Pani jazera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460059/bmid_pani-jazera-DDI-460059.jpeg
4
3465
3465
„Pradávny had Uroboros si zahryzol do vlastného chvosta – kruh sa uzavrel. Niečo sa skončilo a niečo sa začína…“ Veľkolepé finále fenomenálnej ságy prichádza. Po dlhom čase búrlivých dobrodružstiev sa Ciri zdá, že zakotvila v bezpečí, no čoskoro zistí, že je opäť v smrteľnom nebezpečenstve. S pomocou jednorožcov sa usiluje ujsť z kráľovstva elfského Ľudu Jelší a pri blúdení v nekonečnej špirále časov a priestorov sa napokon ocitne v zámku čarodeja Vilgefortza, kde je uväznená aj Yennefer. Čoskoro tam dorazí aj Geralt a vrhne sa do krutého súboja s čarodejom. Napokon sa všetci traja stretnú na pozadí krvavého vojnového konfliktu a nevyhnutných osobných obetí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2017
,
Plus
Originální název:
Pani Jeziora , 1999
více info...
Přidat komentář
Kolona vysídlenců pomalu kráčela k jihu. Někde zezadu uslyšeli vysoký, zoufalý, bolestivý ženský křik.
„Geralte, ne,“ zašeptal Marigold. „Nic nedělej, nepleť se do toho…“
Zaklínač k němu obrátil tvář, kterou básník neznal.
„Plést se do toho?“ pokrčil rameny. „Někoho zachraňovat? Nasazovat život pro nějaké vznešené principy a ideály? Ne, Marigolde, už ne.“
Kruh se uzavřel, had se zakousl do svého ocasu… Pamatuji si, jak pro mě bylo při prvním čtení završení série poněkud zklamáním. Příběh ovládla Ciri, sem-tam už trochu nudící, a od ní dějové linie skákaly prostorem i časem k mnoha různým postavám, což mě tehdy štvalo. V současné době mi ty nitky životů, osudů a událostí vytvořily úchvatnou tapisérii, byť v ní několik několik útků docela neladilo. Konkrétně nemůžu tvrdit, že by mě vyloženě nadchlo naroubování ságy na artušovský mýtus. Zaklínač a jeho družina se na scénu dostávali pouze sporadicky, zpočátku s komickým nádechem, později se Sapkowski utrhnul ze řetězu, aby čtenářům vehnal slzy do očí. Co se mě týká, zasloužili si Regis, Milwa, Cahir, Angouléme a nakonec i samotný Geralt více péče od svého duchovního otce a také s padouchy si mohl pohrát důkladněji. Snad už byl pan spisovatel myšlenkami u Husitské trilogie, což dokládá velkolepý a všestranně pojatý popis bitvy u Brenny.
K uzavření hlavní linie dojde poměrně dlouho před koncem knihy - už jsem si od posledně nevybavovala, co se na zbývajících 130-ti stranách řešilo. Sapkowski vpletl do gobelínu ještě pár nití a připomněl čtenáři, že nic nekončí definitivně, svět se točí dál s námi nebo bez nás a mění se pouze kosmeticky.
Chvíli jsem s hodnocením váhala, některé scény byly úchvatné, jiné se kapku táhly... dávám 85% – pátý díl nedělá sérii o zaklínači žádnou ostudu, jde o monumentální tečku.
Tak z tohohle dílu mám dost rozporuplné pocity - některé části super, ale už je tam přidaných tolik prvků, že i na fantasy žánr je to dost nereálné :D No a ten konec, to už na mě prostě bylo moc...
Celých sedm dílů jsem si přál, aby Zaklínač ještě nekončil, v sedmém dílu jsem měl poprvé pocit, že zaklínač už nemá noc co nabídnout, Sapkowski podle mého ukončil ságu právě včas. Ale abych nebyl špatně pochopen - i sedmý díl je parádní!
Vcelku jednoduchý príbeh, klišé, ktoré bolo spracované už toľkokrát - "zabiják príšer". A pritom vás to vtiahne už od prvej stránky. Tu na konci poslednej časti hodnotím celú sériu. Sapkowski dokázal, že aj v národe výrobcov krowiek sa nájde jedinec, ktorý dokáže napísať fantasy sériu svetového formátu. Príbeh o Geraltovi nie je len príbehom o bezhlavom zabíjaní, nastolení spravodlivosti a víťazstva dobra nad zlom, ale taktiež vo veľkej miere rozoberá politické a spoločenské problémy vytvoreného fantasy sveta. Niekto by si povedal, že to je na škodu, že politika do žánru fantasy nepatrí. A možno práve odvaha Sapkowského aktívne sa zaoberať v ságe aj touto témou mu zaručila enormný úspech. Myslím, že týmto počinom si zaistil nesmrtelnosť, ktorú si určite zaslúži.
Poslední kapitola pro mě byla lehké zklamání. A zvláštní ukončení série :-|.
