Paní Curieová
Ève Curie
Proslulá biografie o ženě, jejíž jméno každý zná, ženě s nesmírným talentem a zaujetím pro vědu, ženě s nezměrnou vůlí a pracovitostí, které se podařilo nejen proniknout do oboru vyhrazeného do té doby jen mužům, ale také v něm zcela mimořádným způsobem vyniknout a přinést světu zásadní vědecké objevy. Marie Skłodowská byla vlastenecky cítící Polka, ale touha po vzdělání ji zavedla do Francie, kde ve čtyřiadvaceti letech v roce 1891 složila jako vůbec první žena přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie na pařížské Sorbonně. Po několika letech zde poznala svého budoucího manžela, fyzika Pierra Curieho. Společně se ve velice skromných poměrech věnovali výzkumu radioaktivity. Za objev polonia a radia byla spolu s manželem v roce 1903 oceněna Nobelovou cenou za fyziku. Po jeho tragické smrti při dopravní nehodě v roce 1906 pokračovala v započaté práci, která jí v roce 1911 přinesla druhou Nobelovu cenu. Do konce života se věnovala intenzivnímu vědeckému výzkumu v Radiologickém ústavu, u jehož zrodu stála. Výjimku tvořila jen první světová válka, během níž vybudovala a provozovala rozsáhlý systém pojízdných i stálých rentgenových vyšetřoven pro zraněné vojáky. Životopis, jehož autorkou je dcera Curieové Ève, není jen popisem její vědecké dráhy, ale také pohledem zevnitř, plastickým vylíčením celé osobnosti této výjimečné ženy, jejích nadějí i zklamání, radostí i bolesti. Pro svou čtivost, literární kvalitu a emocionální hloubku neztratila tato biografie ani po šedesáti letech od svého vzniku nic ze své působivosti. Během minulého režimu byla biografie několikrát vydána i u nás, naposledy v roce 1971, a pokaždé byla citelně zkrácena a cenzurována. Čtenář se proto nedozvěděl například o kritických názorech vědkyně na ruskou nadvládu v Polsku, o jejích stycích se západními státníky, návštěvě u prezidenta Masaryka či o zájmu Pierra Curieho o spiritismus. Paní Curieovou vydáváme poprvé v kompletním znění, tak jak ji autorka napsala, a s doslovem přední české jaderné vědkyně Dany Drábové. Z francouzského originálu Madame Curie, vydaného nakladatelstvím Gallimard v Paříži roku 1938, přeložila Eva Sgallová. Překlad upravil Radovan Beneš. Vypuštěné pasáže přeložila Nina Hřídelová.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2021 , MaratonOriginální název:
Madame Curie, 1938
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, čtivá. Když jsem ji našla v knihobudce, tak jsem vůbec netušila jaký poklad si to domů nesu! Je v ní zachyceno i dětství a mládí Marie Curie prožité v Polsku, které mě moc zajímalo a také jak se jí povedlo vystudovat v Paříži. Knihu mohu jen doporučit.
Zajímavý pohled na život slavné vědkyně. Přestože knihu psala její dcera, zdála se mi napsaná dost objektivně.
Ženy vědkyně jsou trošku jiné a pro vědu, a práci vůbec, dost často obětují i rodinu. To mi přišlo trošku smutné. ... Ale asi to tak muselo být...
Polská vědkyně Marie Curie Skłodowská mě očarovala už v mém mládí a teď jsem se moc ráda dozvěděla o této ženě, matce, manželce, vědkyni..., spoustu pro mě nových informací. V této knize je krásně napsaný životopis, který napsala dcera této skvělé, nadané ženy. Doporučuji.
Byla pilná, cílevědomá, k sobě tvrdá, skromná, pracovitá, hrdá na svůj původ a také byla geniální. Svou houževnatostí, pílí a rozhodnutím pokračovat v započaté práci dokázala přes všechna překážky objevit a izolovat nový prvek, objevila a popsala radioaktivitu. To vše s minimálními prostředky, ale s maximálním nasazením.
