Pandemie
Michal Kubal , Vojtěch Gibiš
Koronavirová krize nemá v moderních dějinách obdoby: Miliardy lidí se ocitly v karanténě, desítky milionů se nakazily, statisíce zemřely. Tohle je příběh pandemie, jak ho ještě nikdo nevyprávěl. Co ovlivňovalo rozhodování o životech milionů lidí? Kdo je muž, který přiměl české úřady k rázné akci? Dvojice zkušených novinářů vás prostřednictvím zdravotníků, pacientů i vrcholných politiků vezme za kulisy událostí, které převrátily Česko i svět vzhůru nohama.... celý text
Přidat komentář
To se četlo jedním dechem. Bylo to strhující a jednou to bude hodně cenná kniha. Velmi čtivě a poutavě napsané.
Normálně mě dojal pán se štítama, co ho pak kopíroval celý svět a on byl rád. Technici z ČVUT. Brečela jsem, když umřel ten pán sportovec. O sestřičkách, lékařích a lidech na záchrance ani nemluvím. A i ten Babiš, jak ho nesnaším, tak podle mne opravdu jednal podle svého nejlepšího vědomí. Ode zdi ke zdi to bylo totiž všude a po bitvě je každý generál.
Kniha, která poměrně komplexně shrnuje dění okolo první vlny pandemie covid 19 v roce 2020, nestranně a apoliticky popisuje příběhy jednotlivců, události v ČR i dění na celém světě. Před autory klobouk dolů, takhle má vypadat novinařina. Pan Kubal a pan Gibiš mají můj velký obdiv. Pan Řehák a jeho tým, který se v pozadí účastní skoro veškerého dění jara 2020, by si zasloužil vyznamenání. Konstruktéři v ČVUT, kteří dali dohromady CoroVent také. A mnoho dalších lidí, asi by se do komentáře všichni nevešli :-) Je úžasné, že máme v České takové lidi. Naplňuje mě to mírným optimismem. Tohle by si měl povinně přečíst každý, jdu na 2. díl...
Kniha se mi moc líbila. Bála jsem se, že bude plná odborných termínů a statistických tabulek. Naopak téma bylo podané velmi čtivě a z různých úhlů pohledu, což je velmi důležité, protože nic není černobílé.
Vzhledem k počtu stran bylo nutno některé části vynechávat, hlavně dění v Americe. Ale začátek připomínal děsivou detektivku s otevřeným koncem. A v podstatě konec v nedohlednu.
Kniha mě zaujala hlavně osobními příběhy. Jednání politiků jsem vynechávala, protože jich byla plná televize. Každopadně zajímavý počin a dosti náročná práce.
Reportáž o první vlně pandemie jsem četla trochu s křížkem po funuse, v době, kdy končila vlna třetí. Nelituju ani minuty. Zaprvé, výborně napsané – objektivně, nestranně. Zadruhé, spoustu informací o prvních měsících v Číně nebo Španělsku jsem ani neznala. Zatřetí, to, že jsem se s knihou znova vrátila na začátek, do doby, kdy Covid pronikl do Evropy a skoro přes noc nám sebral naše normální životy, byla vynikající psychoterapie. A začtvrté, přestože Pandemie zachycuje jenom první vlnu, je psaná maximálně apoliticky a vyšla koncem léta 2020, najdete v ní i základ odpovědí na to, proč další vlny u nás dopadly tak strašně.
Zpočátku jsem byla nadšená.
Chronologický postup začátku Pandemie je velmi čtivý, děj je popisován z několika úhlů a překotně se vyvíjí. Čekala jsem, že když už jsme se dostali k dubnu, děj se posune a ono ne. Zase skok zpátky do února, března a pořád dokola. Od půlky knížky jsem měla pocit, že čtu zase od začátku. Přeskakovala jsem stránky a opakující se text už mě jen iritoval.
Skvělá novinářská práce. Klobouk dnů před autory, kteří posbírali informace a propojili je do čtivého souvislého textu. Jakkoli "beletrizovali" některé osobní příběhy, dílo stále zůstává objektivní informací o pandemii, která dosud trvá. "Každý ví, že o těch dnech a týdnech bude jednou vyprávět. Jenom si nikdo není jistý, o čem to vyprávění přesně bude. Jestli to bude začínat slovy "Neuvěříte, co se tenkrát stalo" ........... Nebo jestli ten příběh bude "o dnech, kdy tohle všechno začalo" (s. 205). Zatím bohužel zůstává v platnosti druhá část citovaného textu. Na druhý díl by tedy autoři fakta ještě měli. A přestože se čtou velmi dobře, doufám, že na třetí díl už nedojde.
