Paní domu
Věra Pasiarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479029/bmid_pani-domu-gJe-479029.png
5
13
13
Příběh knihy Paní domu se odehrává hlavně v Anglii na prahu 20. století, kdy dámy ze střední vrstvy v tradičně konzervativní společnosti usilovaly nejen o zajištění větších práv pro ženy, ale zcela revolučně i pro uznání lesbické lásky. Protagonistkou tohoto tažení je známá spisovatelka, zvaná Paní domu, která s podporou své společnice, vypravěčky celého příběhu, celé to tažení vede – i když jen k morálnímu vítězství. Autorka Věra Pasiarová prokázala dobrou znalost tehdejší společenské situace, do níž celý barvitý příběh vložila, a vytvořila tak vysoce aktuální a čtivé dílo.... celý text
Pro ženy Literatura česká Erotika
Vydáno: 2021 , Šuplík.cz (Brno - Andrea Sasínová)Originální název:
Paní domu, 2021
více info...
Přidat komentář
Tak po dlouhé době velmi povedená kniha. Vtáhla mě do děje během pár stránek.Hltala jsem stránku za stránkou a nechtěla jsem jí odložit. Mísí se zde humor láska drama a erotika. Bylo pro mě i zajímavé období ve kterém se děj odehrává.A jak to měli tehdejší ženy s homosexulální orientací ve společnosti dost nelehké. Víc to nebudu představovat doporučuji si knihu přečíst a doufám že budete mile překvapeni jako já.
Tak tohle bylo hodně milé překvapení, upřímně jsem z knížky měla docela strach, ale byla jsem hodně příjemně překvapená. Bylo tam všechno humor, drama, láska... A líbilo se mi že inspirací byla skutečná osoba. Knížka má své čestné místo v mojí knihovně a určitě si ji přečtu znovu.
Tak trochu jiná kniha, než jaké jsem kdy četla. Ale dle mého názoru VELMI povedená kniha. Román s lesbickou tématikou byla moje prvotina v tomto směru a rozhodně mě to nepobuřovalo. Ba naopak. Bylo velmi zajímavé pronikat do světa žen a zjišťovat jak to měly v tehdejší době a společnosti někdy dost nelehké. I já byla ráda za výčet postav hned na začátku knihy, také jsem se k nim vracela. Ale postupem knihy dostala každá z nich svou tvář a pak to šlo ráz na ráz. Knihu řadím mezi ty, které prostě nechcete jen tak odložit a nutně musíte dočíst alespoň ten řádek. Ne, spíš odstavec. Vlastně celou stránku. Kniha je velmi poutavá a autorka velmi znalá tehdejší doby a to včetně Londýna samotného. Rozhodně nelituji její koupě, v knihovně má své čestné místo. Doufám, že to nebude jediná kniha od této začínající autorky.
S historickými romány jsem, řekla bych, vcelku na štýru. Připadnou mi kolikrát nudně psané. Zde tomu tak ale není. Už jenom prvních pár stran dají ochutnat svou jinakost. Hravost jazyka a seznam postav, za které velmi děkuji - nejednou mi v počátku četby pomohl - mi naznačovali, že tuto knihu jen tak neodložím.
A bylo tomu tak!
Příběh je psán lehce, s dotykem vtipu, vážnosti, smutku, radosti, romantiky a erotiky. Příjemné popsání situací Vás nenásilně vtáhne do děje a budete tak prožívat emoce postav. A když si uvědomíte, že je příběh inspirován životem Radclyffe Hall, dostane tato kniha, tento příběh, jiný rozměr.
Jsem velmi ráda, že se mi toto dílo dostalo do rukou, protože některé glosy, momenty, mě vrátily do dob mládí. Upřímně jsem dokázala vyprsknout smíchy, mít vážnou tvář, i červené líce.
Proto těm, kteří si chtějí užít příjemnou četbu, vřele doporučuji Paní domu a těším se na další tvorby autorky.