Neskutečně laskavé a něžné čtení! Ačkoli se Eva Courieová nestala fyzičkou, prokázala talent literární. Skrze životopis Marie Courieové je zřejmé, že autorka svou matku a rodinu milovala a vážila si jí. A my si díky tomu můžeme Marie Courieové vážit i po lidské stránce. Byla jsem překvapená, kolik toho stihla vykonat a rozhodně se nejedná pouze o vědeckou práci!
Marie Curie Sklodowska - výjimečná, geniální, obdivuhodná polská vědkyně, která získala dvakrát Nobelovu cenu - v roce 1903 za fyziku za výzkum radioaktivity (spolu s manželem Pierrem Curie a Henri Becquerelem) a po manželově tragické smrti sama za chemii za izolaci čistého radia v roce 1911.
Měla dvě dcery - Iréne, která taktéž obdržela Nobelovu cenu společně se svým manželem Frédéricem Joliotem v roce 1935 za objev umělé radioaktivity. Druhá dcera Ève se stala spisovatelkou a novinářkou a je autorkou tohoto dechberouciho životopisu. Ève zemřela v roce 2007 v New Yorku ve věku 102 let.
Skvělá kniha o jedné z největších a nejsilnějších žen všech dob.
Dcera Eva nám velmi čtivou formou servíruje život své fenomenální "mamuly".
Vždy jsem ji obdivovala za její píli a houževnatost a hlavně za to,že se dokázala prosadit v čistě mužském světě.Vždyť třeba v Českých zemích mohla první žena vystudovat univerzitu až v roce 1901.
Byla to bezesporu nevšední žena a nezbývá než dodat:Klobouk dolů madam Curie,nežila jste nadarmo a ještě jste svou výjimečností inspirovala řadu dalších lidí.
Ve vydáni z r.1964 je i výborný doslov od Františka Běhounka.
Velmi pěkné čtení o této neobyčejné ženě ....
Ona sama se nazývala pozitivní idealistkou - a svůj život dokázala naplnit cílevědomostí, skromností a pokorou k vědě ....
Setkání s podobně zaměřeným Pierrem bylo přínosem pro celý svět ....
V době seznámení jí poslal svoji publikaci " Symetrie ve fyzikálních jevech ... "
Takový dárek by každou ženu nepotěšil - ale Marie jej přijala i s nabídkou sňatku a strávila s ním roky plodné spolupráce - před jeho nečekaným odchodem ....
Zaujaly mne i její aktivity během 1. světové války v oblasti rentgenologie ....
A také spousta ocenění - včetně ceny Nobela ....
Pozoruhodné dílo - pro zájemce doporučím....
Autorce, dceři slavné vědkyně, se podařilo napsat opravdu čtivé dílo. Svou maminku líčí maximálně nezaujatě, ale zároveň velice lidsky. Dozvídáme se o její skromnosti, genialitě, neskutečné píli a dřině, kterou podstupovala. O jejích vědeckých objevech se dozvídáme prostě, nejde o žádné složité vědecké líčení, přesto nemíjí svou podstatu.
Vydavatelství patří velký dík za tuto knihu, kterou nejen oprášilo, ale opravdu pečlivě doplnilo o chybějící dříve cenzurované části. I když jde jen o "paperback", je kniha doplněna množstvím fotografií, nechybí doslov, v celém textu jsem postřehl asi jen jednu chybu. Dávám plných 5*, 12. 9. 2021.
Celoživotní posedlost prací, která člověka zcela pohlcuje, může mít i negativní dopad na jeho zdraví. Marie Curie byla extrémně činorodá osoba, která se snažila vše zvládnout bez ohledu na sebe. Je to obdivuhodné, ale asi ne zcela příkladné. Každý není obdařen tak silnou vůlí.
Tak jsem tuto knihu zkusila srovnat s knihou, která u nás vyšla poprvé v 60.letech a nějak se mi nezdálo, že by překladatelé něco měnily- pravda, něco bylo jinak napsáno, něco bylo vypuštěno, ale v zásadě a některé věci se moc nezměnili. Jenom to, že jsem nemohla pochopit, jak je to silný, vydaný ne zrovna v pevný vazbě, na můj vkus drahý a fotky ač si myslím, že byli stejný tak nic moc. Ale v jednom jsem byla zklamaná - kniha ze 60.let obsahuje malou doušku o vnučce paní Ireně Curie- Joliotové. V této knize nebo v tomto vydání chcete-li není o ní žádná zmínka
Jojo, v edici Máj vycházívaly věci... Jako malá jsem se dostala k nečekaným skvostům, jako třeba k paní Curie. K Námořníku na koni. K Domu o tisíci patrech. K Chaplinovu království. K Marku Twainovi...