Knihu jsem četl v průběhu probíhající 2., 3. nebo kolikátou vlnu jsme to vlastně po Vánocích měli. Takže z tohohle ohledu se jednalo o zajímavé ohlédnutí zpět do doby, kdy nikdo nic moc o c-19 nevěděl a ti, co měli přijít dokonce přišli. A v tomhle je vidět největší děsivost celé knížky, která odhaluje, jak nekompetentně se většina aktérů k událostem ze začátku stavěla a právě onen "muž s excelovskou tabulkou", který změnil směřování celé země za doby pandemie, je toho ukázkovým příkladem.
Rozhodně za plus knížky považuji zevrubné zaznamenání celého jarního dění, navíc úhlem pohledu různých aktérů, ať už jde o "muže s excelovskou tabulkou", plukovníka, ministry a premiéra či přímé aktéry jako zdravotníky a nemocné. Takže čtenář se dozvídá, jak to kdo viděl, jaké měl obavy, co ho vedlo k rozhodnutí a ke konání zrovna tak, jak konal.
Na závěr se dá jen dodat, že pokud autoři budou psát pokračování podzim+zima, tak asi Ottův slovník naučný bude v rozsahu pokořen.
Velmi dobře napsáno. Velký moment nastane ve chvíli, když čtenáři dojde, že se jedná o literaturu faktu a popisuje reálný svět ve kterém žijeme. Neschopnost státu ve chvíli krize nějak zareagovat je alarmující.
Zajímavý je i detail jak obecně státní aparáty fugují velmi špatně. V případě Číny se jednalo o extrém, který každý asi pochopí, ale italská vláda situaci stejně extrémně podcenila. Jak pracuje vláda v čechách víme také moc dobře.
Určitě je dobře, že kniha vznikla a možná jednou pomůže další generaci neopakovat Naše chyby.
Je to skvělé! Čtivě napsané, občas napínavé, až mě mrzí, že to končí 1. srpnem 2020, i když dění kolem sleduji, klidně bych si dala druhý díl.
Stejně jako většina čtenářů oceňuji a chválím, jak se autorům výborně podařilo vykreslit první měsíce pandemie jaká v novodobých dějinách nemá obdoby.
Přestože jsem všechno pozorně sledovala a sleduji stále, i tak jsem se dozvěděla něco nového. Je tu popsáno jak se vir začal šířit v Číně, jak se tam k tomu zpočátku stavěli, první případy v Evropě, Americe a samozřejmě přímo u nás. Jsou tu skutečné příběhy lidí, kteří se nakazili a i přes těžký průběh se uzdravili a jsou tu i případy, kdy lidé boj s nákazou bohužel prohráli. Je zde spousta zajímavostí, například jak vznikal remdesivir.
Část, která je o šíření viru u nás, se dá označit za kroniku prvních měsíců, přibližně do začátku srpna. Den po dni jsou zachycené kroky vlády a dalších lidí, kteří se významně podíleli na rozhodování v té době a jak šlo všechno ráz na ráz. Jsou zde popsané příběhy lidí, kteří nelenili a začali vyrábět potřebné pomůcky a přístroje.
Přestože jde o literaturu faktu, je vše napsáno tak poutavě, že je snadné zapomenout na skutečnost a číst to jako smyšlený příběh s katastrofickým dějem. Hned vzápětí ale přijde ledová sprcha, když si uvědomíme, že toto je realita a stále trvá a navíc poslední kapitola o boji s tímto zas... zatraceným virem je bohužel ještě v nedohlednu...
Skvela kronika první vlny, včetně všech souvislostí a včetně osudů řady konkrétních lidí. Přitom ale velmi čtivé az místy napínavé.
Přestože situaci ohledně koronaviru sleduji, dozvěděla jsem se přesto nové informace a získala ucelenější pohled na věc. Byť se jedná o literaturu faktu, je to velmi čtivě napsané až vlastně děsivé, jelikož je to krutá realita.
Výborná, čtivá reportáž o prvním koronavirovém roce. Poctivě připravená kniha, která netouží po senzaci a šokování čtenářů, ale nabízí hlubší sondu do problematiky, která neměla a nemá jednoduché řešení.
622 stran plných naprosto profesionální novinářské práce. Ze začátku jsem se trochu lekl té tloušťky, ale po prvních kapitolách mě to docela pohltilo. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl "až" po čtyřech letech od popisované doby, člověk už tak trochu pozapomněl některé věci, a tak mi kniha sloužila zároveň jako připomínka. Dávám do wishlistu druhý díl.