Jedná se o příběh dvou žen, které k sobě přeci jen našly cestu. Kniha je čtivá, líbí se mi netradiční obal a hlavně se jedná o téma, které na českém trhu je ještě nepolíbené. Knihu DOPORUČUJI a těším se na další dílo od této autorky.
Upřímně mnohem lepší, než jsem čekala. Představovala jsem si, že to bude něco jako knížky z nakladatelství LePress, ale je to o sto úrovní výše, je to na úrovni Sarah Waters, Radcliffe Hall či Virginie Woolf. Obal mi na první pohled přišel strohý, až postupně jsem pochopila, že je naprosto výjimečný a k vyznění knihy skvěle padnoucí. Rozpis postav na první stránce knihy se mi zpočátku velmi hodil, neb jsem se prvních padesát stran textu neorientovala a často se musela zamýšlet, kdo právě skrze řádky promlouvá, o kom čtu.
Po začtení se do knihy jsem hltala stránku za stránkou a na konci jsem byla šťastná, že kniha nemá žádná hluchá místa, žádné škobrtnutí, vybočení z daného stylu, nelogičnost v příběhu, prostě že vše od začátku až do konce svěže ubíhá jak jarní větřík parkem. Viktoriánská éra i následné předválečné období je zde popisováno s velkou lehkostí a jaksi mimoděk, které značí, že má o nich autorka velké znalosti. O chování mužů a žen ve společnosti, o technické vyspělosti, o cestování v té době apod. Závěr knihy je na dobu, ve které se odehrává, sice trochu naivní, ale tak sladce a roztomile, že mu to musím odpustit, neb jiný závěr bych ani nechtěla.
Na příběhu oceňuji, že „je to příběh, který prožila každá z nás.“ Jako lesba si dokáži představit a prožít příběh každé z královen, jsou mi blízké jejich prožitky, rozhodování, chování, jejich lásky a láska. Je mi nesmírně sympatické, že pro Jane ani pro Elisabeth to nebyla první a možná ani poslední osudová láska, jak bývá v beletrii běžné, že to bylo více ze života, neb obě už lásku zažily, znaly tu bolest, když ji měly i když ji ztratily. O to více si další šance vážily a váží.
Líbí se mi ty nenápadné odkazy, kdy za některými pasážemi vidím samotnou autorku knihy. Když jsem například ¾ knihy přemýšlela, proč se druhým jménem Paní domu jmenuje Dawn. Nebo ten nenápadný odkaz na Kdo se bojí ...?.
Jediné zklamání bylo, že Dáma v rubínových šatech nepřišla, což jsem si od začátku knihy myslela ve stylu „já jsem tušila, že se to stane“. Kdyby přišla, bylo by mi to vlastně přišlo trapné a nepatřičné, ale protože k tomu nedošlo, byla jsem trochu v šoku. Možná to byl záměr, o to víc mě to překvapilo a patří to ke knize.
Když to shrnu, knihu jsem si moc užila, zanechala ve mně vřelý dojem a už se těším na její červenou sestřičku. Autorka má můj obdiv za to, co dokázala. A upřímně věřím, že Radcliffe by si takovou knihu s chutí přečetla a byla by ni hrdá.
Paní domu
Po této knize jsem sáhla hned po dočtení Sidonie a mohu říct, že autorka opět nezklamala. Líbí se mi, jak jsou obě knihy úplně odlišné - ať už v historickém pozadí, ve společenském postavení hlavních hrdinek nebo v tom, že obě hrdinky jsou už dospělé, mají toho hodně za sebou a není to ani pro jednu z nich první velká láska. Hlavní dvojice mi byla velmi sympatická, skvěle napsané jsou i vedlejší postavy. Moc se mi také líbilo cestování a spousta zajímavých lokací. Celkově ve mně větší dopad zanechala Sidonie, u které mě více zaujalo samotné téma i prostředí knihy, sledování hrdinky od mládí a asi také proto, že to byla má první kniha s lesbickou tématikou. To ale nic nemění na tom, že Paní domu je skvělá kniha a moc se těším na všechny další příběhy z pera autorky.