík](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Robur udělal jedinou chybu, že svůj stroj nepomaloval ve francouzských barvách. To by si na něj ta závěrečná bouřka netroufla, neboť i přírodní síly mají obecně před tímto národem respekt.
![Ivan F Ivan F](https://www.databazeknih.cz/img/users/28_/28087/ivan-f-UBD.jpg?v=1619546434)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Kniha naväzuje na schému, ktorú Verne použil viackrát: génius, samozrejme, že inžinier, vynájde, vytvorí, skonštruuje (skrátka hocičo, čo ho dovedie k cieľu) dokonalý takmer bezúdržbový stroj, ktorý nielenže po cestách-necestách sa premáva závratnou rýchlosťou, ale aj pláva a to ako na hladine, tak ja pod ňou, ba čo viac pokoruje si aj ríšu vtákov. Lenže, aký má cieľ, prečo to robí, to všetko tu chýba. No a to klišé, že génius musí byť zároveň aj šialenec, hoci predtým bol vizionár, tak to bolo aj tu, Jules neprekročil svoj tieň. Našťastie to bolo čítanie krátke, úsmevné, nezaťažujúce sivú kôru mozgovú a prekvapujúco, neboli tu takmer žiadne zemepisné a historické opisy. Ako celok je to však chudokrvné dieťa Verneovej tvorby.
![AmberTom AmberTom](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Tento komentář se vztahuje i na dvě předešlé knihy (Dvacet tisíc mil pod mořem a Robur Dobyvatel), které jsem v poslední době, po více než třiceti letech znovu přečetl. Princip příběhu byl u všech třech knih stejný - nějaký dopravní super stroj, tajemný geniální konstruktér a majitel, na hranici šílenství s nutkáním neustále jen plout, letět nebo jezdit stále vpřed, bez jakéhokoliv logického cíle, nedobrovolní a v případě Robura unesení vězni-cestující, a mezi tím poznávání zeměpisu a mořského světa. Cestování takovými stroji by bylo opravdu fajn, ale prostě tam chybí popsané alespoň nějaké základny k odpočinku mužstva a k samozřejmě nezbytné údržbě takových složitých strojů. To tam fakt chybí.
V Roburovi je sice zmínka o jistém ostrově X, Nemo svůj ostrov s loděnicí zničí a Pán Světa své hnízdo vyklidí a opouští, ale to je všechno. Je to škoda. Rovněž se nedostává ani příliš moc vysvětlení, proč to ti vládci strojů všechno dělají, a vůbec jaké mají plány se svými vězni-cestujícími...
Ty knihy by byly lepší, jejich možný potenciál nevykvetl.
Proto myslím, že Verne ovlivněn a veden svým nakladatelem, psal prostě jen pro děti a dospívající mládež. V tom věku to bylo dobré čtení. Ale v dospělosti už to takové není, škoda.
Každopádně Pán Světa má spád a kromě nesmyslného konce je to stále svižná a čtivá kniha, zřejmě ovlivněna už Vernovým synem, který některé knihy dopsal, nebo částečně přepsal.
![HerrPilot HerrPilot](https://www.databazeknih.cz/img/users/15_/156799/m_herrpilot-68n.jpg?v=1540826113)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
No nevím nevím. Jules to na stará kolena vzal pěkně od podlahy, vymyslel rovnou všeživelný stroj (dneska následovaný létajícími auty) a dosadil do něj starého známého – Robura Dobyvatele. K tomu vymyslel krátký, svižný, čtivý, akční, ALE také místy dosti nesmyslný příběh. Robur se z eventuálního dobrodince a vizionáře (z konce 1. dílu) obratem stává šílencem a idiotem, který se na základě vlastnictví malého, byť schopného, ale naprosto neozbrojeného stroje provolává Pánem světa. Vláda Ameriky jej taky prakticky hned, bez cavyků, postaví mimo zákon, Roburova backstory je převedena z dřívějšího stejnojmenného románu (Julek byl patrně rovněž průkopníkem kouzelné formulky Ctrl C – Ctrl V předtím, než to bylo cool), a konec je vzat takovým kvapem, že jsem si ho nevšiml a málem pokračoval čtením zadního obalu.
Za toho skvělého všeživelníka, na Julese dobrou čtivost a za potenciál, jaký to mělo ještě v polovině knihy, dávám aspoň 3 všežravé *.
![Luigi1 Luigi1](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Podle mě byl Verne svým způsobem snílek,ale výborný a jeho díla se dají číst i po tolika letech.
![danny_21 danny_21](https://www.databazeknih.cz/img/users/10_/108025/m_danny-21.png?v=1729584638)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Volné pokračování Robura Dobyvatele mi přišlo povedenější - pátrání po tajemném čtyřkolém prostředku řítícím se ulicemi, prohánějící se lodi/ponorce po jezerech a netvoru korzujícím vzdušný prostor bohabojné Ameriky pobuřujíce tímto ctihodné občany bylobi díky rozsahu svižné a zábavné. Bohužel pohřbeno závěrem, který z génia vynálezce udělá psychopatického šílence toužícího po vlastní zkáze - 60 %
![Hobo Hobo](https://www.databazeknih.cz/img/users/18_/1884/1884.jpg?v=1381127920)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Patří k tomu lepšímu z Vernova díla. I když se nám mohou zdát technické rekvizity poněkud směšné, na tom přece nezáleží. Julesu Vernovi šlo o něco jiného. A to se dá číst i dneska, to byste nevěřili...
Autorovy další knížky
1937 | ![]() |
1965 | ![]() |
1985 | ![]() |
1963 | ![]() |
1963 | ![]() |
(SPOILER) Skvělá postava, skvělá záplatka, žádný plán, směšný konec.
Robur Dobyvatel byl v předchozí knize skvělě vykreslená postava. Jediná věc, která zůstala tajemstvím, byl jeho plán - jasně, chce se ukázat světu, ale má i jiné cíle, jak svět ovládnout, či na svém vynálezu nabýt statusu? Pán světa tyto problémy jen prohlubuje. Proto "pán světa" ničemu nevládne a jen tak si cestuje amerikou.
První polovina knihy se zápletkou vyšetřování je velmi dobře napsaná a navozuje pocit tajemna. O co Roburovi jde? Jak dílky co vidíme zapadají do jeho plánu? Odpovědi ale nejsou.
A konec typu "já nevím, tak do něj třeba uhodí blesk" je směšný i pro esej amatérského pisálka