Pani Jazera
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/486399/bmid_pani-jazera-H3q-486399.jpg
4
3593
3593
Vkročte so zaklínačom Geraltom na cestu k veľkolepému záveru série. Niečo sa končí a niečo sa začína. Dieťa Predurčenia, princezná Cirila je centrom minulosti, prítomnosti aj budúcnosti. Veža Lastovičky ju zaviedla do ríše elfov, ktorá by ju chcela zhltnúť. No ona túži len po jednom – nájsť zaklínača Geralta a zachrániť ich spoločný osud aj život, ako ho poznali doteraz. Neúprosný svet ju zocelil, aby sa v tejto chvíli postavila na jeho obranu. Andrzej Sapkowski, držiteľ ceny World Fantasy Award za celoživotný prínos, vytvoril svojimi poviedkami o tajomnom zaklínačovi celosvetový fenomén, ktorý okrem knižných pultov a herných konzol dobyl aj televízne obrazovky fanúšikov po celom svete. Pani Jazera je záverečným dielom fenomenálnej románovej ságy o zaklínačovi Geraltovi z Rivie.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Pani Jeziora, 1999
více info...
Přidat komentář
Melo to nabeh na famozni epicke finale presahujici cas a dimenze, ale ten konec to docela zabil. Melo to cele skoncit zavrsenim na hrade Stygga, dynamicke, emotivni, temer i slza ukapla, ale nasledne deni (cca zaverecnych 20% knihy) je uz jen nuceny dojezd, ve kterem jakoby Sapkowski nevedel co vlastne s tim. Stale naprosto dustojne zakonceni zaklinacske sagy, ale uz to neni takova pecka jako predchozi 2 dily. 8/10
Přestože i v závěrečném dílu se najde mnoho vynikajících pasáží, výsledný dojem je trochu slabší, možná je to dáno přilišným očekáváním, ale některé náznaky a dílčí příběhové linie z předchozích dílů by si zasloužily výraznější dokončení či objasnění. Naopak hlavní linie má trochu nešťasně zároveň tragický, neutrální i šťastný konec, a to téměř hned dvakrát! Ale všechny poměrně stručné a některé působí až odbytě, zvlášť ve srovnání např. s perfektním popisem bitvy u Brenny, který se však jeví trochu nadbytečně, když celá válka byla zmiňována spíše okrajově. Stejně jako ve Veži vlaštovky to autor trochu přehání s retrospektivou, což není takový problém, ale CIri se mu občas poněkud vymyká z rukou a dochází k určitým nekonzistencím. Zkrátka jako soubor více propojených zaklínačských povídek je to výborné, ale jako závěr ságy to má rezervy.
Zhodnotím celou sérii v tomto komentáři. Celkem vzato mě zaklínač neohromil. Nějak jsem si neoblíbil žádnou z hlavních postav, nejsympatičtější mi byl Regis. Chvílemi jsem se dost začetl, chvílemi jsem se nudil u nesmyslných rozhovorů čarodějek. Pro mě průměr.
Závěrečný díl románu je nejdelší a pro mě zároveň i nejlabší částí celé Zaklínačské série. Důvodem je nejspíš zakončení, které na mě působilo neuvěřitelně odbytě (výprava na několik knih zakončená na pár stránkách) a hloupě (je to prostě Happyend jak z Hollywoodu, i když se Sapkowski snaží čtenáře přesvědčit o opaku třeba tím, že mu zabije pár oblíbených postav na pěti řádcích...k nasr*ní). Přesto se jedná o důstojné zakončení jedné z nejlepších fantasy sérií historie.
Po druhém čtení s odstupem jedenácti let, musím... (promiňte mi stejný začátek u všech dílů celé ságy)
... jen nevěřícně vrtět hlavou a usmívat se, a to nejen nad příběhem jako takovým, který byl završen naprosto elegantní a úchvatnou 560-stránkovou tečkou, ale i nad faktem, jak málo jsem si pamatovala, jak odlišně jsem vnímala. Jak mi to tehdy vlastně vůbec nedocházelo!
Já vážně nemám slov. Jsem ohromená a zaražená v posteli. Sága byla něco tak impozantního a luxusního, že jsem si naprosto jista, tak jako asi nikdy ne, že nebude nikdy ničím překonána. Tolik emocí, tolik prskavek myšlenek, tolik zklamání a tolik vlastně nesmyslné radosti.
Na úplný závěr pár citací:
..."Stále více mi připadá," začala, ovíjejíc se plédem, "že příběh vlastně žádný počátek nemá. Nejsem si ani jista, zda už skončil. Nevím, jak to vysvětlit, ale hrozně se pomíchala minulost s budoucností. Jeden elf mi vysvětlil, že je to jako s hadem, který se zakousl do vlastního ocasu. Ten had se prý jmenuje Uroboros a to, že hryže vlastní ocas, znamená, že kruh se uzavřel. V každém úseku času se skrývá minulost, přítomnost a budoucnost. V každé chvíli času se skrývá věčnost. Rozumíš tomu?"
