Faktor nanebevzetí
Frank Herbert , Bill Ransom
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25085/bmid_faktor-nanebevzeti-Usz-25085.jpg
4
36
36
Po událostech popsaných v Lazarově jevu se lidští obyvatelé Pandory usilovně snaží vydobýt další půdu z běsnících moří planety. Budují nové osady, avšak ve stínu těchto osad hladovějí děti. Planetě vládne ctižádostivý klon, jehož represivní režim nutí zoufalé osadníky k povstáním. Odpovědí vládnoucích jsou další krutosti, neposlušnost je trestána hladomorem. Hlavní nadějí bojovníků odporu se stává Crista Galli, žena, o níž jsou mnozí přesvědčeni, že je božským dítětem. A kolem ní se soustředí osvobozenecký boj. Román je poslední knihou Franka Herberta – zemřel záhy poté, co odvedl svůj díl spolupráce. Uzavírá Pandorskou trilogii a je v něm obsažena veškerá vynalézavost, komplexnost a energie, kterou si čtenáři zvykli od tohoto autora očekávat.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , BaronetOriginální název:
The Ascension Factor, 1988
více info...
Přidat komentář
Keďže toto je posledná kniha vôbec na ktorej sa Herbert pred svojou smrťou podieľal a zároveň je to aj posledný zväzok pandorskej série, očakával som nejakú bombu, logické vyústenie, uzavretie jednotlivých liniek. Trochu som sa sklamal.
Dej románu síce nadväzuje na predchádzajúci diel s posunom len o pár rokov, ale opäť je všetko inak. Postavy až na jednu sú tu úplne nové, keďže tie z predchádzajúceho dielu skončili v akomsi mlžnom opare vďaka novému záporákovi - klonu, ktorý sa chystá z Pandory odletieť, pričom ekonomicky ruinuje ostatné klony, plánuje cielené hladomory a masakre. Vznikajúce hnutie odporu je preto logickým vyústením. To je jedna stránka príbehu.
Tou druhou stránkou sú metafyzické úvahy, rozporuplne vysvetlené sebauvedomovanie sa riasy - Avaty s atribútmi, ktoré by viac svedčili fantasy literatúre. Úvahy o zmysle existencie, ľudskosti a podobne. Nič proti. Ale keby toho bolo trochu menej a viac logicky vysvetlené. Metafyzika a ontológia môžu byť fajn ale u sci-fi mi trochu vadia.
Celá táto trilógia spoločne s Vyslancami do prázdna je na svoju dobu pomerne monumentálne dielo. Síce nie až tak ako niektoré novodobé ságy ale má tie parametre. Dej jednotlivých zväzkov je viac útržkový ako koncepčne lineárny, s viacerými abstraktnými prvkami. Autori si vypomáhajú barličkami "Bohmi zo stroja" na môj vkus až príliš často. V tomto ohľade sa prikláňam na stranu Asimova, ktorý u sci-fi kritizoval tento prístup. Z tohto dôvodu hodnotím aj tento diel "len" ako dobrý s tým, že kto má faktor nanebovzatia adekvátny, nech si hviezdu prihodí, ja zostávam pri zemi resp. pri pandore ;)