Dávám 5 hvězd a sama se divím, že mě takhle uchvátil životopis. Opravdu výjimečná skromná vědkyně, matka, žena. Snad ještě víc nežli její úžasné vědecké úspěchy mě fascinoval její život v Polsku a strastiplná cesta za snem stát se univerzitní studentkou v Paříži.
Kniha opisuje ťažký život Marie Curie-Skłodowskej na jej chudobou sprevádzanej ceste životom od detstva až po medzinárodné uznanie.
Marie si ako mladá musela tvrdou prácou zarábať, aby sa mohla venovať svojej láske - štúdiu. V tom čase nebolo vôbec samozrejmé, aby dievčatá študovali. Bola historicky úplne prvou študentkou na fakulte fyziky parížskej Sorbonny, nikde inde totiž ženy vôbec neprijímali. Neskôr sa stala vôbec prvou profesorkou na tejto škole, bola úplne prvou ženou, ktorá získala (spoločne so svojim manželom, Pierom Curie) Nobelovu cenu.
Navzdory tej nezlomnej sile ísť stále ďalej a bojovať s prekážkami i predsudkami ona ani jej manžel nikdy neprahli po sláve či peniazoch. Keď objavili nový chemický prvok - rádium - nenárokovali si žiadne patentné práva. Vždy túžili len po jednom: mať k dispozícii kvalitné laboratórium a pracovať na výskumoch. Aj o to však museli bojovať tvrdou prácou a trvalo roky, kým sa to podarilo.
O povahe Marie vypovedá aj obdobie prvej svetovej vojny, keď neváhala a vybrala sa z pohodlia Paríža na front s mobilnými röntgenovými stanicami, ktoré sama založila. Nehľadiac na vlastné zdravie pomáhala ošetrovať zranených vojakov prvej línie.
O tomto všetkom a ešte oveľa viac rozpráva táto neuveriteľná kniha života jednej veľkej ženy. 100%
Nezvyknem čítať životopisy, ale na tento som naďabila na DK a vysoké odporúčania, ako aj fakt, že pani Curie je vzorom mojej mamy, ma inšpirovali prečítať si ho. Nečítalo sa to zle, práve naopak. Bolo to pútavé, často som ani nemala pocit, že to píše jej dcéra, také to bolo odosobnené. Najmä v prvých dvoch tretinách, kde vychádzala z listov, spomienok iných atď. Veľa som sa dozvedela o Máriinom detstve, mladosti, vrúcnom vzťahu k súrodencom a rodičom i vlasti, o štúdiu, zaľúbení, živote v manželstve, láske k turistike a prírode, samozrejme k chémii a fyzike, o jej pokusoch a objavoch, o živote ako vdovy, cez vojnu... a odtiaľ (zhruba od tej poslednej tretiny) som už mala pocit, že je to príliš zidealizované, až neprirodzené. Preto o hviezdičku menej. To, že mnohé z reakcií pani Curie mi prichodili prapodivné, je už rýdzo súkromná vec, ale zidealizovanie až vytekalo zo stránok knihy, miestami nepríjemne lepkavo od toľkého cukru...
Kniha se mi nevím proč, četla dost rozvlekle (četla jsem vydání z roku 1938), ale i přes to, že to neutíkalo, je kniha nesmírně zajímavá.
Člověk si zde uvědomí co všechno byla madame Curie ochotná obětovat pro vědu, pro dobro, jak byla paličatá a houževnatá v dobývání prvního gramu Radia... Co vše musela překonat.
Když si člověk uvědomí své hodnoty, co je sám ochoten obětovat pro dosažení cíle a co obětovala tato houževnatá dáma. To je heroický výkon.
Nebo to jak se zachovala na počátku války...
Je to velmi silné a obohacující čtení.
Skvělá kniha, kterou jsem četla v mládí a nechala ve mně silný dojem.