"Ne."
"Nevadí."...
..."Vyšli jsme z Brokilonu na bláznivou výpravu. Bez sebemenší naděje na úspěch jsme se vydali za přeludem, za snem, neuskutečnitelnou touhou a vybájeným ideálem. Jako ztřeštění blázni. Ale já, Geralte, jsem si ani slůvkem nepostěžoval. Neposmíval jsem se ti, nenadával ti do pitomců. Víš proč? Vedla tě naděje a láska...."
...Říkali jsme si něžná slůvka. Říkali jsme si banální vyznání. Říkali jsme si krásné lži. Ty lži ale nebyly vypočítavé, neměly klamat...
..."Pah," prskla po dlouhém mlčení Sheala de Tancarville. "Na tom není nic nepochopitelného. Žádná z nás není dokonalá."
Filippa do ticha bolestně sykla, Assire vzdychla a zvedla zrak ke stropu.
"Konečně," dokončila Sheala. "Každou z nás to už někdy potkalo. Každou z nás, jak tady sedíme, už někdy nějaký muž podvedl, využil a zesměšnil."...
...Pojednou zatoužil, aby ji mohl obejmout, přivinout k sobě, hladit po vlasech. Chránit. Nikdy nedovolit, aby zůstala sama. Aby ji potkalo zlo. Aby ji potkalo něco, co v ní vyvolá touhu se pomstít...
Kniha a celá sága mě nezklamala, naopak bylo to dobré, čtivé, odpočinkové a rád jsem si to přečetl. Celou ságu jsem postupně četl asi rok (prokládaje to jinými knihami), takže teď je mi skoro líto, že to už končí. Asi vrcholem byla čtvrtá část Věž vlaštovky, ale poslední díl taky nezklamal. Zpočátku mě trochu vadilo roztříštění časových linií děje, ale potom se to ustálilo do přijatelné podoby. Popis války z různých pohledů včetně toho krvavého ze stanu lékařů byl excelentní. Konec této knihy a celé ságy je takový zvláštní. Skoro bych řekl, že si autor udělal prostor pro případné pokračování. Ale protože to se neobjevilo ani po šestnácti letech od 1. vydání originálu, tak si myslím, že to byla skutečně definitivní tečka za tím naším příběhem a že had Uroboros se s posledními stránkami tohoto dílu zakusuje do vlastního ocasu.
moc dobrá kniha ale ta retrospektiva je matoucí ale jinak dobrá kniha líbila se mi
Po našlapanej Věži vlaštovky celkom sklamanie. Sapek do zaklínača nepochopiteľne tlačí artušovskú mytológiu, Geraltova dejová linka uviazne na mŕtvom bode a zachráni ho len okatá deus ex machina a čo je najhoršie, Ciri po bombastickom finále minulej časti sľubujúcom veľké veci tiež nečakane spomalí a tápe v alternatívnych realitách. Bohužiaľ sa ukázalo, že autorovi jeho kniha prerástla cez hlavu a nedokáže ju uspokojivo uzavrieť. A pritom táto kniha obsahuje najlepšiu kapitolu celej ságy, ktorou je samozrejme úchvatný opis bitky "u Starých zadkov". 8/10
Je to zajímavá věc když.. naleznete něco v čem se tak vidíte nebo vidíte jak moc si je ten svět podobný s naším (myslím tím hlavně lidi , politiku atd.) -"Lidé si s oblibou vymýšlejí nestvůry a hrůzy. Sami si pak připadají méně odporní." - Je tam spoustu takový pěkných a pravdivých citátů které vás nutí se opravdu zamyslet nad světem naším a vidíte že si v podstatě nejsou vůbec odlišný až na pár kouzel a "nebezpečných příšer". - Říkají tomu civilizace. Já se cítím bezpečněji v lesích.- Tato kniha hodně dává , a čte se lépe než cokoliv jiného . Musím se přiznat že kdybych nehrál hru tak bych nevěděl že něco takového existuje a i samotný děj v hře který se odehrává po knižním ději se k němu velice skvěle hodí , opravdu úžasné. Popravdě Pán prstenů je přece jen takové "pohádkové" fantasy , kdežto zaklínač je zároveň "realita" a fantasy v jednom. Svět je tam vidět jak by doopravdy vypadal , krev, lži,nenávist,láska,ochota...a všechny vlastnosti reálného světa.
Mohl bych o tom psát celý den ale ..myslím že postačí říci.. přečtěte si tuto knižní sérii stojí to zato opravdu.. :)
Mé hodnocení se vztahuje k celé sáze dohromady. Samozřejmě, některá kniha se četla lépe než ta druhá a hlavně každá se mi četla trošku jinak. Ve finále ale pan Sapkowski stvořil úžasný svět plný báječných postav se kterými se mi loučit nechtělo. Ale jak už bylo řečeno v knize..."Něco skončilo. Něco začíná..."
