Čáry paní Láryfáry
Betty MacDonald
Paní Láryfáry série
< 2. díl >
Paní Láryfáry je stará dáma, kterou děti milují, protože její způsob řešení dětských neduhů a průšvihů nebo jen zahánění nudy je víc, než originální. Je to o ní známo po celém okolí, a tak má návštěvy nejen dětské, ale občas i návštěvy dospělých, kteří si s dětmi nevědí rady. Ovšem paní Láryfáry si ví rady vždy. A protože je to opravdu kouzelná stará dáma, občas přitom sáhne i po kouzelných prostředcích.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 1993 , Lika klubOriginální název:
Mrs. Piggle-Wiggle’s magic, 1949
více info...
Přidat komentář
Knížka je pro mě srdeční záležitostí, protože ji mám od velmi blízké osoby, které mi ji půjčila spolu s dalšími takovými skvosty a už jsem jí je nikdy neměla možnost vrátit ... ale upřímně (když opomenu tenhle fakt) jsem čekala trochu víc - možná jsem při čtení nebyla správně naladěná, kdo ví? Určitě si ji plánuju v budoucnu přečíst znovu a rozhodně se chystám i na další díly!
Ale umím si představit, jak ji budu číst svým budoucím dětem. Je to jedna z knížek, která se dotkne jak malých, tak velkých čtenářů a každý si v ní najde to svoje :)
Stejně hezké jako první knížka, jen s rozdílem že tentokrát jsou léčebné metody o něco kouzelnější a pohádkovější. Tedy až na tu poslední, ta je ovšem za všechny peníze :-)
Úžasná kniha. Pořád si představují toho nemytého chlapečka, jak mu na těle raší ředkvičky.
Moc pěkné čtení pro děti od oblíbené autorky o paní Láryfáry, která léčí detské lajdáctví:-)
Poprvé jsem se k ní dostala asi v 7 letech a ty příběhy jsem si hned zamilovala. Dodnes si na některé z nich vzpomínám a musím se smát, jsou to vážně hodně povedené příběhy pro děti..
Opravdu originální manuál na to, jak zacházet s dětmi...ač je určená pro děti, poučná bude především pro rodiče :)
Autorovy další knížky
2004 | Vejce a já |
2010 | Paní Láryfáry |
1987 | Co život dal a vzal |
1993 | Čáry paní Láryfáry |
2008 | Morová rána |
Knížka je bezesporu perfektně napsaná, bohužel je velmi poplatná době, ve které vznikla. Ve všech rodinách, které v knize vystupují, vládne typická americká středostavovská idyla poloviny dvacátého století. Ženy - maminky nedělají nic jiného, než že vaří, pečou, aranžují květiny nebo pořádají dýchánky s přítelkyněmi a jejich největší starostí je péče o děti a manžely. Muži jsou buď na odchodu do práce nebo sedí doma u stolu a nechávají se manželkou a dětmi obsluhovat (když tatínkovi něco nechutná, maminka mu vždycky rychle místo toho nachystá vajíčka, děti mu podávají cukr nebo sůl). Hlavním tématem knihy je "výchova dětí", která pod rouškou jakési úsměvnosti probíhá poměrně nekorektním způsobem (děti jsou bez jejich vědomí postříkávány kouzelnou voňavkou, sype se jim tajně ve spánku do uší prášek, případně je při stolování vychovává čuník apod.) Co mi na tom připadá děsivé je to, že autorka vše podává tak, že se i nám jeví tyhle situace jako veselé, správné a vedoucí k nápravě. A přitom se tu díváme na klasický patriarchální model, ve kterém jsou všichni jakýmisi kolečky v soukolí jediné společensky akceptované představy tehdejší rodiny. Knihu jsem kdysi četla svým dcerám a tehdy mně jen nebavila, přišla mi monotónní a pro děti ponižující. Dnes, kdy ji s nejmladším synem posloucháme jako audioknihu mě kniha (i přes skvělý projev Dany Syslové) irituje. Nejraděj bych posypala práškem, postříkala voňavkou a hlavně otevřela oči všem těm otupělým rodičům. Sama paní Láry fáry je velice milá a sympatická postava, svým způsobem evokuje lindgrenovský typ, který se umí postavit nesmyslným konvencím, má bohatou představivost a hlavně cit pro dětskou duši, nicméně nakonec všechny děti s laskavostí a jakousi blahosklonností stejně vychovává ke stejnému společensky přijatelnému modelu/údělu, kterému odpovídají jejich rodiče.