Pan Tadeáš čili Poslední zájezd na Litvě
Adam Mickiewicz
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/241518/mid_pan-tadeas-cili-posledni-zajezd-na--HKb-241518.png
3
14
14
Citovou náplň "Pana Tadeáše" tvoří stesk po nenávratně mizejícím světě bývalé republiky polské, který se mísí s humorem, jímž básník zlidšťuje své postavy. Zásadní význam pro ideologii díla má postava mnicha Robáka: M. zobrazil Robákův hluboký přerod z člověka minulosti, obtíženého hříchy starého šlechtického Polska, v člověka budoucnosti, který se postupně zbavuje předsudku ohraničeného kastovnictví a dává se cele do služeb národně osvobozeneckého boje. Ideovým vyvrcholením díla je osvobození sedláků v závěrečných obrazech, které jsou svědectvím toho, jak úzce M. spojoval boj národní s bojem sociálním. Hlubokou lásku k vlasti zde provází i ušlechtilý vztah k jiným národům, zejména k národu ruskému; tyto city vřelého přátelství nejsou u M. utlumeny ani carským terorem. Tím vším se "Pan Tadeáš" stal nejen uměleckým vrcholem M. tvorby i celé polské poesie 19. st., ale zároveň ideovým vyvrcholením tvorby polských romantiků a základním kamenem polského realismu. (Podle K. Krejčího)... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Pan Tadeusz, czyli Ostatni zajazd na Litwie, 1834
více info...
Přidat komentář
Tadeáše jsem četla dvakrát. Poprvé jsem ho docela dost hrubě odsoudila k nezajímavým knihám. Podruhé jsem byla naprosto nadšená. Časové rozpětí mezi dobou čtení mohly být max. 2 roky. Nevím, co se tak změnilo, každopádně jsem knihu vnímala úplně jinak a pamatuju si ten moment, kdy jsem dočetla poslední stránku a knihu zavřela. Za ten pocit, který někdy u přečtených knih mívám, a to pocit, jako že jste se právě probudili ze sna, dávám plný počet. Znamená to, že mě kniha pohltila a že jsem jí prožila, proto tolik miluju knihy:). Tolik prožitých různých životů.
Překlad Pana Tadeáše od Elišky Krásnohorské vyšel i v 50. letech; to je ta verze, kterou jsem několikrát četla. Sama to teď vlastním v polštině... jak už knížku znám, jde to číst docela dobře. :-)
Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec a čím víc ji čtu, tím víc se mi líbí. Nejdřív jsem viděla film od Andrzeje Wajdy a inspirována jím se rozhodla přečíst knihu. Napoprvé mi prokousání se něčím, co je v podstatě veršovaný román, trvalo asi dva měsíce (což je na mě opravdu dost; třeba Quo vadis jsem tehdy přečetla ani ne za dva dny). Ale stojí to za to. Není to jen romantická báseň; je v ní plno detailů ze života tehdejší polské šlechty, včetně komických momentů srovnatelných dejme tomu s Jane Austenovou (ovšem na rozdíl od ní samozřejmě v rámci mnohem dramatičtějšího příběhu). O kvalitě knihy z tohohle pohledu podle mě vypovídá i to, že ji přečetl (v polštině!) a bavil se jí i můj táta, který už beletrii téměř vůbec nečte.
Autorovy další knížky
| 1947 |  Dziady |
| 1976 |  Konrad Wallenrod |
| 1998 | Balady a romance |
| 1955 | Pan Tadeáš čili Poslední zájezd na Litvě |
| 2015 | Básníci třetího tisíciletí 3 |
Píšu s odstupem. Nejsilněji ve mně rezonuje jemná básníkova ironie a hluboký vztah k vlasti.