K tomuto posledímu dílu je pro mě neuvěřitelně těžké napsat publikovatelný komentář. Mám samozřejmě napsaný komentář pro mé vlastní účely, jenže ten je tak osobní, že je nepublikovatelný. Sapkowski se mi se Zaklínačem tak zadral pod kůži a vyvolal tolik emocí, že sesumírovat to do srozumitelných slov je pro mě jaksi nadlidský úkon... Je to závěrečný díl jaksepatří. Pobrečela jsem si, nemám totiž ráda, když se s něčím musím loučit. A chtěla bych Sapkowskému poděkovat za říznutí sem tam jinou časovou rovinu. To pro mě byla naprostá lahůdka. Takové srovnání úplně zbožňuji a tímhle se mi jakoby splnil čtenářský sen. Sapkowského forma vyprávění je totiž jenom jedna:).
Celá sága zůstane v mé mysli, nemusím mít strach napsat dokonce v mém srdci. Obdivuji bohatost jazyka, obratů a přirovnání. Dějová linie u všech knih bohatá, plná zvratů a pro mě častých překvapení. Hodně mě mrzí, že už sága končí, autor by dokázal určitě říci ještě mnoho.
Přečetl jsem postupně povídky s Geraltem a všech 5 knih ságy s Ciri, knihy jsou čtivé, časové skoky v ději jsou zpestřující, vzpomínání taktéž; autorův styl psaní je (až na viz dále) vyvážený a přehledný bez hluchých míst a nejasností. V této knize je bohužel počáteční děj celkem nudný (přečetl jsem jinou knihu a zkusil to s touto znovu) a je nutné se jím prokousat pak již to zas jede v navyklých kolejích. Určitě si ještě přečtu i nedávno vydanou knihu nových povídek s Geraltem. Dávám celkově 95%.
Trochu mě poděsily ty anglosaské reálie, když jsem tuto ságu vnímal od začátku především jako Slovanské fantasy, ale ve finále to dávalo smysl proč tomu tak je, nicméně bych to určitě oželel, stejně jako citace ze Shakespeara, Villona apod. Citace z fiktivních knih Geraltova byly mnohem zajímavější. Kopřivnice a Lysá hora to trochu zachránily. Nicméně vzal ten konec pan Sapkowski trochu hopem, myslím, že to mohlo být o 200-300 stránek delší a klidně to mít o díl navíc, na druhou stranu veškeré dějové linie byly poměrně slušně ukončeny, ale přece jenom by si ten konec zasloužil trochu více. Celkově je to ale pro mně snad nejlepší fantasy sága co jsem četl, i když poslední díl ji kapku srazil. Geralt je zkrátka jedna z nejpůsobivějších fiktivně-literárních postav. A kupodivu jsem si při čtení uvědomil všechna jména kdo je kdo. Jo jinak vyšla ještě samostatně povídka o svatbě Geralta a Yennefer;) a doma už mě čeká samostatná kniha Bouřková sezóna, tak jsem zvědav na ten kambek;-)
Dokonalý díl to rozhodně nebyl.Dost nudných pasáží.Kvůli neustálému skákání z místa na místo jsem se chvílemi ztrácel a na celkovému dojmu z knihy to akorát ubralo..
Avšak poslední dvě kapitoly byly naprosto strhující a já nemůžu zhodnotit závěrečný díl,a tudíž celou sérii,jinak než 5 hvězdami!
V tomhle díle bylo tolik paralel s historií, že se mi to až špatně četlo. Nicméně velká bitva a hlavně popis polní nemocnice byly báječné a knížku by stálo za to přečíst jen kvůli nim.
V rámci fantasy asi nejlepší výtvor ever. Povedený počin Pana Spisovatale. 10/10
Nejslabší část ságy. Finále mě rozuzlením moc nesedlo. První tři knížky byly výborné a zábavné, čtvrtá už citelně slabší a tenhle závěr mě dorazil. Děj je hodně zmatený a vzhledem k celku značně roztříštěný. Neskutečně rozpitvanou bitvu jsem musel přeskákat rychločtením a vzpomněl jsem si na Homérovu Ilias, která byla znatelně rozsáhlejší, ale mnohem čtivější. Dočítal jsem vyloženě z donucení a s chutí se hodlám pustit do sofistikovanějšího vyprávění velmistra Dicka, a to Valis.
Hodlám Geralta nechat trochu vydechnout a přečtu si časem první dvě příběhové knížky. Tuto ságu, mám dojem, Sapkowski dost dobře neukočíroval.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Celé dva měsíce maratonu zaklínačské ságy! Taky se mi zdá, že to mohlo skončit už u hradu Stygga, ale nijak mi nevadil další děj. Ale proboha, TO BYL ZÁVOD!!!!! Stejně, i tak skvělé zakončení knihy, ale nemůžu se smířit s tím, že už to skončilo. Za celou sérii 5*!!!!