OBSAHUJE SPOILERY
Upřímně řečeno, nevím, co si o tom všem mám myslet a jsem rád, že jsem tuto sérii konečně dočetl. Samotná dějová linka tykající se Geralta je celkem zajímavá a čtivá, ale to je tak vše a bohužel je toho velmi málo.
Už v předchozí recenzi na díl Věž Vlaštovky jsem kritizoval způsob vyprávění, rychlé a místy zmatečné přeskakování mezi postavami a spousty nesmyslné a nezajímavé politiky. Taktéž množství kapitol a vyprávění, bez kterého by se celý příběh obešel a čtenář by to ani nepostřehl, se v tomto posledním díle objevilo opět. Znovu tím musím vyjevit názor, že toto vše mělo sloužit jen k natažení děje a vydání vícero dílů. I já jsem se místy přistihl, že po přečtení několika stránek vlastně nevím, co jsem četl, tak moc mě některé kapitoly nejen nudily, ale přímo bytostně nebavily. Jednou z těchto kapitol bylo i Ciriino putování mezi světy, které považuji za vrchol zbytečnosti a nesmyslnosti, jakožto i vyprávění o vražedném starci v lese! V čem toto bylo zajímavé? V čem toto bylo podstatné pro příběh? NAPROSTO V NIČEM! Nebudu a nechce se mi komentovat, jak autor lacině a uboze naložil s Geraltovými přáteli, ale neodpustím si okomentovat závěrečnou scénu, kdy je Geralt probodnut vidlemi. Jako really? Geralt, coby mrštný, udatný a neohrožený zaklínač nemůže kvůli davu provést úhybný manévr před letícími vidlemi? Já tedy nevím, ale docela by mě zajímalo, jak se ten házející s těmi vidlemi v tom davu napřahoval a jak s nimi házel a jaký to div, že netrefil někoho jiného :-D.
Abych to shrnul, Geralt bude i nadále mou oblíbenou postavou a mým oblíbeným hrdinou, ale jeho autor, mým oblíbeným autorem nikoliv.
Záveřečný mišmaš. Spousta politiky, skoků v prostoru i čase, dohánění zápletky. A konec mě trochu zklamal.
Končím se čtením této knihy v půlce. Pan spisovatel zradil mou důvěru coby čtenáře, že příběh o Geraltovi a Ciri je "skutečný". Pokud této knižní sérii nechtěl dát ze sebe všechno, neměl se do psaní knih pouštět a vodit čtenáře za nos, že opravdu stojí za to jeho příběh číst. Když se nad tím teď zpětně zamyslím, předchozí díly jsem četl a hodnotil plným počtem hvězd, protože jsem věřil v kvalitní zakončení. Teď jsem už jen prolistoval co bude dál a AHA. Je smutné, že někdo svoji práci tolik odflákne a neuvědomí si, o kolik času ostatní lidi tímto okradl. Nevěřím, že si Sapkowski nevěděl s příběhem rady. Věřím, že to toto je jeho (zl)úmysl. Ať už má to psaní z krku. Zaklapávám knihu a mám to z krku taky. Špatná čtenářská zkušenost.
Co se mi líbí:
- Děj Geralta a jeho společníků je zajímavý.
- Děj Ciry je zajímavý.
- Děj Yennefer je zajímavý.
Co se mi nelíbí:
- Děje ostatních postav je nezajímavý a o ničem.
-Těhletěch dějů o ničem je tam spousta.
Hodnocení: 3*
(SPOILER)
Příběh o Geraltovi a Ciri dočten...
Zaklínač, jeho svět i postavy v něm - vše bylo parádní, od čtyřky to celé nabralo neuvěřitelný spád, ale na konci se asi něco pokazilo. Hlavní hrdinové se jen tak potom všem vzdají boje a plánují sebevraždu? Nepřítel se nakonec rozmyslí, že vlastně bude hodný? To jsem trošku nedával. Ovšem nic z toho nemělo na poslední 4 stránky knihy. Možná mi něco uniklo, možná jsem byl při čtení nepozorný... Ale já prostě vůbec nemám páru o tom, co se stalo :/
Zaklínače jsem žral, ale teď se nemůžu zbavit otázky: „Proč jsem to celé vlastně četl, když stejně nevím, jak to dopadlo nebo dopadne?”
Potom mi tam taky úplně nesedělo chování Ciri - po všem, čím si pošla by měla být už chytřejší (navíc s tou její mocí), ale ne. Jen tak si nakráčí do Vilgefortzova sídla s plánem nechat se zabít...
Také musím uznat, že neustálé politické tlachání mi kolikrát úplně přerušovalo zájem číst. Nejhorší bylo to mírové jednání ke konci..
