Pandemonium
Daryl Gregory
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48624/pandemonium-48624.jpg
3
29
29
Je to náš svět - nebo není? Neliší se skoro ničím, nic v něm nechybí... Spíš něco přebývá: množství démonů, kteří mají ve zvyku posednout vybranou oběť, v jejím těle si odehrát oblíbenou scénku (v mnoha případech končící něčí smrtí), a tiše se vytratit. Do jiného hostitele. Případů posednutí je už tolik, že se jimi musí vážně zabývat církve i vědci. Pořádají se konference, fanoušci démonů mají své cony, ani jeden názor se nepodobá druhému... Del prodělal několik posednutí. Jeho potíže neustupují, navíc mají tak netypický průběh, že si může vybrat mezi cejchem podvodníka nebo šílence. Co mu poradí vymítačka, která má s posedlostí právě tak důvěrné a osobní zkušenosti? Čím to, že se jedna démonická rodinka stahuje na stejné místo? Čím to, že se jedna démonická rodinka stahuje na stejné místo, do mrňavého městečka v Kansasu, které kromě domorodců mohou znát už jedině čtenáři obskurních komiksů?... celý text
Přidat komentář
Na začátku knihy mě docela navnadil nápad, jakým byli démoni uchopeni. Časem se to ale zvrhlo a podivném duchu táhlo do 3/4 knihy. Normálně bych to nedočetla, ale neměla jsem zrovna doma nic jiného. Rozuzlení a závěr docela překvapili, ale znovu už mě to knihu otevřít nedonutí.
Z prvu mě zaujal obal knihy, a po zjištění, že se jedná o fantasy "horor" jsem byla ještě nadšenější.
Bohužel, toto všechno odpadlo, když jsem začala číst. Prvních pár kapitol jsem jakž takž přečetla, ale dál už to nešlo. Nemohla jsem se začíst, a pak už mě to ani nebavilo. Nedočetla jsem, musela jsem knihu odložit.
Šanci třeba ještě někdy dostane, ale zatím to moc nevidím.
Už od prvních vět jsem věděla, že s touto knížkou si budu rozumět a to se také v průběhy četby potvrdilo: nemusela jsem se nutit do čtení, neprala jsem se s textem, atmosféra Gregoryho příběhu mě pohltila. Zdejší pojetí posedlosti démony mi přišlo poměrně originální a z mého hlediska se jejich výskyt podařilo i uspokojivě vysvětlit.
Hlavním hrdinou románu je Del, mladý muž, který byl v dětství posednut a následky cítí i jako dospělý. Při svém pátrání po řešení problémů poznává zajímavé lidi a zjišťuje znepokojivé okolnosti, musí bojovat o život (a nejen svůj). Finále se povedlo ukočírovat výborně, autor nesnížil hodnotu svého debutu laciným vyzněním "žili byli šťastně až do smrti".
"Pandemonium" je poctou snílkům, komiksům, literatuře (SF zlatého věku a P.K. Dickovi především) a v neposlední řadě také rodinným hodnotám. Některé kapitoly by snesly zkrácení, jiné zase detailnější popis (přivítala bych více narážek na odlišnost od naší reality, všechny ty drobné historické výhybky), ale celkově je pro mne tahle knížka milým překvapením.
Kvalitní kniha, ale místy taková divná. Pár "wtf" momentů by se zde našlo. Kupříkladu ve finále jsem čekal cokoliv, ale rozhodně ne to, co se stalo. Díky ich formě je kniha velice čtivá, přestože děj občas stojí na místě. Třeba část v Harmonia Lake mi přišla trochu zbytečně zdlouhavá. Nejlepší část - Philip K. Dick posedlý démonem jménem Valis :)
Očekávala jsem nějaký krvák plný démonů a příšer. Ale byl to celkem hezký fantazy příběh, i když na můj vkus moc klučičí :-)
Pandemonium
Knihu jsem odložila po první čtvrtině, pak jsem ještě přečetla pár posledních stránek. Ne, že by mě kniha vyloženě urazila, autorův styl nebyl špatný, ale hlavní hrdina mě nazaujal a příběh také nevypadal jako něco, co by mě mohlo úplně oslnit. Myslím, že mám na seznamu zajímavější kusy. Ve výsledku mi asi nejvíc vadilo, že se autor rozepisuje až příliš o věcech, které děj nikam neposouvají. To si raději přečtu třeba něco od Simona R. Greena, což je sice totální brak, ale obvykle má přiměřené tempo. Nechávám bez hodnocení.