Je dobré ságu shrnout u poslední knihy, tak to tedy udělám. Někde jsem zaslechl, že pan S. je mistrem slova, což po přečtení určitých pasáží Zaklínače nemohu tak úplně popřít. Další velkou devízou je svět samotný, předrenesanční Evropou inspirované (současnými civilizačními problémy okořeněný) universum, jež je vlastně jedna velká, nutno říci krásná a nápaditá alegorie. Ale potom - vzhledem k mé adoraci Zaklínače v letech školních přichází rouhavé vyjádření!!!! - je tady autor. Ano, v autorově egu spatřuji největší slabinu celého díla, což brilantním způsobem ukázali vývojáři (především scénáristé) Zaklínače herního. Tam kde pan S. utápí čtenáře ve skrumáži sebestředných dialogů typu; Já jsem intelektuál s mečem, hňupe a budu s tebou argumentovat o svém světonázoru, i kdyby to mělo zabrat třicet stran - Nebo; Jsem silná a nezávislá žena, což znamená, že všechno, co udělám bude mít takový femme fatale nádech, že by si z toho ukápnul na botu i starý Humphrey Bogart - Nebo; Jsem nejmocnější bytost na světě, což přirozeně znamená, že se mnou chce mít každý děcko, a když už ne děcko, tak mi chce alespoň vyříznout placentu - pokračuji; vytvořili scénáristé herního zaklínače až dojemně lidské postavy a z nich plynoucí dialogy. Dal bych ruku do ohně, že za vytvářením ženských postav muselo stát minimálně několik žen (otázku žen vytvořených mužskými autory vnímám zvlášť citlivě - podle mě je prostě cítit, když o mentálních pochodech pubertální holky píše nevybrkovaný dědek), pointy jsou zde korigované a nestává se, že by jeden světonázor přehlušil celkovou kontinuitu, jak je tomu u Zaklínače knižního. Na závěr chci dodat, že jsem panu S. vděčný za stvoření tohoto universa, protože je tak nosné, jako kterékoliv pozadí čerpajících z reálné historie. Na druhou stranu bych ho chtěl upozornit (věřím že si tenhle komentář přečte!), že je hodně naivní jeho domněnka, že se jeho knihy začaly za mořem i v Asii najednou prodávat jen tak od sebe, a že s tím herní Zaklínač nemá ale vůbec nic společného. Má, pane S., to víte, že má...
Zezačátku jsem byla nadšená, že mě to baví mnohem víc než předešlý díl... pak už nastalo zklamání, které neumím popsat jinak, než za pomoci spoilerů... Celkově mě zakončení série spíš rozčílilo. Nevím, jestli se ještě budu pouštět do Bouřkové sezóny, po tomto zklamání.
Nejlepší z celé série mi připadá Meč osudu, spíš si raději ještě jednou přečtu ten a první díl.
Tedy dál už jen spoiler:
SPOILER:
Měla jsem dojem, že Sapkowski nemá zapotřebí řešit neřešitelné situace cestováním v čase. To mě trochu znechutilo, a když už zabil Vilgefortz i Regise (na každého má nějaké kouzlo), tak je dost neuvěřitelné, že nezabil i Geralta... A vůbec, když je Sapkowski všechny už povraždil, tak mohl povraždit opravdu všechny, vč. Zaklínače, Yen i Ciri. Bylo by to důstojnější než to, co tady předvedl
Co říct k této knize, začátek, kdy autor přeskakuje z místa na místo, z děje do děje je strašný, nudný a zbytečný. Opět příběh Geralta a Ciri je zajímavý a moc dobře se čte. Bohužel, opět je zde spousta příběhů a dějů, které by tam být nemusely. A ten závěr taky úplně zbytečný.
Excelentní zakončení jedný báječný ságy. Krutý, nekompromisní, nezapomenutelný. Děkuji Vám velmi, mistře Sapkowski!
Vše zde vyvrcholí, vše se zde uzavře, je to kruté, jako je krutý život a svět v kterém žijeme, ale možná i díky tomu nás to k této knize přiková a mi ji sfoukneme jedním dechem jako svíčky z narozeninového dortu. To se autorovi skutečně povedlo. Škoda, že takové nejsou všechny knihy série...
Souhlasím s tím, že poslední díl nebyl tak skvělý. Čekala jsem lepší vyvrcholení a celkově - už jsem to brala jako povinnost, přečíst si to, co jsem už měla vyspoilerované od ostatních..
prišlo mi to lepšie ako predchádzajúca kniha, ale i tak sa nemôžem ubrániť pocitu že celá séria obsahom zaostáva za komerčným rozmerom .... proste sú aj lepšie fantasy série.
Štítky knihy
magie polská literatura jiné světy zaklínači
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Často se nestává, že poslední díl série je pro čtenáře nejhorší. Ale pro mě byl... Vypadalo to, jako kdyby to autora v půlce knihy prostě přestalo bavit... :-( Ale díky předchozím dílům si mě celá série Zaklínač získala.